Ashadak Odesláno Listopad 3, 2017 Share Odesláno Listopad 3, 2017 Minulé díly našich vývojářských deníků: Deník vývojářů: Spotting systém Deník vývojářů: role jednotlivých tříd - bitevní tanky Deník vývojářů: role jednotlivých tříd - obrněná bojová vozidla Deník vývojářů: role jednotlivých tříd - stíhače tanků Velitelé! Lehké tanky představují dokonalou kombinaci palebné síly a pohyblivosti - kde jsou obrněná bojová vozidla pasována do role průzkumníků, díky svému slabému pancéřování musí spoléhat na maskování a rychlost, tam se stávají lehké tanky nástrojem zhouby s nejvyšším celkovým poškozením za minutu ve hře. Náš příběh začíná ještě před druhou světovou válkou u tanku Renault FT, který byl klasifikován jako lehký tank a získal tak své prvenství na světě. Nejčastějším označením pro tyto stroje však byla definice jejich role na bojišti. Koneckonců téměř všechny sériově vyráběné tanky meziválečného období byly klasifikovány jako lehké. Mohli bychom si je však rozdělit na dvě skupiny: Jezdecké tanky Pěchotní tanky Jezdecké tanky byly velmi lehce pancéřované - jejich hlavní úlohou bylo doprovázet jezdecké útvary(na koních), které byly běžné v mnoha pokročilých armádách i po konci Velké války, což poskytovalo dodatečnou palebnou sílu a odstrašující efekt. K tomu, aby tuto úlohu splnily, musely být rychle a mít schopnost překonat poměrně obtížný terén. To vyžadovalo velmi nízkou hmotnost a relativně výkonný motor – relativně je s ohledem na současnost, klíčové slovo, dnes je za výkonný motor v tanku považován agregát s výkonem 1500 hp, ale v té době, kdy tanky vážily v mnoha případech pod 10 tun, bylo cokoli přes 150 koní docela dost. Hmotnost vozidla musela být striktně dodržována a v důsledku toho, byly lehké tanky obvykle velmi špatně chráněné. Pěchotní tanky byly sice lépe pancéřované než ty jezdecké, avšak byly výrazně pomalejší. To však vůbec nevadilo, protože role takového tanku byla v doprovodu pěchotu - při chůzi. Některé předválečné pěchotní tanky, jako britská Matilda, patřily mezi nejtvrdší oponenty, kterým Němci museli čelit až do roku 1940. A pak tu byly tančíky – něco méně než tank, často vyzbrojené jen lehkými kulomety, jejich největší a jedinou výhodou bylo, že byly levné. Poláci je používali v roce 1939 při potyčkách v koloniálních válkách proti lehce vyzbrojeným protivníkům, jejich úspěšnost však byla spíše průměrná. V prvních dnech druhé světové války utrpěly tyto stroje vysoké ztráty a v roce 1940 prakticky zmizely z bojiště. Konstrukce tančíků byla příkladem vítězství ceny nad výkonem a je důkazem, že i tehdy, stejně jako dnes se osudy tisíců vojáků rozhodovaly nikoliv v místnosti pro plánování nebo na bojišti, ale na stránkách prospektů a při samotném obchodování. Během druhé světové války se role tanků poněkud změnily. Tradiční rozdělení tanků na lehké, střední a těžké je do jisté míry nepřesné, avšak pro účel tohoto článku musíme věci trošku zjednodušit. Těžké tanky byly určeny k průlomu, střední tanky byly spíš univerzální a lehké tanky se využívaly hlavně k průzkumu - přinejmenším ve druhé polovině války. Ze všech tří skupin byly nejlehčí, nejrychlejší, nejméně pancéřované a také s nejmenší palebnou sílu. Na konci války některé lehké tanky jako M24 Chaffee byly vyzbrojeny tak, aby mohly čelit středním tankům, ale kde střední tanky byly obvykle vyzbrojeny děly ráže 50 mm nebo 75 mm, lehké tanky nesly výzbroj ráže jen 37 mm, což je činilo efektivními pouze proti měkkým cílům, zastaralému nepřátelskému vybavení, obrněným automobilům nebo jiným lehkým tankům. Smrtonosné byly i proti nepřátelským jednotkám, které postrádali dostatek protitankové výzbroje(např. Japonci), utrpěly však poměrně vysoké ztráty, čímž do konce války plnily funkci pouze průzkumného prostředku. Po ukončení války byla existence lehkých tanků poměrně nejistá. Přebytečné kusy byly prodány do zemí třetího světa. V padesátých letech se však objevil vynikající moderní francouzský lehký tank