Lynx_cz

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tak to už je na každém ale nikdo by to nikdy neměl vzdávat. 

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Tohle se kamarádovi opravdu přihodilo a tak to večer sepsal...
 
 
Musím se o něco podělit, co mi docela vyrazilo dech...
 
Metropole Zličín - Foodcourt - tedy společná jídelna kolem dokola s fastfoody a... WiFi zdarma.
V klidu si žvýkám svůj pozdní oběd, když si k 'mému' stolu pro 4 přisednou dva starší pánové. Přesně střihu Chalupářů. Jeden dokonce s brýlemi ala Jiří Sovák z té doby. Pominu absenci slušného vychování, které dokonce i mladší generaci než je ta má velí optat se zdali je "zde volno".
 
Sovák se jal vybalovat z igelitky tříkilový notebook a jeho kumpán Kemr zatím odkvačil k Mc Donalds s jasnou objednávkou... "Jedno kafe a kdyby měli, vem' mi borůvkovej mafín"...
S urputností sobě vlastní Sovák vymotal ze záhybů notebookové brašny od výrobce Lidl adaptér k notebooku.
 
Cítil jsem příležitost k pobavení a pojednou jsem přestal s obědem spěchat a i dokonce debaty o Putinovi mne přestaly zajímat.
 
Najednou Sovák zmizel. Notebook na stole a od něj vlnící se kabel adaptéru naznačoval co se na jeho konci děje. Jak tak koukám, když jde o zásuvku k napájení výpočetní techniky, nelení ani dýchavičný důchodce na kolena padnout. Po několika zafunění a odstrčení mé nohy, bez jakéhokoliv slova, byl funící parní stroj pod stolem odměněn radostným pípnutím obživlého stroje. Znovuusazení páně Sováka bylo o poznání rychlejší a po nezbytném utření čela a odfrknutí do téhož kapesníku následovalo vyhrnutí rukávů.
 
S grácií klavírního mistra kterému po melouchu na pile zbyly pouze ukazováčky napošesté vyťukal heslo na odemčení počítače.
 
"Mafíny neměli, tak jsem ti vzal cukr navíc!" ohlásil svůj příchod Kemr.
Sovák cosi zamumlal a začal lovit WiFi.
 
"Teda tady toho dneska je..." mručel nespokojeně a z deseti centimetrů sledoval pravý dolní roh se seznamem dostupných sítí...
"Vidím toho všechno, ale mekdonald nikde" mručel Sovák, šátraje po touchpadu...
Po několika pokusech přerolovat seznam vzdal souboj s technikou dotyku a z plastové brašny vylovil myš. Připojil do slotu na straně a odsunul mi tác s oběděm, aby získal potřebný manévrovací prostor pro laserového hlodavce.
 
Kemr mezitím začal lovit jakási lejstra a obálky.
 
Sovák s jasným sebeuspokojením z vítězství zahlaholil "Tak už jsme tam!" Trochu mi to připomnělo scény z amerických filmů o proniknutí do bankovních účtů hackery...
Naklapal do prohlížeče jakousi adresu a zkevila se stránka komplet v ruštině. Mne to zaujalo natolik že jsem se již zcela přestal věnovat plastovému talíři a hrál etudu "moc zabraný do telefonu".
Logo webu značilo BEASTINVEST a zvědavost stoupala. Nejen má. Sovák se jal vyprávět jak mu "...to tady zbytnělo o 15% za poslední týden". Přepadla mne myšlenka zdali Kemrovi neukazuje poslední snímky prostaty, ale z omylu mne vyvedly další informace o tom jak mu to kazí kurz dolaru vůči euru... Pochybuji že by někoho se zbytnělou prostatou zajímaly kurzy západních měn na ruském webu.
 
Po nutném úvodu do problematiky investování Sovák ještě dovysvětlil... "Hele je to celý rusky, ale pro nás něma prablema, nět?" Kemr souhlasně pokýval hlavou a snažil se skrýt svůj vykulený pohled do polystyrenového kelímku z černou kapitalistickou bryndou. S dvěma cukry.
 
"Tak to vybal ať můžem začít!" zahlaholil Sovák a Kemr slavnostně roztrhl obálku.
 
Vykoukl dopis na jehož konci držela na kousku lepivého gelu platební karta. Pomalu ji sloupli a Kemr si ji začal zálibně prohlížet.
Sovák mu sebral dopis a začal nahlas předčítat instrukce k aktivaci karty. Když dorazil k návodu na online registraci karty, opět si vyhrnul spadlé rukávy flanelky a dvouprstý Chopin rozehrál svůj další kus. Kamsi do bankovního portálu začali pánové, tentokrát již v kooperaci doplňovat požadované údaje. Kemr předčítal, Sovák vyklofával údaje do formuláře.
 
