AW - Zaměřeno na: RDF/LT

[Ashadak]

Od dob války ve Vietnamu až do poloviny 90. let byl standardním americkým lehkým tankem typ M551 Sheridan. Vzhledem k tomu, že se jednalo jen o lehký tank, nebylo tohle vozidlo příliš dobré - ve skutečnosti bylo spíš průměrné a jeho dělo bylo velmi nebezpečné, paradoxně spíše pro posádku než nepřítele.

 

S technickými problémy během války ve Vietnamu není divu, že americká armáda začala hledat náhradu celkem brzy.

 

 

Celý problém konkrétně se Sheridanem však nebyl v tom že se jedná o lehký tank. Američané si stáli za svým, že tato třída vozidel na bojiště patří - nikoli proto, že by byl velký zájem o jízdu v plechovce, kterou by mohla poškodit jakákoliv zbraň malé ráže, ale proto že na pancéřování už nešlo tolik spoléhat, velké tanky vývoj moderních penetrátorů a HEAT munice také zbavil pancéřování – například série tanků Patton nemohla odrazit moderní sovětské zbraně (jak jsme se očividně přesvědčili masivními ztrátami izraelských Pattonů během války o Yom Kippur v roce 1973), tak proč se pořád spoléhat na pancíř, když můžeme stroj zrychlit.

 

Takže namísto úplného vyřazení lehkých tanků z výzbroje, začali američtí konstruktéři přemýšlet o tom, jak tahle vozidla vylepšit. Agentura DARPA, která je zodpovědná za vývoj špičkových vojenských technologií, byla pověřena na počátku roku 1975 vývojem vysoce výkonné testovací platformy pro různé vojenské technologie, které by bylo možné použít i na lehký či středně těžký tank (25 až 40 tun). Výzkum se zaměřil na následující prvky:

 

• Hydraulicko – pneumatický podvozek pro lepší terénní schopnosti a vyšší stabilitu
• Přesné automatické dělo s vysokou kadencí a velmi vysokou úsťovou rychlostí
• Pokročilou stabilizaci, která umožní vozidlu přesně střílet i při pohybu v těžkém terénu

 

Vývoj byl oficiálně zahájen v březnu 1976 pod označením HIMAG (High Mobility Agility).

 

Korba a podvozek byly vyvinuty jako první. Vozidlo bylo poháněno dieselovým motorem Continental AVCR-1360 u kterého mohlo dojít k navýšení výkonu až na 1500 hp. Dohromady s převodovkou Allison X-1100-1H byl výkon přenášen pomocí hydro – pneumatický podvozku, který umožňoval naklonit korbu jak dopředu, tak dozadu nebo do stran.

 

Následoval zbraňový systém. Výzbroj tvořilo zbrusu nové vysokorychlostní dělo ráže 75 mm s hladkým vývrtem MC-AAAC. Ke střelbě se používaly extrémně silné projektily APFSDS.

 

 

V roce 1977 americká armáda (TACOM - Tank Automotive Command) a US Marines (program ACVT) tento prostředek testovaly a okamžitě se narazilo na problémy. Když testování začalo v únoru roku 1978, tak se zvolené řešení podvozku velmi osvědčilo. To se však nedalo říci o zbrani, která hned po prvním výstřelu ztratila přesnost. Dokonce i nabíjecí mechanismus musel být přepracován do poměrně složitého automatického nabíjecího mechanismu, který však umožnil střelbu kadencí až 60 ran za minutu.

 

Věž do které mělo být 75 mm dělo uloženo, byla zkonstruována pro dva členy posádky (střelce a velitele) sedící v koši pod ní a chráněni pancířem korby před možnými hrozbami. Tato vylepšená verze vozidla byla pak testována v Yumě a Fort Knoxu v období od března 1980 do března 1981. Po ukončení testů bylo vozidlo rozebráno a jeho součásti použity jinde. Výsledky testů ukázaly, že:

 

• hydro – pneumatické řešení podvozku je dobré
• 75 mm dělo dobré není

 

Přesnost zbraně byla neustálým problémem. Přesnost prvního výstřelu se dala srovnat s dělem ráže 105 mm M68, ale další výstřely v řadě za sebou způsobily značné ztráty přesnosti a použití úsťové brzdy bylo absolutní nutností. Výměna nabíjecího systému za pokročilejší příliš nepomohlo, jak mnozí očekávali.

 

Mezitím se mariňáci rozhodli najít si svojí vlastní cestu k lehkému bojovému vozidlu. Program ACVT stvořil prototyp označovaný jako HSTV-L (High-Survivability Test Vehicle – Lightweight). Projekt svým způsobem navazoval na program HIMAG, ale na rozdíl od něj na něm pracovaly dvě soukromé společnosti:

 

• AAI Corporation
• Pacific Car and Foundry Company

 

Své návrhy předložily v červenci roku 1977.

 

Návrh AAI, i když byl inovativní, počítal s standardní věžovou výzbrojí ráže 75 mm (nyní označovanou jako Ares). Věž byla poměrně nízká, což mělo pozitivní vliv na celkovou výšku vozidla. Zajímavá byla skutečnost, že se sice počítalo s posádkou tvořenou třemi muži, ale jediný velitel seděl ve věži, střelec, který seděl vedle řidiče v korbě musel ovládat zbraň dálkově. Sekundární výzbroj byla tvořena dvěma kulomety a celé vozidlo mělo být poháněno plynovou turbínou Lycoming 800.

