Přejít na obsah

AW - Příběhová kampaň: Epizoda 3 - příběh pokračuje


Ashadak

Recommended Posts

  • Kdesi na jihu Anglie, podzim 2040

Hodina strávená s Clayburnem mimo vilu trvala snad věčnost. Svět kolem Stroma získal nepřirozeně ostrý obrys a podivný modrý nádech způsobený světly vojenských svítidel ozařujících oblast připomínal skoro až sen. Teprve když Clayburn otevřel dveře a celou noční atmosféru nabouralo žluté světlo domu, jako by se kouzlo noci zlomilo.

 

Strom se začal znovu soustředit na svého hostitele. Venku měl pocit, že je opuštěný v temnotě ve společnosti monstra, které se ho každou chvíli chystá sežrat svými děsivými zuby. Uvnitř domu se však Andrew Clayburn, jako mávnutím kouzelného proutku stal opět tím pověstným kouzelným hostitelem. Strom se nestíhal divit tomu jak Clayburn dokáže člověka ovlivnit a páteří mu projel nepříjemný pocit mrazení.

 

Následoval svého hostitele prázdnými sály až hluboko do útrob zámku. Místnosti a průchody se zdály stále užší, studenější a kamenné zdi spíše připomínaly kobku, než honosné sídlo. Ticho narušovaly pouze jejich kroky a k dokonalosti už chyběly jen strašidelné výkřiky ztracených duší, které zde našly útočiště po své smrti. Když se blížili ke dveřím na konci chodby, cloumaly s ním obavy, při představě hrůz, které ho čekaly na druhé straně. Masivní dřevěná stěna se pomalu otevřela s hlasitým skřípáním a za ní …

 

Kuchyně. Strom na chvíli zavřel oči a pomalu vydechl. Doufal, že si muž před ním nevšiml, jak se mu ulevilo.

 

I kdyby ano, Clayburn to na sobě vůbec nedal znát. Kuchyně byla velká a několik kachlí pod klenutým stropem, bylo zčernalých od sazí. Ve středu masivního sklepení dominoval velký dřevěný stůl neurčitého věku, který byl možná stejně starý jako samotný dům.

 

Strom se dotýkal dřeva a jeho věk si uvědomil až když se k němu se svým hostitelem posadil. Možná tak starý, jako sešlý muž v kuchyňské uniformě, kterého si předtím vůbec nevšiml. Tedy do doby než před ně položil dva talíře s pudinkem a pak hned zmizel zpět do stínu. Clayburn se na něj tázavě podíval a usmál se.

 

"Vynikající, Henry. Ostatně jako vždy."

 

Clayburn kývl na Stroma a usmál se.

 

"Zkuste to, Strome. Je vynikající."

 

Měl pravdu. Strom nic tak dobrého ještě nejedl. Po krátké chvíli rozímání nad jemnou, sladkou dobrotou, která se doslova rozplývala na jazyku, je kuchař opět překvapil dvěma šálky horké kávy. Jeho pohyby byly až nepřirozeně tiché a Strom si pro sebe pomyslel, že ten starý muž je snad duchem, který je vázán na panské sídlo a odsouzen ke službě svému pánu.

 

Když vložil do úst další sousto, Clayburn vyndal z kapsy starý model PDA. Byl to starší vojenský model, ještě na baterie. Byl značně opotřebovaný a jeho obrazovka byla poškozena tím, co se tvařilo jako díra po kulce. Clayburn ho zapnul a beze slova podal Stromovi. Strom nazdvihl obočí.

 

„Pane?“

 

Clayburn se uvelebil a usrkl své kávy.

 

"To jsme našli na základně Al - Arish. Než budeme pokračovat, chci dodat, že vám to řadu věcí osvětlí."

 

Strom přikývl, vzal si přístroj a pod bdělým dohledem svého pána začal číst.

  • Záznam: 1

Den je ... sakra, co je vlastně za den. Je to divný, nevědět co je za den ve věku elektroniky, ale jsem tady. V jednom bunkrů jsem našel tu špatnou věc. Vypadalo, jako když někdo vezme netopýra baseballovou pálkou nebo tak nějak. Datum nebyl správně nastaven. Zaseklo se to na 1.1.1972 00:00:00, takže tomu budu říkat první záznam. Cutter mi řekl, že bych měl všechno napsat jako ... říkal tomu terapie. Nyní to vidím jako vzkaz. Vzkaz v lahvi a pokud to čteš, znamená to, že jsem mrtvý a ty jen plýtváš svým časem.