Sovák: "Číslo karty"
Kemr: "4407 987.. ... "
Sovák:" Neslyšim... nahlas..." zamručel tak že se mi na ledovém čaji v kelímku udělaly kola jako když do něj hodím cihlu...
Kemr: "4407 9876 2211 ..." konečně dodiktoval zdánlivě nekonečné číslo...
Sovák:" Platnost karty" zazněl další požadavek
Kemr: "Nová"
Sovák:"Né... musíš datum"
Kemr:"Vosumnáctýho března" odpověděl bezelstně. To už mi vylítla nudle, což jsem se snažil skrýt jakoby odkašláním a pohledem na opačnou stranu.
Sovák:"J-žíš, datum na tý kartě né?!"
Kemr hlesl požadované čtyřčíslí, načež následoval požadavek na vyplnění nového PIN. Kemr opět s pohledem úžasu nahlas hláskoval ona čtyři čísla. Tak nahlas, že bych se nedivil kdyby si na něj koupily další desítky lidí okolo oběd...
 
"Táááák... a máš to aktivovaný" propnul Sovák spojené ruce až mu zapraštělo v kloubech. "Už to tam můžem převýst ty prachy"...
"A nebude to moc drahý?" nadšení Kemrovo vystřídaly obavy o úrokovou sazbu.
"Né, na tom jsou drahý akorát výběry v bankomatu..." uklidnil Sovák a mě došlo že si nebožák Kemr právě aktivoval úvěrovou kartu, chcete-li kreditku jen proto aby mohl peníze které nemá vložit do pochybného ruského webu, na kterém "mu zbytní o patnáct procent".
 
Už mi to nepřipadlo vtipné, zábavné už vůbec.
 
Pominu-li to, že je někdo tak blbej, že na veřejné síti McDonalds aktivuje kartu, přihlašuje se do int. bankovnictví a ještě hodlá převádět peníze do Ruska... Tak jejich přístup k věci že si budeme nahlas předříkávat všechny identifikátory karty tak aby to slyšeli všichni v okruhu 20ti metrů (včetně nedoslýchavých) mi přijde naprosto děsivý. A to i na lidi kteří nemusí mít potuchy o (ne)bezpečnosti veřejných sítí.
 
Dokážu pochopit, když někdo zmanipulován nakoupí předražené hrnce od tzv. 'šmejdů'. Nedokážu ale pochopit to, že se někdo chová tak, že nejen vytroubí helsa své nové karty nahlas, lautr když vedle sedí cizí člověk (já), ale navíc si vezme půjčku na to aby daroval peníze do Ruska rádoby investičnímu webu, za kterým stojí parta sportovních sázkařů... Když půjdu do hloubky, celkem by mne zajímalo zdanění takových příjmů a vůbec celé legislativní pozadí podobných transakcí. Nejsem znalec, ale něco mi říká že jsou to transakce daleko za tzv. "šedou zónou".
 
No a jak to skončilo? Zvedal jsem se, což oba pánové kvitovali s povděkem. Do té chvíle, než jsem se k ním přiklonil a pronesl "pánové, nezlobte se, nic mi do toho není, ale myslím že není dvakrát bezpečné takové věci dělat na veřejné síti..."
 
Starej se vo sebe mladej... zahřímal Sovák a mě nezbylo než pokrčit rameny...
 
Kdo chce kam

Dnešní zatmění slunce...
 

Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 6.
 
V dalším díle nás polský autor Jarosław Wolski zavede opět na východní Ukrajinu. Boje mezi ukrajinským vládním vojskem (včetně dobrovolnických oddílů) a proruskými separatisty si vyžádaly velké ztráty na obrněné technice. Tanky a obrněná vozidla musela čelit podkaliberním a kumulativním střelám, dělostřeleckým granátům i minám.
Foto: Ukrajinský T-64BV zničený minou TM-62. / Autor neznámý
 
Největší nepřítel ukrajinských tanků - UkrajinciV článku se zaměříme na ztráty ukrajinských vládních vojsk. Připomeňme, že na východě Ukrajiny proti sobě stojí především obrněná technika a protitankové zbraně konstrukčně spadající do 80. let minulého století.
 