 

 

Návrh PCF však byl úplně něčím jiným. Namísto standardní věže mělo mít vozidlo hydraulický systém, který by dělo zvedl dokonce i nad překážky. Počítalo se i s další výzbrojí do které patřil 25mm autokanón Bushmaster, kulomet a granátomet ráže 40 mm. Tohle všechno měl pohánět naftový motor Detroit.

 

Po přezkoumání návrhu od PCF se dospělo k tomu, že rozšiřování o další výzkum vojenských aplikací LSD do vojenského průmyslu pravděpodobně není dobrý nápad. Dozorčí výbor tedy zvolil jako vítěze návrh od AAI a žádal pouze o drobné úpravy. Byl sestrojen a testován prototyp, který konstruktérům přinesl mnoho cenných zkušeností, které byly uplatněny později.

 

The Pacific Car and Foundry Company se nakonec znovu objevila se svým řešením, díky podpoře a lobby, takže se dokonce uzavřela smlouva na vytvoření prototypu. Ten vznikl s využitím korby tanku Sheridan v roce 1982. Prototyp (pod označením ELKE - Elevated Kinetic Energy) byl skutečně postaven a testován v Yumě. Stejně však byl projekt nakonec ukončen, sloužil však jako ukázka možností tohoto netradičního řešení, které když už nic jiného, bylo skvělé pozorovat.

 

 

Zkušenosti získané společností AAI při vývoji prototypu HSTV-L byly přeneseny do nového prototypu lehkého tanku v roce 1980. Toto vozidlo dostalo název Rapid Deployment Force Light Tank, zkráceně RDF / LT.

 

AAI vyvinul tento tank v naději, že se bude účastnit programu US Marine AVCT. Mariňáci skutečně potřebovali něco rychlého a se spoustou palebné síly. Zároveň však dostatečně lehkého, aby se to dalo přepravovat v podvěsu pod vrtulníkem CH-53, to přinášelo nejen omezení celkové velikosti, ale také maximální hmotnosti(16 tun).

 

Prototyp od AAI byl opět vyzbrojen dělem ráže 75 mm Ares (nyní označovaném jako XM274). Zbraň byla stejně impozantní, jako když byla poprvé představena. Dělo se nabíjelo automaticky a dosahovalo kadence 60 ran za minutu. Bylo také plně stabilizované a schopné elevace +40 stupňů. Zbraň ovládal střelec, který seděl v trupu vedle řidiče, zatímco velitel seděl v koši v zadní části věže. Existovaly i alternativní věže. První byla bez posádky (vozidlo mělo jen dva členy posádky) s externě namontovaným dělem. Druhá byla představena s osmi protiletadlovými raketami.

 

 

Aby byla dodržena nízká hmotnost, bylo celé vozidlo vyrobeno z hliníku. Tato skutečnost mu umožnila splnit hmotností limit(bojová hmotnost byla 14,8 tun). Aby byly částečně rozptýleny názory pochybovačů ohledně odolnosti vozidla byl čelní plát silně skloněn. Na rozdíl od modelu HSTV-L byl RDF / LT poháněn běžným turbo dieselovým motorem Diesel 6V53T, který byl spojen k převodovce Allison X-200. Podvozek byl konvenčního typu, hydro - pneumatický systém byl nahrazen torzními tyčemi.

 

Vozidlo mohlo být přepravované celou řadou amerických nákladních letadel, od C-130 Hercules (1 tank) přes C-141 Starlifter (2 tanky) až po masivní C-5 Galaxy (až 8 tanku). Byl to zkrátka velmi nadějný projekt.

 

Problém s dělem XM274 však byl, že bylo experimentální. Pokud by se tedy vozidlo mělo uvést do služby co nejdříve, muselo by ho AAI nahradit za staré a osvědčené dělo ráže 76mm M32. Stejným dělem byl vyzbrojen jiný lehký tank, M41 Walker Bulldog. Zbraň sama o sobě byla už poměrně zastaralá, ale AAI jí mohla vylepšit formou nové munice ráže 76mm APFSDS. Tato munice byla ve skutečnosti mnohem silnější, než si většina lidí myslí. Měla například vyšší šanci probít průměrný sovětský tank víc, než řekněme HEAT projektily ráže 105 mm, které se tehdy používaly na bitevních tancích.

 

Bez ohledu na nesporné kvality si Marináči toto vozidlo nakonec nezvolili a to byl konec RDF / LT. Konec sedmdesátých let nebyl příznivý pro experimentální projekty, když se bojovalo o každý dolar, jinou kapitolou byla ztracená válka ve Vietnamu. To byl také důvod proč se Mariňáci vydali raději cestou kolových vozidel LAV a HMMWV. Projekt byl oficiálně ukončen v roce 1985.

 

Společnost AAI však přežila a dál pokračuje ve vývoji a výrobě zbraní, včetně ručních zbraní a dronů. V roce 2007, více než 100 let od svého založení, se stala součástí holdingu Textron a existuje až do dnešních dnů, i když v podobě tři různých oddělení.

 

 

V Armored Warfare patří RDF / LT k lehkým tankům šesté úrovně. Bylo původně pouze součástí sběratelské edice, ale existuje také jako součást edice vozidel Claw s jedinečnou kamufláží a posádkou na vysoké úrovni. Varianta, kterou najdete ve hře je vozidlo vyzbrojené dělem ráže 76 mm M32, protože tahle verze bylo nejblíže sériové výrobě. Jeho zbraň je velmi přesná, rychle střílí a vyniká vysokými hodnotami průbojnosti. Všechny tyto výhody jsou však kompenzovány nízkým poškozením za ránu. Vozidlo je také poměrně rychlé a má solidní zrychlení, možná ale není tak obratné jako jiná vozidla stejné třídy a úrovně.

 

Tak hurá na bojiště!