  • Záznam: 2

Je polovina července, asi tolik, co vím, ale probudil jsem se. Je až neuvěřitelné, jak může být poušť horká během dne a v noci teplota klesne až o 20 stupňů. Přes den opravujeme tanky za vysokých teplot a v noci se třeseme zimou. Nevím, jak dlouho takhle můžeme ještě pokračovat.

  • Záznam: 3

Je to zhruba týden od mého posledního záznamu. Myslím, že jsem připraven o tom psát. Ne v detailech samozřejmě. Přistáli jsme v Káhiře. Někteří kreténi začali po nás hned střílet. Annie zůstala zaseklá v Humvee, když byla palivová nádrž vozidla zasažena. Každou noc jí slyším křičet. Každou. Šéfové si samozřejmě myslí, že je to jen pár dalších obětí. Nazvali je dokonce "postradatelnými". Annie nebojovala. Vařila a čistila nám vybavení. Nevím nic o ostatních, ale její smích a vtipy, když nám podávala jídlo, mi dávalo zatraceně dobrý význam.

  • Záznam: 4

Když jste na válečné cestě musíte se vypořádat s různými věcmi. Pohřby, přátelé jsou pryč, asi takové věci. To jsou maličkostí, které tě prostě dostanou. Stejně jako baterie telefonu. Hloupost, že? Všechno pracuje na baterie a nemáme žádné náhradní. Odpoledne odešel Joanův telefon. Byla v něm uložené pouze fotografie jeho dětí a on se teď k nim nemůže dostat. Slyším ho, jak pláče v noci ve stanu. Proto nosím fotografie mé rodiny pořád v kapse. Život stojí za prd.

  • Záznam: 5

Tak, naši vůdci, ve své nekonečné moudrosti, to celé podělali a všechny místní obyvatele nasrali a začali krást jejich hovno. No, možná jsem jen bezvýznamný technik, ale nevidím z toho nic dobrého. Potřebujeme jídlo, to jo, ale mohli jsme zkusit obchodovat nebo tak něco. Možná mají nějaký velký plán. Stále nám říkají, že mají. Ale hluboko uvnitř, si myslím, že jsou stejně ztraceni jako my ostatní. Dnes jsem prošel kolem některých zásob, které "získali" - jsou uloženy v blízkosti nejjižnějšího bunkru. Hned vedle pytlů s mrtvolami.

  • Záznam: 6

Sračky v kterých místní jezdí, jsou neuvěřitelné. Právě dnes dotáhli originální T-72. Ta věc je už víc jak šedesát let stará. Někteří bláznivý Rusové na ně malovaly nejrůznější čmáranice, ale nemůžu si to přečíst. Přál bych si, aby byl Ivanov ještě s námi. Byl sice to kretén, ale člověče, ten uměl chlastat. Máme Sheridany, BMPčka, britské čtyřkolky, dokonce i nějaké bláznivě upravené britské vozidlo, které ani neumím pojmenovat, vypadá slepenec ze dvou různých tanků. Nemám tušení, jak se sem ty věci dostaly a už vůbec ne jak vydržely fungovat tak dlouho.

  • Záznam: 7

MAJETEK TECHNIKA THOMASE BELLAMYHO. POKUD TOHLE ČTETE TAK SI BUĎTE JISTÍ, ŽE VÁŠE VOZIDLO UDĚLÁ V POUŠTI VELKÝ ROZRUCH.

  • Záznam: 8

Tak a teď jsem šéf mechanik. Ne, že bych potom nějak toužil. Práce se mnohem víc a není čas na psaní nebo přemýšlení o jiných věcech.

  • Záznam: 9

Clayburn si pro nás jde. Starý bastard nás nenechá jen tak jít. Věděli jsme, že to jednou přijde, ale všechno je tak neskutečné. Dny běží jeden po druhém a každý je stejný jako předchozí. Vstaneš, dostaneš se do práce (bože, jak mi chybí snídaně a mytí, které bývaly mezitím), večer se podíváš do stanu na jména lidí, kteří neměli to štěstí jako ty. Vezmete si vše co se hodí a jdete se vybrečet, až budete dost unaveni a usnete.