Podle polského autora však bohužel nelze objektivně vyhodnotit schopnost obrněné techniky čelit protitankovým zbraním. Za obrovské ztráty techniky si můžou Ukrajinci, resp. ukrajinské vojenské a politické vedeni, sami.
 
Od rozpadu Sovětského svazu docházelo na Ukrajině k systematickému tunelování a rozkladu armády. Ukrajinským posádkám tanků se dostávalo jen minimum výcviku. Navíc do pozic středního a vyššího velení ukrajinské armády byli dosazovaní lidé především na základě svých známostí, nikoliv znalostí.
 
Ukrajinská armáda tak na počátku roku 2014 nebyla absolutně připravená k vedení rozsáhlejší bojové činnosti. Díky tomu došlo k nárůstu významu dobrovolnických oddílů, k roztříštění vojenských sil a k nejednotnému velení.
 
Ke katastrofálním taktickým chybám docházelo při použití ukrajinských tanků na bojišti. Ukrajinské tanky často působily bez podpory pěchoty a co více, útočily soustředěně jen v malých počtech.
 
Dělení tankových jednotek na malé oddíly a jejich ad hoc přiřazování jednotlivým oddílům (armádě, dobrovolnickým oddílům, ministerstvu vnitra) neutralizovalo výhodu hromadné palebné síly tanků a vzájemného krytí. Jednotky tak neměly dostatečnou schopnost krytí křídel, krycí palby, mobility apod.
 

Foto: Proruský separatista se raduje z ukořistěného tanku poškozeného minou TM-62. Pojezdové ústrojí je zničeno, ale korba zdá se být v pořádku. / Autor neznámý
 
Zabezpečení a průzkum během přesunu ukrajinský obrněných kolon prakticky neexistovalo. Díky tomu mohli separatisté na obrněné kolony připravovat účinné léčky.
 
Tanky se také nemohly spolehnout na podporu bitevních letadel a vrtulníků. Separatisté leteckou podporu vyřadili přenosnými systémy Igla. Ukrajinské letectvo také účinné potlačily ruské protiletecké systémy 9K37 Buk-M1 a  Pancir-S1 96K na ruské straně hranice.
 
Co více, tanky se často používaly jako stacionární systémy palebné podpory. Proruští separatisté tak na nehybné tanky mohli s úspěchem navést dělostřelecké a raketové systémy.
 
Nevycvičené posádky tanků i technického personálu znemožňovaly intenzivnější nasazení tanků. Například zajištění odtahů poškozených tanků z bojiště prakticky neexistovalo. Katastrofou byla také absence jakýchkoliv termovizních kamer v obrněných vozidlech.
 
Výše uvedené zapříčinilo těžké ztráty ukrajinských tankových jednotek. Počet zničených tanků dosáhl 102 kusů, což se rovná 15 % všech operačně nasaditelných tanků zavedených v ukrajinské armádě (počet z roku 2013).
 

Foto: T-64BV těžce poškozený dělostřelckou palbou. / Autor neznámý
 
Pokud si uvědomíme, že se jedná o geograficky ohraničený lokální konflikt proti relativně malému počtu separatistů, ztráty jsou doslova neuvěřitelné.
 
Výhodou Ukrajinců jsou však obrovské mobilizační zásoby, ještě z dob Sovětského svazu. Ukrajinci mají v mobilizačních rezervách více techniky než v operačně nasaditelných jednotkách. Ztráty z roku 2014 tak mohli Ukrajinci doplnit z mobilizačních záloh.
 
Kdo jsou tedy největší zabijáci ukrajinských tanků? Kromě špatně vycvičené posádky jsou to protitankové miny, fugasy (ženijní miny), improvizované výbušné systémy nebo pěchotní protitankové zbraně. Velký zabiják obrněných vozidel je na Ukrajině dělostřelectvo.
 
Jedna z fotek ukazuje poškozený tank T-64BV minou TM-62.Výbuch zničil levé pojezdové ústrojí a roztrhl kryt pásu. K proražení nebo poškození trupu nebo pohonného ústroji ale nedošlo. Poškozeného tanku se zmocnili separatisté.
 
Pokud se jim podaří tank odtáhnout, oprava a zprovoznění tanků potrvá asi 3 dny, tedy při dostatku náhradních dílů.
 
Příklad ukazuje nízkou úroveň vycvičenosti posádky ukrajinského tanku. Vozidlo nelze vždy odtáhnout, v tom případě je ale nutné tank kompletně zničit – například nalitím paliva dovnitř vozu a vhozením zápalného granátu. V tomto případě k tomu nedošlo a proruští separatisté získali tank vhodný na opravu.
 

