Lynx_cz

"Milý Kájo. Nezlob se, ale čekala jsem od manželství víc. Je to pořád
stejné, stereotypní, nic se neděje a mě už to nebaví. Odjíždím k mamince a
podávám žádost o rozvod. Božka.
" Položí dopis na stolek, aby byl na očích a schová se pod postel. V tom
přichází Kája. Přečte si dopis a nahlas uvažuje.
"No co se dá dělat. Všechno zlé je k něčemu dobré." Zvedá telefon a volá:
"Ahoj, miláčku, tak ta stará kráva to už asi pochopila a podává žádost o
rozvod. Jen jí tu něco napíšu a za chvíli jsem u tebe."
Vezme dopis, připíše k němu několik vět a zabouchne za sebou dveře.
Boženka vyleze zpod postele celá ubrečená, přes slzy nevidí a vrhne se na
dopis, kde je připsáno:

"Taky jsem si dělal legraci Šel jsem na pivo, byly ti vidět nohy. Kája"

Kousek od Prašné brány jsme potkali ženicha s nevěstou. Fotili se. Chyba první: neměl jsem se s čtyřletou dcerou zastavovat. Měl jsem ji táhnout dál, i kdyby patičkami vyorávala dlažební kostky. Chvíli jsme stáli, Viki zamyšleně pozorovala nevěstu, až povídá: „Tati, takový šaty v takovým holku, to se nemá nosit, že ne? Dyť se upeče.“ Nevěsta měla krásné šaty s obrovskou sukní. A bohužel to nebyli cizinci, takže nám rozuměli. Ženich se usmál, zamrkal na Viki, naklonil se k ní a zašeptal: „Neboj, hned jak to půjde, já ji z těch šatů dostanu.“ Viki se mi chytla nohy, protože ji na ulici oslovil neznámý muž, po chvíli sevření povolilo a opět měla svůj zamyšlený výraz. Až na ženicha zavolala: „Ale až ji slíknete, tak musíte zasypat, jinak se vám opludí.“ Promluvila stará zkušená matka malých panenek. Pokud ženich uposlechne moudré rady, doufám, že nepoužije moučkový cukr jako kdysi ona.
Tak. A bylo to jasné. Měli jsme jít kanálama jako obvykle. Příliš pozdě jsem Viki chytil tlamičku. Ženich se sice rozesmál, ale nevěsta byla červená už od chvíle, kdy její partner prozradil své plány. Mezi námi s tím mohla trochu počítat. Chyba druhá: měli jsme rychle vypadnout. Já místo toho se jak blbec snažil spravit atmosféru nejistým výrokem: „To je ale krásná nevěsta, viď, Viki, jako byla maminka.“ Měli jsme vypadnout rozhodně dřív, než jsme se dostali k další otázce: „A tati? Jak nevěsty cůlaj?“ Nevěsta zrudla ještě víc a zamumlala: „Nemluvte mi o tom!“ Skoro to vypadalo, že má pod sukní nohy křížem. Ženich už se začal smát nahlas. A Viki pokračovala: „S takovou sukní psece nemůže na záchod.“ Vrtěla hlavou, krčila rameny, dlaně měla vzhůru, jako by držela dva tácy, nad kterými se vznáší dva kvízové otazníky. Rozhlédl jsem se, jestli není poblíž nějaký záchranář, protože za chvíli bude třeba křísit. Mě. Myslel jsem, že jedeme do zábavního parku, kdybych tušil, že se jde zjišťovat, jak čůraj nevěsty, nikam bych nechodil.
„Já na svatbě byl s maminkou nevěstou na záchodě,“ vysvětloval jsem, „ta sukně se vyhrne a nevěsta tam zacouvá.“ Nevěsta při té představě trochu zbledla. „Tak to jsme ještě nedělali. Jak to vypadá?“ nadhodil řečnicky ženich. „Jako boeing, když couvá do hangáru,“ odtušil jsem suše, což ženicha hrozně rozesmálo a nevěsta měla výraz úpěnlivé modlitby. Viki se přitočila k nevěstě a trochu jí nadzvedla sukni. „Viki co to děláš?“ lekl jsem se. „Já se dívám, jestli tam není loužička.“ Už mi bylo jasné, že musíme rychle pryč. Než padne další otázka: „A jakpak vám kaká? Dobze? Dobze? A když ne, tak to chce típek, típek! Hezky do zadečku a pak to sčšíká do nočníčku, jéje!“ Pak se nevěsta s ženichem zeptali, jestli se s Viki mohou vyfotit. A Viki se fotila. „A tati?“ ozvalo se zase. Čapl jsem Viki a zamával novomanželům. Také nám mávali. Pak nás ještě vzali k limuzíně a Viki dostala výslužku. Nejspíš za rychlou introdukci péče o nevěsty a jiné domácí mazlíčky. V první lékárně jsem koupil náplast, přelepil jí pusu s tím, že má hrozný opar. Něco huhňala, ale nebylo jí rozumět. A tak to má být.

