Jump to content
Sign in to follow this  
Aaron Goldstein

Letadlová loď USS Langley

Recommended Posts

Letadlová loď USS Langley

 

image.png

 

První pilot, který s letadlem odstartoval z lodi, se jmenoval Eugene Burton Ely. 14. listopadu 1910 provedl s letounem Hudson Flyer první úspěšný vzlet z provizorní dřevěné rampy na palubě průzkumného křižníku USS Birmingham v zátoce Hampton Roads ve Virginii. Šikmá vzletová plošina byla dlouhá 25 m a široká 7 m. O dva měsíce později 18. ledna 1911 přistál Ely na palubě pancéřového křižníku USS Pennsylvania, který kotvil v San Franciscu. Při přistání byl poprvé použit „záchytný systém“ vynalezený Hughem Robinsonem, přistávací „dráha“ byla dlouhá 40 metrů a široká 10 metrů. Do boje poprvé zasáhly letouny startující z lodi v červenci 1918. Bylo to sedm britských letounů Sopwith Camel z lodi HMS Furious při útoku na německou základnu Zeppelin. V září téhož roku se v Británii zrodila i první skutečná letadlová loď s přistávací plochou, která byla přistavěna nad horní palubu lodi HMS Argus. 
 
image.jpg
 
uhelný parník AC-3 USS Jupiter
 
Pod dojmem těchto událostí bylo rozhodnuto Kongresem USA 11. července 1919 o stavbě letadlové lodi. Protože se uvažovalo o stejném konceptu jako byl HMS Argus, tak bylo rozhodnuto, že stavba letadlové lodi se provede formou přestavby jiné lodi. Vybrán byl uhelný parník AC-3 USS Jupiter. Původně byl záměr vybrat ještě jednu další loď k přestavbě, ale protože mezi tím začala platit Washingtonská smlouva, tak byly k přestavbě použity rozestavěné bitevní křižníky USS Lexington a USS Saratoga.
 
Stavba USS Jupiter byla zahájena 18. října 1911 v loděnici Mare Island Naval Shipyard ve Vallejo v Kalifornii. K jejímu spuštění na vodu došlo 24. srpna 1912 a do služby byla zařazena 7. dubna 1913. USS Jupiter AC-3 byla první loď s elektrickým pohonem. Loď se zúčastnila krize ve Vera Cruz, kam dopravila jednotky námořní pěchoty. Na cestě do Philadelphie 10. října 1914 proplula Panamským průplavem jako první loď, která tak učinila směrem ze západu na východ. První světovou válku loď strávila přepravou jednotek v rámci Atlantické pomocné flotily a Námořní transportní služby. Po skončení války převážela americké vojáky zpět do vlasti.
 
image.jpg
 
USS Jupiter byla 24. března 1920 oficiálně vyřazena ze služby a 21. dubna byla přejmenována na USS Langley a překlasifikována jako CV-1. Přestavba probíhala v Norfolk Navy Yard ve Viginii. Do služby byla USS Langley zařazena 20. března 1922. První letadlo vzlétlo z paluby Langley 17. října 1922, stroj Vought VE-7 pilotoval poručík Virgil C. Griffin. O devět dní později došlo i k prvnímu přistání, které provedl nadporučík Godfrey de Courcelles Chevalier se strojem Aeromarine 39B.
 
Od 15. ledna 1923 započaly v Karibiku zkoušky a cvičení letového provozu.  V červnu 1923 se účastnila letecké přehlídky ve Washingtonu D.C.. Po té absolvovala cvičnou plavbu podél atlantického a karibského pobřeží. V roce 1924 čekaly na loď námořní cvičení a přehlídky, stejně jako opravy a úpravy. V listopadu 1924 byla převelena na rok k Pacifické bitevní skupině a operovala z Kalifornie a Havaje. Útočila na cvičné cíle, prováděla testy a zkoušky operačních taktik a nasazení letadel. 25. října 1936 připlula do Mare Island Navy Yard v Kalifornii kde podstoupila úpravy na nosič hydroplánů. Její kariéra jako bojové letadlové lodi byla u konce. Její piloti byly převeleni na nové letadlové lodě USS Saratoga CV-2 a USS Lexington CV-3.
 
image.jpg
 
Přestavba byla ukončena 26. února 1937 a loď byla opět překlasifikována jako USS Langley AV-3. Začátek druhé světové války ji zastihl na Filipínách, odtud se vydala 8. prosince přes Balikpapan, Borneo dostala do Darwinu v Austrálii. Dorazila 1. ledna 1942 a do 11. ledna 1942 byla k dispozici Australskému královskému letectvu při provádění protiponorkových hlídek v okolí Darwinu. Po té byla loď přidělena ke spojeným americko-britsko-holandsko-australským silám, které měli čelit japonské agresi v Indonésii. Opustila Fremantle 22. února 1942 s konvojem, od kterého se oddělila o pět dní později, aby doručila 32 Curtissů P-40 do Tjilatjapu na Javě.
 
image.jpg
 
nosič hydroplánů AV-3 USS Langley
 
Brzy ráno 27. února 1942 se setkala s protiponorkovým krytím tvořeným torpédoborci DD-217 USS Whipple a DD-219 USS Edsall. V 11.40 se objevilo devět střemhlavých bombardérů Aiči D3A1 "Val" z japonské 21. a 23. námořní letecké flotily. První dvě trojice nezasáhly, ale třetí byla úspěšná. Loď zasáhlo pět bomb, letouny zachvátil požár, kormidlo bylo zablokované a loď získala náklon deseti stupňů na levobok. Loď nebylo možné odtáhnout do Tjilatjapu a tak byla ve 13:32 opuštěna. Devět 102mm granátů a dvě torpéda doprovodných torpédoborců dokončili dílo zkázy. Potopila se 75 mil od Tjilatjapu. Z posádky zahynulo 16 mužů. Neštěstí však ještě neskončilo. Většinu posádky vzal na svou palubu tanker AO-6 USS Pecos. Ten byl během cesty do Austrálie napaden a potopen. 31 z 33 pilotů na palubě USS Langley byly přemístěny na torpédoborec USS Edsall. Ten také později zaslechl nouzové volání napadeného tenkeru USS Pecos a vyplul mu na pomoc. Cestou byl napaden a potopen i on.
 
Parametry: 
Standardní výtlak 12 900 tun, maximální 14 100 tun, 
Délka na konstrukční vodorysce 165,2 m, 
Šířka 19,9 m, 
Ponor 7,3 m,
Dosah 3 500 námořních mil při 10 uzlech, 
Posádka 468 příslušníků mužstva a důstojníků. 
 
Pancéřování:
Vzhledem k přestavbě z obchodní lodi nebyla USS Langley nijak pancéřovaná
 
Výzbroj:
Výzbroj tvořily 4 děla ráže 127 mm (5"/51 cal.) určených k boji s hladinovými plavidly. 
 
Na lodi bylo umístěno 36 letadel. 
 
Pohon:
Dva šrouby byly poháněny elektromotory o celkovém výkonu 7 200 koňských sil. Elektřinu vyráběla turbína General Eletric beroucí páru ze tří kotlů. Maximální rychlost 15,5 uzlů.
 
Zdroj:
internet
 
FOTO: 

 

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

×
×
  • Create New...