Foto: Stejný tank těžce poškozený dělostřeleckou palbou. / Autor neznámý
 
DělostřelectvoJedním z velkých zabijáků tanků na Ukrajině je dělostřelectvo. Ukrajinští vojáci často používali tanky jako pevné body obrany, což zjednodušovalo práci ruskému a separatistickému dělostřelectvu. Základem pohybu obrněných jednotek v oblasti ohroženém dělostřelectvem má být rychlý manévr a okamžité opuštění prostoru ohroženého dělostřeleckou palbou protivníka.
 
Účinnost dělostřelectva proti obrněné technice rozsáhle testovali Američané během 80. let minulého století. Během jednoho z testů vypálila americká armáda 56 dělostřeleckých granátů proti skupině obrněných vozidel M113, M557, tanků M48 a nákladních vozidel.
 
I když žádné vozidlo nebylo zasaženo, významně poškozeno bylo 60 % vozidel. Tlaková vlna a střepiny ničily pojezdové ústrojí vozidel a optické přístroje. Jedno vozidlo zničil požár.
 
Při další zkoušce byla simulována sovětská dělostřelecká příprava na zakopanou mechanizovanou pěchotu v úseku 250 metrů.
 
Atrapy vojáků byly ukryty v polních úkrytech a zákopech. Obrněné vozidla byla v zákopech v pozicích s ukrytou korbou a v pozicích s ukrytou věží.
 
Během testů na obrané pozice vypálilo 26 děl celkově 2600 granátů, což odpovídá několikahodinové dělostřelecké přípravě. Výsledkem byla smrt poloviny všech vojáků a zneschopnění boje poloviny obrněné techniky.
 

Foto: Dělostřelecký granát zasáhl tento T-64BV přímo do věže. / Autor neznámý
 
Třetí pokus zjišťoval, jaký efekt má výbuch granátu ráže 155m na nekrytou obrněnou techniku. Výbuch granátu do vzdálenosti menší než 30 m vážně poškodil všechny obrněné vozidla kromě tanků. Výbuch do tří metrů vyřadil také tanky – výbuch sice neprorazil hlavní pancíř, ale poškodil tank natolik, že jej bylo nutno vyřadit.
 
V 90. letech Američané otestovali dělostřelecký útok na skupinu tři tanků, šesti bojových vozidel pěchoty, osmi nákladních aut, šesti protiletadlových děl a jednoho džípu. Proti skupině bylo vypáleno 432 155mm nábojů M107, což odpovídá dělostřeleckém přepadu 24 houfnic M109 po dobu 3 minut.
 
Zásah dostaly dva tanky, čtyři bojová vozidla pěchoty a dva nákladní vozy. Jinak řečeno, osm ze 17 vozidel bylo zničeno nebo silně poškozeno. Ochrana proti tak silnému dělostřeleckému útoku je jediná – opuštění prostoru ohroženého palbou dělostřelectva.
 
Zpět do současnosti a Ukrajiny. Jde vidět, že dobře vedené dělostřelectvo se zkušenými dělostřeleckými návodčími může efektivně ničit obrněnou techniku na velké vzdálenosti. Z přiložených obrázků je patrné, že řada ukrajinských tanků utrpěla fatální škody při dělostřeleckém útoku a výjimkou nejsou ani přímé zásahy.
 
Problém se opět ukázalo „kouskování“ ukrajinských obrněných jednotek na malé oddíly. Pro zničenyskupinky několika ukrajinských tanků, obrněných vozidel, transportéru nebo děl nebylo potřeba vyčlenit na straně separatistů velké dělostřelecké síly. Podle autora Wolskiho stačilo ke zničení takové skupiny 6 až 12 děl a zkušený dělostřelecký návodčí.
 
 
Foto: Průlez velitele stejného tanku. Všimněte si střepinového poškození na vnitřní straně poklopu. Posádka tank před zničením pravděpodobně opustila. / Autor neznámý
 
Protitankové zbraněDalšími zabijáky ukrajinských tanků jsou podkaliberní střely, protitankové řízené střely a kumulativní granáty. Je však nutno zdůraznit, že na zničení obrněné techniky se podkaliberní střely podílely jen výjimečně. Důvodem se stala poměrně velká řídkost tankových soubojů.
 
Používané staré tankové podkaliberní munice typů 3BM15, 3BM26 3BM22 měly navíc malou šanci na probití pancíře nasazených tanků a to zejména, pokud zásah přišel pod úhlem. Paradoxně největší šancí na ničení obrněné techniky na východě Ukrajiny měly dělostřelecké a raketové jednotky.
 