AMX-13. AMX-13 byl v mnoha ohledech revoluční. Jeho oscilační věž nesla silné, automaticky nabíjené dělo ráže 75 mm a i když se vozidlo nemohlo pyšnit silným pancířem, na svojí váhu mělo vynikající palebnou sílu. Díky úspěchu této konstrukce, byl tento typ exportním úspěchem a užíván mnoha zeměmi. Později byla palebná síla navýšena děly ráže 90 mm nebo dokonce 105 mm. Na americké straně to nebylo tak jednoduché. Lehký tank M24 Chaffee Light Tank byl během korejské války výrazně překonán sovětským středním tankem T-34, byl sice vyměněn za typ M41 Walker Bulldog, ale ani ten si nevedl o moc lépe. Trvalo docela dlouhou dobu, než byl typ Walker Bulldog také úplně nahrazen, ale samotný proces náhrady v podstatě definoval budoucnost tohoto druhu vozidel. Americké lehké tanky se v podstatě staly letecký přepravitelnými prostředky s omezenou velikostí a hmotnosti tak, aby se vešly buď do letadel nebo do podvěsů pod vrtulníky. Američané měli zkrátka smůlu. Na jedné straně slavili úspěchy se svými zdařilými bitevními tanky, na druhé stále zápasili s vývojem opravdu dobrého lehkého tanku. Poslední, sériově vyráběný typ M551 Sheridan, byl spíše průměrný a potýkal se od války ve Vietnamu do války v Perském zálivu s velkými technickými problémy. Disponoval sice velkou palebnou silou v podobě děla ráže 152 mm, ale byl také extrémně křehký. Zůstal ve službě jen proto, že nebylo čím ho nahradit. Vzniklo spoustu prototypů, včetně některých vozidel, které najdete v Armored Warfare(RDF/LT, Expeditionary Tank), ty však nebyly zařazeny do aktivní služby a další pokusy vyvinout nový moderní lehký tank skončily programem XM8. Na sovětské straně nebyla situace o moc lepší. Nejzajímavější a nejdůležitější sovětský poválečný lehký tank byl PT-76. Tam, kde se Američané usilovali o možnost vzdušné pžepravy této kategorie vozidel, sověti chtěli, aby byly jejich tanky schopné plavby, a to také byly. PT-76 a jeho pozdější varianty byly navrženy s ohledem na tuto schopnost, protože na ní Sověti trvali na základě zkušeností z druhé světové války. Ve skutečnosti tato schopnost byla prakticky k ničemu, ale definovala sovětská lehká vozidla po celá desetiletí. Stejně jako Američané i Sověti vytvořili řadu zajímavých konceptů a prototypů, ale jen málo z nich opustilo konstrukční kanceláře a dostalo se do fáze prototypu nebo aktivní služby.. Původní úlohu lehkých tanků nakonec převzala řada modifikovanými BVP. Tento vývoj událostí však ani na jedné ze stran neznamenal konec této kategorie vozidel. Naopak, po rozpadu sovětského svazu a zaplavení trhu přebytkem armádní techniky zaznamenaly lehké tanky v 90. letech omezené pokusy o oživení. Byly k tomu hned dva důvody: Prvním z nich byla potřeba adekvátně vyzbrojit země třetího světa a lehké tanky byly obecně cenově dostupnější než jakýkoliv bitevní tank (zejména ty západní). Nebyla to jen cena, bitevní tanky vyžadovaly obrovské náklady na údržbu a některé lehké tanky nabízely palebnou sílu srovnatelnou s těmi bitevními. Typickým příkladem může být lehký tank Stingray a VFM5(Vickers). Tyto "dostupné bitevní tanky" zaznamenaly omezený úspěch a mezi jejich uživateli najdeme například Thajsko a řadu zemí jižní Ameriky. Druhým důvodem byly dobré jízdní vlastnosti v extrémně špatném terénu. Jednoduše řečeno, lehký tank se dostal tam, kam ten bitevní nemůže. Hlavně v jihovýchodní Asii byly lehké tanky velmi užitečné, což vedlo k rozvoji celé řady čínských projektů. Mezi ty hlavní můžeme počítat Type 62, zmenšenou verzi tanku Type 59. Tento tank byl vyvinut v 60. letech k boji v drsném terénu jižní Číny (nebo severního Vietnamu) a účastnil se konfliktu s Vietnamem(víceméně úspěšně). V devadesátých letech se lehké tanky opět začínají objevovat v nabídce zbrojních společností. Existuje proto několik důvodů: Vývoj moderních technologií, jako jsou různé systémy aktivní ochrany, výrazně posiluje úroveň ochrany, a tím mají i lehké tanky šanci proti hrozbám v podobě PTŘS. Někteří zákazníci hledají