No konečně rozumná řeč.....Paramel je pedofil a na sobrou společnost kašle.....

19.2. bych teoreticky mohl. 
20.2. už mám plno

No 19.2. bych zatím taky mohla.

Gynekolog si dělá rekvalifikaci na automechanika a na závěrečné zkoušky dostane téma složit motor. Za správné složení je 100 bodů. když zkoušky úspěšně složí, ptá se zkoušejicí komise: "Jak je možné, že jsem dostal 200 bodů, když maximální počet je 100?" A předseda mu povídá: "Těch prvních 100 bodů bylo za to, že jste složil motor. A těch druchých 100 bodů za to, že jste ho složil přes výfuk!

"Miluju česnekovou pomazánku." zamnul jsem si ruce, když jsme si sedali ke stolu. Káťa se někde zdržela.
"Tahle bude skvělá, česnek je pěkně ostrý." usmál se strýc.
"To já rád." přikývl jsem a zakousl se do prvního chlebíčku.

Pak se mi na chvíli zatmělo před očima a z planety zmizela atmosféra. Vyhrkly mi slzy z očí a měl jsem pocit, že uši se mi několikrát protočily kolem své osy. Konečně jsem se nadechl.
"Kolik v tom je česneku?" zasípal jsem konečně.
"Nevím, asi dva." odpověděl strejda také tiše, myslel si, že jen šeptám, nenapadlo ho, že jsem měl klinickou smrt.
"Jenom dva stroužky?" divil jsem se a pozoroval, jak vidličce rostou vlasy, když jsem na ní dýchl. Doma dáváme i 5 a takováhle síla to nikdy nebyla.
"Ne." zasmál se strejda "Dvě paličky."

Měl jsem pocit, že do mne narazil náklaďák s tuřínem. Tohle byl prakticky denaturovaný česnek pálivý. Něco, co se přidává v Temelínu, když dojde jaderné palivo.
Zkusil jsem si ještě kousnout. Opět mdloby a když jsem konečně vydechl, v okruhu deseti kilometrů vyhynuli upíři. U oken stálo pár tchořů s transparenty, na kterých bylo napsáno: "HNUS! HNUS!"

Přišla manželka.
"Tak jaké to je?" zeptala se.
"Vynikající." vypálil jsem, jakmile jsem si v rychlosti utřel oči.
"Ty jsi plakal?" zeptala se Káťa překvapeně.
"No jo, strašně se mi stýskalo." zachroptěl jsem. Manželkám je lepší nelhat, ale pravda také není nejlepší řešení.
"Cítím, že je v tom hodně česneku." prohodila Káťa a vzala si chlebíček. Trochu jsem si poodsedl.
"Kdepááák." mávl jsem rukou a dělal, že se láduju dalším. "Je velice jemná, skoro není cítit."
"Tedy, jsi borec," řekl strejda "spousta lidí to nesnese. I mně přijde docela silný."

Manželka si kousla. Přestala dýchat. Pevně zavřela oči. Zpod víček se jí vydraly slzy.
"Ale..." pohladil jsem jí. "Tobě se také stýská, jsem hned vedle tebe lásko." Rychle jsem se zase stáhl, ale naštěstí nebyla ani schopná se po mně ohnat. Vypadala nádherně, vůbec jsem nevěděl, jak moc jí sluší modrá. Pomalu přecházela do fialova. Seděl jsem a tiše čekal na zelenou. Jako na přechodu.