Nejvýkonnější tanková munice (z ukrajinských skladů) 3BM42 Mango dokáže na 2000 m probít 480 mm RHAe, na poloviční vzdálenost pak asi 500 mm RHAe.
 
Výkon 3BM42 teoreticky postačuje na probití čelného pancíře ukrajinských tanků T-64BV, ale fotografické materiály dokazují použití těchto střel velmi zřídka, podle některých na bojišti nebyly ani nasazeny. Pravděpodobnější je používání starších 3BM22 a 3BM26. Jmenované střely mohou probít slabá místa čelního pancíře nebo boční pancíř tanků T-64BV.
 

Foto: Dvojitý zásah podkaliberní střelou. Průnik maskou děla byl pro tank a posádku fatální. / Autor neznámý
 
K tankovým soubojům však docházelo. Při jednom souboji dostal ukrajinský T-64BV dvojnásobný zásah. První v horní části věži zastavil pancíř, druhý však zasáhl věž ve spojnici věže a masky děla, kde tloušťka dosahuje pouze 200 mm. Střela pronikla do věže a zapříčinila výbuch munice, která je obložená kolem tankové věže.
 
Exploze odhodila celou věž o několik metrů dále. Ukrajinští vojáci uvnitř vozidla neměli šanci.
 
Jedním z dalších soubojů je poškození mobilizovaného vozidla T-64BV vyrobeného v roce 1986. I přes pozdější datum výroby je odolnost pancíře stejná.
 
Čelní pancíř věže jmenovaného tanku T-64BV dosahuje odolnosti 420-450 mm RHAe proti podkaliberním a 550 mm proti kumulativním střelám. Čelní pancíř korby pak odolnost 430 až 440 mm proti podkaliberním, 510 mm proti kumulativním střelám. Reaktivní pancíř Kontakt-1 snižoval schopnost probití pancíře kumulativními (nikoliv však tandemovými) střelami o 50 až 80 %.
 

Foto: Detail zásahu stejného tanku. Zasaženého a nakonec doraženého T-64BV se zmocnili separatisté. / Autor neznámý
 
Mobilizovaný tank T-64BV při jednom ze soubojů dostal zásah podkaliberní střelou do čelního pancíře trupu. Díky ostrému úhlu zásahu nebyl pancíř proražen a posádka ukrajinského tanku dokázala separatistický tank vyřadit z boje.
 
Za zmínku jistě stojí, že při daném úhlu zásahu, i při proniknutí by podkaliberní střela neohrozila posádku. Nicméně tank byl nakonec poškozen v dalším souboji a opuštěn posádkou.
 
Z výše uvedeného lze odvodit, že ne každý zasažený tank je nutno odepsat. Právě naopak. Schopnost odtáhnout poškozený tank z bojiště a opravit ho je klíčová. Vždyť při některých soubojích nejen, že ukrajinské vládní jednotky přišli o tank, ale proruští separatisté nový tank (pokud dotáhli opravu do konce) získali.
 
zdroj: Armádní noviny.cz

Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 6.
 
V dalším díle nás polský autor Jarosław Wolski zavede opět na východní Ukrajinu. Boje mezi ukrajinským vládním vojskem (včetně dobrovolnických oddílů) a proruskými separatisty si vyžádaly velké ztráty na obrněné technice. Tanky a obrněná vozidla musela čelit podkaliberním a kumulativním střelám, dělostřeleckým granátům i minám.
Foto: Ukrajinský T-64BV zničený minou TM-62. / Autor neznámý
 
Největší nepřítel ukrajinských tanků - UkrajinciV článku se zaměříme na ztráty ukrajinských vládních vojsk. Připomeňme, že na východě Ukrajiny proti sobě stojí především obrněná technika a protitankové zbraně konstrukčně spadající do 80. let minulého století.
 
Podle polského autora však bohužel nelze objektivně vyhodnotit schopnost obrněné techniky čelit protitankovým zbraním. Za obrovské ztráty techniky si můžou Ukrajinci, resp. ukrajinské vojenské a politické vedeni, sami.
 
Od rozpadu Sovětského svazu docházelo na Ukrajině k systematickému tunelování a rozkladu armády. Ukrajinským posádkám tanků se dostávalo jen minimum výcviku. Navíc do pozic středního a vyššího velení ukrajinské armády byli dosazovaní lidé především na základě svých známostí, nikoliv znalostí.
 