alternativní způsob obranných prostředků. Lehké tanky se řídí přesvědčením, které stálo za vývojem tanku Leopard 1 – žádné pancéřování není schopné ochranit tank před moderními zbraňovými systémy, tak proč neinvestovat raději do pohyblivosti a snižování nákladů? Lehké tanky a zejména ty, které jsou určeny pro vývoz, jsou navrženy tak, aby byly cenově zajímavé. Současně nabízejí dostatečnou přesnost a palebnou sílu, aby porazili i moderní bitevní tanky, což z nich dělá zajímavou alternativu. Například takové dělo ráže 120 mm od společnosti RUAG, umožňuje zničit cokoliv, co se objeví na bojišti. Pásy mají pořád lepší teréní schopnosti než kola Možná bychom mohli říci, že jsou lehké tanky pásovým ekvivalentem kolových podpůrných vozidel, jako je řada Stryker. Už nejsou určeny jen k průzkumu, moderní lehký tank je univerzálním prostředkem na bojišti se špičkovými schopnosti jízdy v terénu. Je tu ale několik nevýhod – oprava pásových vozidel je mnohem obtížnější než údržba kolových, ale za určitých okolností to za to prostě stojí. Zařazení a úloha na bojištích Armored Warfare I v Armored Warfare jsou to velmi univerzální prostředky boje, ale možná nejméně rozmanité v porovnání s ostatními třídami vozidel. Všechny typy v podstatě sdílí tyto vlastnosti: Jsou to rychlá pásová vozidla (jsou pohyblivější než bitevní tanky, ale ne tak jako vozidla AFV) Mají lepší ochranu než AFV, ale mnohem horší než bitevní tanky Obecně mají podobné dělo jako bitevní tanky Obecně nedisponují PTŘS Jsou však výjimky - například německý Begleitpanzer 57 na páté úrovni má automatické dělo ráže 57 mm a raketomet. Jinak jsou však vesměs vozidla této třídy stejná a v tom je možná jejich síla. Lehké tanky vynikají hlavně rychlými přepady ze zálohy. Obtížně budete čelit bitevním tankům v přímém střetu, ale vaše rychlost a pohyblivost vám umožní rychlé přesuny po mapě. Díky tomu se snadno dostanete těmto těžkým protivníkům na slabé boky a záda. Jen několik vozidel s nimi dokáže držet krok. Jasně jejich maximální rychlost třeba není tak vysoká jako u kolových vozidel, ale v kopcovitém terénu můžete doslova tančit kolem svého protivníka, aniž by vás lehce zasáhl. Co se týče palebné síly patří lehké tanky k těm nejpřesnějším za jízdy. Stíhači sice disponují přesnějšími zbraněmi, ale o svojí výhodu za pohybu přicházejí. Navíc lehké tanky často disponují zásobníkem, který vám pomůže vyprodukovat velké množství poškození v krátkém čase. Tuto schopnost mají proto, aby strávily co nejkratší dobu při přestřelování s bitevními tanky, které pokud mají více času mohou k hrozbě natočit svoje nejsilnější pancéřování a to je pro lehký tank konec. Lehké tanky jsou také slušnými průzkumníky - nejsou v tom sice tak dobří jako specializovaná vozidla, ale s ohledem na slušnou pohyblivost mohou částečně provádět aktivní spotting. Pokud jde o pancéřovou ochranu, lehké tanky nejsou tak měkké jako vozidla AFV(díky ERA soupravám a přídavnému pancéřovaní na vyšších úrovních), ale zase to nejsou tvrďáci jako bitevní tanky, tak pozor na děla velkých ráží a rakety. Tyto vlastnosti definují způsob, jakým by se měly lehké tanky hrát - agresivně. Stejně jako u AFV, je pomalý nebo stojící lehký tank, mrtvý tank. Schovávat se za svými silnějšími kamarády taky není tou správnou cestou. Chce to aktivní přístup, hledat osamocené protivníky, cesty jak jim vpadnout do zad a zase se rychle stáhnout, přebít a zpět do akce. To však vyžaduje pečlivé plánování a vyhodnocování situace na bojišti. Lehké tanky jsou proto určeny především zkušeným hráčům. Vaše úsilí bude odměněno špičkovým výkonem vozidel. Zkušený hráč je v lehkém tanku skutečně hrozivým protivníkem. I tuto třídu vozidel čekají v rámci aktualizace 0.22 změny, viz. náš starší článek. Thrai, arnost905 a petrix1 3 Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Recommended Posts
Join the conversation
You can post now and register later. If you have an account, sign in now to post with your account.