Bitevní křižník Amagi

[Aaron Goldstein]

Bitevní křižník Amagi

 

 

 

16.prosince 1920 byla v loděnici v Kure zahájena stavba obrovského bitevního křižníku nazvaného Akagi. O deset dní později byl v Yokosuce položen kýl jeho sesterské lodi Amagi. Další rok byly rozestavěny ještě lodě Atago (listopad 1921 v Kobe) a Takao prosinec 1921 v Nagasaki). S délkou 251 m a výtlakem 47000 t mělo jít o jedny z největších lodí a při výzbroji 10x406 mm by měly nejtěžší boční salvu na světě. 

 

Mezitím však byla ve Washingtonu v roce 1922 podepsána dohoda pěti mocností o omezení námořního zbrojení. V ní se jednotlivé státy zavázaly zrušit rozpracované projekty a sešrotovat nadbytečné lodě aby se vešly do dohodnutého limitu. Japonci slíbili zastavit stavbu všech čtyř bitevních křižníků a navíc bitevních lodí Kaga a Tosa. Podařilo se jim vyjednat povolení přestavět dva trupy na letadlové lodě. Pro tento účel byly určeny Amagi a Akagi. 1. září 1923 však zemětřesení v regionu Kantó zničilo trup Amagi a proto byla na přestavbu určena bitevní loď Kaga, což byla právě jedna z rozestavěných bitevních lodí třídy Tosa, které byly stavěny souběžně s bitevními křižníky třídy Akagi a v důsledku Washingtonské dohody byla jejich stavba zastavena. 

 

 

Následkem zemětřesení 1. září 1923 zcela zničená Jokohama (cca 30 km od Jokosuky)

 

A tím ve skutečnosti skončila třída bitevních křižníků Akagi

 

Lodě měly mít původně následující podobu:

 

 

Plánované parametry:

Standardní výtlak 41 217 tun, maximální 47 000 tun,

Délka na konstrukční vodorysce 250 m,

Délka přes vše 251,8 m,

Šířka 30,8 m,

Ponor 9,5 m,

Zásoba paliva 3900 tun mazutu a 2500 tun uhlí

Dosah 8000 námořních mil při rychlosti 14 uzlů

Posádka 1600 příslušníků mužstva a důstojníků 

 

Plánované pancéřování:

boky - střed 254 mm + 73 mm protitorpédové obšívky

paluba 98 mm

dělové věže - čelo 356 mm

dělové věže - boky 123 mm

barbety 280 mm

velitelská věž 356 mm

 

Plánovaná výzbroj:

Hlavní výzbroj by tvořilo deset děl ráže 406 mm (16"/45 cal.) Type 3, umístěných v pěti dvojhlavňových věžích. Dvě stupňovitě umístěné věže vepředu, jedna ihned za stěžněm a dvě stupňovitě umístěné vzadu. Halvně měly mít rozsah od -5° do +30°náměru. Děla by pálila 950kg těžké projektily do maximální vzdálenosti 38725 metrů. Úsťová rychlost 790 m/s. Munice mělo být 90 granátu na jednu hlaveň a životnost hlavně se předpokládala na 250 - 300 výstřelů.

 

Sekundární výzbroj tvořilo šestnáct kasematových děl ráže 140 mm (5,5"/50 cal.) určených k boji s hladinovými plavidly. Dostřel děl byl 17 500 metrů při maximálním náměru 25°. Hmotnost projektilu byla 38,0 kg a prachová náplň 10,97 kg udělila granátu úsťovou rychlost 855 m/s. Uprostřed byly umístěné čtyři (později byl jejich počet v projektu navýšen na šest) 120 mm (4,7/45 cal.) protiletadlové zbraně.

Ve třicátých letech byly odstraněny lehké protiletecké zbraně ve formě osmi 13mm kulometů a byly nahrazeny 20 kanóny ráže 25mm a později v průběhu války bylo přidáno dalších 98 kanónů ráže 25mm.

 

Na lodi mělo být instalováno osm torpédometů ráže 610 mm z nichž byly čtyři nadhladinové a čtyři podhladinové. 

 

Plánovaný pohon:

Čtyři šrouby by poháněly parní turbíny Grihon, které by odebíraly páru z 19 kotlů Kampon. 11 kotlů Kampon mělo být na mazut a zbylých osm mělo být kombinované na mazut i na uhlí.Výkon 131.200 ks měl umožňovat rychlost 30 uzlů.

 

Zdroj:

internet

[Aaron Goldstein]

Diskuze o pohonu přesunuta sem: http://www.worldofwars.cz/topic/8366-v%C5%A1eobecn%C3%A1-diskuze/?do=findComment&comment=317418