Ukrajinská armáda tak na počátku roku 2014 nebyla absolutně připravená k vedení rozsáhlejší bojové činnosti. Díky tomu došlo k nárůstu významu dobrovolnických oddílů, k roztříštění vojenských sil a k nejednotnému velení.
 
Ke katastrofálním taktickým chybám docházelo při použití ukrajinských tanků na bojišti. Ukrajinské tanky často působily bez podpory pěchoty a co více, útočily soustředěně jen v malých počtech.
 
Dělení tankových jednotek na malé oddíly a jejich ad hoc přiřazování jednotlivým oddílům (armádě, dobrovolnickým oddílům, ministerstvu vnitra) neutralizovalo výhodu hromadné palebné síly tanků a vzájemného krytí. Jednotky tak neměly dostatečnou schopnost krytí křídel, krycí palby, mobility apod.
 

Foto: Proruský separatista se raduje z ukořistěného tanku poškozeného minou TM-62. Pojezdové ústrojí je zničeno, ale korba zdá se být v pořádku. / Autor neznámý
 
Zabezpečení a průzkum během přesunu ukrajinský obrněných kolon prakticky neexistovalo. Díky tomu mohli separatisté na obrněné kolony připravovat účinné léčky.
 
Tanky se také nemohly spolehnout na podporu bitevních letadel a vrtulníků. Separatisté leteckou podporu vyřadili přenosnými systémy Igla. Ukrajinské letectvo také účinné potlačily ruské protiletecké systémy 9K37 Buk-M1 a  Pancir-S1 96K na ruské straně hranice.
 
Co více, tanky se často používaly jako stacionární systémy palebné podpory. Proruští separatisté tak na nehybné tanky mohli s úspěchem navést dělostřelecké a raketové systémy.
 
Nevycvičené posádky tanků i technického personálu znemožňovaly intenzivnější nasazení tanků. Například zajištění odtahů poškozených tanků z bojiště prakticky neexistovalo. Katastrofou byla také absence jakýchkoliv termovizních kamer v obrněných vozidlech.
 
Výše uvedené zapříčinilo těžké ztráty ukrajinských tankových jednotek. Počet zničených tanků dosáhl 102 kusů, což se rovná 15 % všech operačně nasaditelných tanků zavedených v ukrajinské armádě (počet z roku 2013).
 

Foto: T-64BV těžce poškozený dělostřelckou palbou. / Autor neznámý
 
Pokud si uvědomíme, že se jedná o geograficky ohraničený lokální konflikt proti relativně malému počtu separatistů, ztráty jsou doslova neuvěřitelné.
 
Výhodou Ukrajinců jsou však obrovské mobilizační zásoby, ještě z dob Sovětského svazu. Ukrajinci mají v mobilizačních rezervách více techniky než v operačně nasaditelných jednotkách. Ztráty z roku 2014 tak mohli Ukrajinci doplnit z mobilizačních záloh.
 
Kdo jsou tedy největší zabijáci ukrajinských tanků? Kromě špatně vycvičené posádky jsou to protitankové miny, fugasy (ženijní miny), improvizované výbušné systémy nebo pěchotní protitankové zbraně. Velký zabiják obrněných vozidel je na Ukrajině dělostřelectvo.
 
Jedna z fotek ukazuje poškozený tank T-64BV minou TM-62.Výbuch zničil levé pojezdové ústrojí a roztrhl kryt pásu. K proražení nebo poškození trupu nebo pohonného ústroji ale nedošlo. Poškozeného tanku se zmocnili separatisté.
 
Pokud se jim podaří tank odtáhnout, oprava a zprovoznění tanků potrvá asi 3 dny, tedy při dostatku náhradních dílů.
 
Příklad ukazuje nízkou úroveň vycvičenosti posádky ukrajinského tanku. Vozidlo nelze vždy odtáhnout, v tom případě je ale nutné tank kompletně zničit – například nalitím paliva dovnitř vozu a vhozením zápalného granátu. V tomto případě k tomu nedošlo a proruští separatisté získali tank vhodný na opravu.
 

Foto: Stejný tank těžce poškozený dělostřeleckou palbou. / Autor neznámý
 
DělostřelectvoJedním z velkých zabijáků tanků na Ukrajině je dělostřelectvo. Ukrajinští vojáci často používali tanky jako pevné body obrany, což zjednodušovalo práci ruskému a separatistickému dělostřelectvu. Základem pohybu obrněných jednotek v oblasti ohroženém dělostřelectvem má být rychlý manévr a okamžité opuštění prostoru ohroženého dělostřeleckou palbou protivníka.
 