  • Záznam: 10

Sračky a hovna ... jak mohu psát o něčem takovém. Ok, Clayburn přišel. V podobě Crimson Reavers. Už teď jsme všichni mrtví. Ale to není to nejhorší. Přinesli mrazáky plné odříznutých hlav členů rodin kluků. Manželky, manžele, prarodiče, dokonce i děti. Jak může takové zlo vlastně existovat? To je šílené. Co to je za monstra? Každopádně ... měl jsem štěstí. Ron a Dave z mé směny tam nebyli. Bylo to jako noční můra ze které se však neprobudíte. Desítky lidí, které znám, ztratili někoho. Slyšel jsem, že některé rodiny byli varovány a podařilo se jim uniknout. Moji příbuzní jsou už dávno pryč, nemám co ztratit, ale zatraceně ... nedovedu si představit, co bych dělal. Dokonce jsem viděl majora Seagrova plakat. Teď vypadá jako duch. Je to dobrý chlap, cítíme za něj. Dokonce i ta děvka Grayová byla v šoku.

  • Záznam: 11

Bylo to ani ne 24 hodin a základna se pomalu probouzela. Lidé teď vypadají jinak. Jako by v nich něco umřelo. Už nehraje žádná hudba, v obchodě se nikdo nehádá. Pouze se soustředíme na svojí práci. Jedinou osobu, kterou to nezlomilo, se zdá být Blackwood. Nevím nic o tom chlapíkovi. Marty z komunikačního se o něm snažil něco najít, ale zdá se že všechny záznamy jsou pryč. Není to tak divné - Marty nám řekl, že Blackwood to udělal úmyslně, hned jak jsme se rozdělili na Balkáně, jak je to možné. Prý je tak těžší sledovat jeho rodinné příslušníky, řekl. Nevím. Je divný, že to neměl Clayburn zálohované, ale Blackwood patřil mezi nejvyšší důstojníky, takže k tomu měl pravděpodobně i pravomoce. Přišel mezi nás s pověstí, že se umí postarat o své lidi, a tak se také stalo - nikdy jsme nedělali nic bláznivého a nikdy jsme nezabíjeli civilisty. Okay, místní nejsou technicky civilisty. Nebo jsou? Už ani nevím.

  • Záznam: 12

Od komunikačních víme, že se místní žoldáci připojili k Clayburnovi. Taky bych to udělal, kdyby nějaký kretén nechal mou rodinu hladovět. Nesnáším Grayovou, skoro na to, aby se jí stala nějaká nenápadná nehoda.

Poznámka pro mě, odstranění záznamu nefunguje.Musím si o tom promluvit s Martym.

  • Záznam: 13

Probíhá nějaká operace. Neříkají nám všechno a všichni jsme příliš zaneprázdněni, ale Grayová a Seagrove byli viděni, jak odjíždějí do pouště. Jsem příliš unavený o tom psát. To je ono.

  • Záznam: 14

Dokázali jsme to! Porazili jsme ty bastardy. Vypracovali nějaký plán masivní operace. Nevím toho moc, jen to, že jsme je doslova zaskočili. Vedlo je to tlusté prase Petr. Když jeho vozidlo padlo, Reavers se otočili na patě a ustoupili. Nevím proč. Porazili jsme ty všiváky a slyšel jsem, že Grayová osobně vlekla to malé prase z vraku až sem. Blackwood ho zastřelil před námi všemi. Reavers se prý právě nalodili na své lodě a odpluli den poté, spokojeni, že jen blokovali základnu. Polovina základny se v noci opila.

  • Záznam: 15

Odcházíme z téhle pekelné díry. Tady to nechám. Přej nám štěstí.

 

Strom dočetl, vypnul PDA a podíval se na Clayburna, který na něj zíral s malým úsměvem na tváři.

 

"Tak se to také stalo."

 

Clayburn přikývl a stále se usmýval. Strom se cítil zmatený.

 

"Proč se Reavers stáhli? Určitě je mohli vymazat z povrchu mapy. Se ztrátami, to ano, ale celá tahle noční můra mohla konečně skončit. Je to podruhé, kdy se nezapojili. To nedává smysl."

 

Clayburnův úsměv se rozšířil.

 

"To proto, že jste zatím neslyšel tu nejlepší část …"

 

Velitelé!

 

Epizoda 3 je u svého konce – výsledky si řekneme v blízké budoucnosti spolu s distribucí cen.

 

100_banner_5x_0.jpg

 

Chtěli bychom vám poděkovat za účast, ale pozor, zbývají nám ještě dvě epizody, takže cesta Seahawku ještě není u konce a vy budete stále čelit výzvám a důležitým rozhodnutím.

 

Uvidíme se na bojišti!

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Join the conversation

You can post now and register later. If you have an account, sign in now to post with your account.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Pasted as rich text.   Restore formatting

  Only 75 emoji are allowed.

×   Your link has been automatically embedded.   Display as a link instead

×   Your previous content has been restored.   Clear editor

×   You cannot paste images directly. Upload or insert images from URL.

Načítání
×
×
  • Vytvořit...