"Tak jaké to je?" zeptal se strejda konverzačním tónem.
"Moc dobré." odpověděla Káťa vychovaně a zafuněla ke stropu, až na lustru pohasly světla a ze střechy spadly dvě kočky. Zvláštní, manželka vždycky krásně voní, ale tentokrát jsem měl pocit, že vedle mne vyrostla Titan Arum.
"Páni já jsem plná." řekla Káťa s položila zbytek chlebíčku na malovaný talířek, na kterém okamžitě pochcípaly kytičky. Otočila se ke mně: "Ale Martin říkal, jak je hladový, nebude vadit, když to dojí?"
"Vůbec ne." řekl strejda, usmál se a vstal od stolu. Poněkud jsem zbledl. Svou smrt jsem si představoval jinak. Určitě ne tak smradlavou. Proboha, budou muset čekat, až začnu zapáchat, aby se ke mně vůbec mohli přiblížit a pohřbít mně. Na hrobě mi neporostou ani voskovky. Řeknu to takhle: nikdy neprovokujte tygra.
A zvlášť ne, když je to vaše žena.

edit.: večeře nakonec měla aspoň jednu pozitivní dohru. Sice musím manželce koupit nové disky, ale zase se s ní několik týdnů nemusím dívat na Stmívání. Nedopatřením jsem kýchl na pořadač a zdá se, že v tom filmu vyhynula většina hlavních postav. V pořádku, všichni muži, co mne čtou mohou přestat tleskat. Oba.
Naštěstí mým filmům se nic nestalo, jen Rambo pláče, ať ho radši strčíme zpátky do jámy ve Vietnamu, Vetřelec sípe: "Kill meeee NOW!!" a Terminátor se zasekl v místě, kdy se ponořil do roztaveného železa, odmítá vylézt a tvrdí, že je mu tam dobře

Windows Update už stahuje Windows 10 samovolně. Jak tomu zabránit?
 
Není to poprvé, co uživatelé Windows 7 a 8 zaregistrovali, že se upgrade na Windows 10 zahájil nebo dostal do určité fáze bez jejich vědomí. Tentokrát však nejde o chybu, ale vlastnost…

:-D
 

:laugh:
 

Uz vim, proc furt kardou policajtum ty stity na demonstracich

Dlouho nezaměstnaný inženýr se rozhodl začít dělat něco "jiného" a tak si otevřel svou lékařskou kliniku. Venku vyvěsil reklamu: Vyléčím každou nemoc za 500€, v opačném případě vám vrátím 1000€.
Jeden z doktorů si myslí, že je to dobrá příležitost, jak získat 1000€ a tak se do nově založené kliniky vydá.
Doktor - Ztratil jsem cit na rozpoznání chuti..
Inženýr - Sestro, doneste lék z krabice č.22 a kápněte pacientovi 3 kapky na jazyk.
Doktor - Fůůůj, vždyť to je benzín!
Inženýr - Gratuluji! Obnovila se vám chuť! Bude to za 500€!
Doktor byl trochu znechucený a proto se o několik dní vrátil, aby získal alespoň svoje peníze zpět.
Doktor - Všechno zapomínám, nic si nepamatuji!
Inženýr - Sestro, doneste lék z krabice č.22 a kápněte pacientovi 3 kapky na jazyk!
Doktor - Ale to je přece benzín!!!
Inženýr - Gratuluji!! Vrátila se vám paměť, bude to 500€!
Doktor už odchází pořádně nasraný, ale o několik dní se zase vrátí, aby si konečně vzal své peníze zpět.
Doktor - Úplně jsem ztratil zrak!
Inženýr - Hmmm, na to už nemám žádný lék. Vezměte si svojich 1000€ - podává mu však jen 500€ bankovku.
Doktor - To je ale jen 500€!!
Inženýr - Gratuluji! Váš zrak se vám plně vrátil! Bude to dalších 500€ "
 
 
Říká otec dceři:
-Nevdávej se za to Jožu. Je to sirotek, nepřekypuje moudrostí a ještě je i křivý ..
-Ach ... já nepotřebuji žádného Vina Diesela.
-Asi si nerozumíme. Smiluj se nad ním! Osud ho už tak dost potrestal ...
 
 
Přišla tlustá cigánka ke gynekologovi, rozvalila se do křesla, doktor se nad ní skloní a padne na podlahu. Cigánka skloní hlavu dolů a prohlásí: "Co, gadžo, práce ti nevoní?"

koho vam pripomina ? 

Hovorí manželka manželovi
- Chcela by som ísť do Paríža.
- A načo, prosím Ťa?
- Potrebujem topánky, kabelku, klobúk a kabát.
- Ale však to všetko si môžeš kúpiť aj tu!
- Výborne, len to som chcela počuť!!!