Účinnost dělostřelectva proti obrněné technice rozsáhle testovali Američané během 80. let minulého století. Během jednoho z testů vypálila americká armáda 56 dělostřeleckých granátů proti skupině obrněných vozidel M113, M557, tanků M48 a nákladních vozidel.
 
I když žádné vozidlo nebylo zasaženo, významně poškozeno bylo 60 % vozidel. Tlaková vlna a střepiny ničily pojezdové ústrojí vozidel a optické přístroje. Jedno vozidlo zničil požár.
 
Při další zkoušce byla simulována sovětská dělostřelecká příprava na zakopanou mechanizovanou pěchotu v úseku 250 metrů.
 
Atrapy vojáků byly ukryty v polních úkrytech a zákopech. Obrněné vozidla byla v zákopech v pozicích s ukrytou korbou a v pozicích s ukrytou věží.
 
Během testů na obrané pozice vypálilo 26 děl celkově 2600 granátů, což odpovídá několikahodinové dělostřelecké přípravě. Výsledkem byla smrt poloviny všech vojáků a zneschopnění boje poloviny obrněné techniky.
 

Foto: Dělostřelecký granát zasáhl tento T-64BV přímo do věže. / Autor neznámý
 
Třetí pokus zjišťoval, jaký efekt má výbuch granátu ráže 155m na nekrytou obrněnou techniku. Výbuch granátu do vzdálenosti menší než 30 m vážně poškodil všechny obrněné vozidla kromě tanků. Výbuch do tří metrů vyřadil také tanky – výbuch sice neprorazil hlavní pancíř, ale poškodil tank natolik, že jej bylo nutno vyřadit.
 
V 90. letech Američané otestovali dělostřelecký útok na skupinu tři tanků, šesti bojových vozidel pěchoty, osmi nákladních aut, šesti protiletadlových děl a jednoho džípu. Proti skupině bylo vypáleno 432 155mm nábojů M107, což odpovídá dělostřeleckém přepadu 24 houfnic M109 po dobu 3 minut.
 
Zásah dostaly dva tanky, čtyři bojová vozidla pěchoty a dva nákladní vozy. Jinak řečeno, osm ze 17 vozidel bylo zničeno nebo silně poškozeno. Ochrana proti tak silnému dělostřeleckému útoku je jediná – opuštění prostoru ohroženého palbou dělostřelectva.
 
Zpět do současnosti a Ukrajiny. Jde vidět, že dobře vedené dělostřelectvo se zkušenými dělostřeleckými návodčími může efektivně ničit obrněnou techniku na velké vzdálenosti. Z přiložených obrázků je patrné, že řada ukrajinských tanků utrpěla fatální škody při dělostřeleckém útoku a výjimkou nejsou ani přímé zásahy.
 
Problém se opět ukázalo „kouskování“ ukrajinských obrněných jednotek na malé oddíly. Pro zničenyskupinky několika ukrajinských tanků, obrněných vozidel, transportéru nebo děl nebylo potřeba vyčlenit na straně separatistů velké dělostřelecké síly. Podle autora Wolskiho stačilo ke zničení takové skupiny 6 až 12 děl a zkušený dělostřelecký návodčí.
 
 
Foto: Průlez velitele stejného tanku. Všimněte si střepinového poškození na vnitřní straně poklopu. Posádka tank před zničením pravděpodobně opustila. / Autor neznámý
 
Protitankové zbraněDalšími zabijáky ukrajinských tanků jsou podkaliberní střely, protitankové řízené střely a kumulativní granáty. Je však nutno zdůraznit, že na zničení obrněné techniky se podkaliberní střely podílely jen výjimečně. Důvodem se stala poměrně velká řídkost tankových soubojů.
 
Používané staré tankové podkaliberní munice typů 3BM15, 3BM26 3BM22 měly navíc malou šanci na probití pancíře nasazených tanků a to zejména, pokud zásah přišel pod úhlem. Paradoxně největší šancí na ničení obrněné techniky na východě Ukrajiny měly dělostřelecké a raketové jednotky.
 
Nejvýkonnější tanková munice (z ukrajinských skladů) 3BM42 Mango dokáže na 2000 m probít 480 mm RHAe, na poloviční vzdálenost pak asi 500 mm RHAe.
 
Výkon 3BM42 teoreticky postačuje na probití čelného pancíře ukrajinských tanků T-64BV, ale fotografické materiály dokazují použití těchto střel velmi zřídka, podle některých na bojišti nebyly ani nasazeny. Pravděpodobnější je používání starších 3BM22 a 3BM26. Jmenované střely mohou probít slabá místa čelního pancíře nebo boční pancíř tanků T-64BV.
 

Foto: Dvojitý zásah podkaliberní střelou. Průnik maskou děla byl pro tank a posádku fatální. / Autor neznámý
 
K tankovým soubojům však docházelo. Při jednom souboji dostal ukrajinský T-64BV dvojnásobný zásah. První v horní části věži zastavil pancíř, druhý však zasáhl věž ve spojnici věže a masky děla, kde tloušťka dosahuje pouze 200 mm. Střela pronikla do věže a zapříčinila výbuch munice, která je obložená kolem tankové věže.
 
Exploze odhodila celou věž o několik metrů dále. Ukrajinští vojáci uvnitř vozidla neměli šanci.
 
Jedním z dalších soubojů je poškození mobilizovaného vozidla T-64BV vyrobeného v roce 1986. I přes pozdější datum výroby je odolnost pancíře stejná.
 
Čelní pancíř věže jmenovaného tanku T-64BV dosahuje odolnosti 420-450 mm RHAe proti podkaliberním a 550 mm proti kumulativním střelám. Čelní pancíř korby pak odolnost 430 až 440 mm proti podkaliberním, 510 mm proti kumulativním střelám. Reaktivní pancíř Kontakt-1 snižoval schopnost probití pancíře kumulativními (nikoliv však tandemovými) střelami o 50 až 80 %.
 

Foto: Detail zásahu stejného tanku. Zasaženého a nakonec doraženého T-64BV se zmocnili separatisté. / Autor neznámý
 
Mobilizovaný tank T-64BV při jednom ze soubojů dostal zásah podkaliberní střelou do čelního pancíře trupu. Díky ostrému úhlu zásahu nebyl pancíř proražen a posádka ukrajinského tanku dokázala separatistický tank vyřadit z boje.
 
Za zmínku jistě stojí, že při daném úhlu zásahu, i při proniknutí by podkaliberní střela neohrozila posádku. Nicméně tank byl nakonec poškozen v dalším souboji a opuštěn posádkou.
 
Z výše uvedeného lze odvodit, že ne každý zasažený tank je nutno odepsat. Právě naopak. Schopnost odtáhnout poškozený tank z bojiště a opravit ho je klíčová. Vždyť při některých soubojích nejen, že ukrajinské vládní jednotky přišli o tank, ale proruští separatisté nový tank (pokud dotáhli opravu do konce) získali.
 
zdroj: Armádní noviny.cz

Nevím jestli to tady už nebylo, ale je to dobrej doplněk k DinDinovi

Baví se tři sousedky u kávy, jak dopadl bowlingový večer jejich mužů.
První povídá: " Ten můj došel domů, zabouchl dveře, flákl sebou na zem a poblil se. Jsem ho tam nechala ležet, stejně bych ho nezvedla."
Druhá povídá: " To ten můj došel až do koupelny, tam sebou praštil vedle hajzlu a poblil se. Tak jsem ho tam taky nechala ležet, ať si to pak ráno uklidí.!
A ta třetí povídá: " To ten můj se dobelhal až do postele a začal mě osahávat. Pak mi vrazil ukazováček a prostředníček do prdele a palec do p..ky a povídá: Chlapi, potřebuji novou kouli, tahle je mokrá."

Blondýna sedí doma naštvaná, nemá ani korunu, přemýšlí, jak by přišla k penězům. Vtom ji napadne únos dítěte. Hned běží před školu, tam si vyhlídne prvního hezkého kloučka a spěchá s ním domů.
Doma usedne ke stolu a píše anonym:
"Milá maminko, dnes jsem ti unesla syna a chceš-li ho ještě vidět, tak dej do igelitky 1 000 000 Kč a nech mi je zítra v 16.00 v centru u kašny. Blondýna."
Zalepí obálku, předá ji kloučkovi a pošle ho s ní domů.
Na druhý den běží ke kašně a tam igelitka s milionem a dopisem.
V tom stojí:
"Milion Vám posílám jako výkupné, ale můžu Vám říct, že jako blondýny bychom si takové sviňárny dělat neměly."

"Kde najviac tlačia ženské nohavičky?
Najviac tlačia chlapa na pravej ruke nad zápästím. Keď je ľavák, tak na ľavej ruke nad zápästím."