Petersoon

Jdou policajti kolem statku a tam vidí, jak sedlák dojí krávu a ona u toho pije vodu... Tak jeden policajt povídá druhýmu "tyyvoleee, Franto, to je dobrý!! tohle zvíře mění vodu na mlíko!". Tak si policajti koupí krávu, jdou s ní k rybníku, jeden si k ní sedne zezadu, že ji bude dojit a druhý jí narve hlavu pod vodu... Kráva se začne topit a tak se z toho pos***... Policajt co sedí u vemene houkne na toho druhýho: "Jardo, ne tak hluboko, nasává bahno!"

Dva kamarádi popíjejí večer v hospodě a jeden se začne druhému svěřovat.
"Nevím, co už mám dělat, když se vracím v noci domů z hospody.
Nejdříve, než vjedu na příjezdovou cestu ke garáži, tak vypnu motor, pak světla a zajedu tam setrvačností. Potom si sundám boty, po špičkách vyjdu schody nahoru a v koupelně se odstrojím.
Opatrně si lehnu do postele, ale moje žena se stejně vzbudí a začne na mě ječet, co si to dovoluji přitáhnout domů zase tak pozdě!"
Jo, kamaráde, ty máš úplně špatný přístup k věci. To já do garáže vletím,
až skřípají brzdy, vyřítím se po schodech nahoru, hodím boty do skříně, skočím do postele, plácnu ji přes zadek a zeptám se:
"Jsi taky tak nadržená jako já?"
A ona předstírá, že je v hlubokém spánku."

Prechod na letný čas mi robí obrovské problémy....
 
Predtým sa  mi ráno postavil doma....  teraz až v autobuse.... 

Pokud se nám podaří přesvědčit Číňany, že varlata džihádistů jsou afrodiziaka, je problém ISIS do roka vyřešen.

To takhle jednou letí Čech, Rus, Američan a Brit letadlem. Náhle se jim vznítí motor a mají jen tři padáky. Prvního padáku se chytí Rus a vyskakuje se slovy: „Jako příslušník nejinteligentnějšího národa mám právo se zachránit.“ Druhý padák pro sebe uzme Američan. Před skokem prohlásí: „Jako příslušník nejbohatšího národa mám právo na život.“ Brit s klidem Angličana pronese směrem k Čechovi: „Měl bych sice právo skočit, ale jako gentleman vám přenechám zbývající padák“. Čech se ovšem nenechá vyvést z míry a prohlásí: „Můžeme klidně skočit oba, protože příslušník nejinteligentnějšího národa skočil s mým baťohem.“
 
Ztroskotá takhle loď a moře na ostrov tradičně vyvrhne jednoho Čecha, Američana a Rusa. Do půl hodiny se objeví smečka lidojedů a všechny tři odvedou do tábora. Tam jim náčelník říká lámanou francouzštinou, že se bude snažit jim pobyt zpříjemnit zvyklostmi moderní civilizace, takže budou popraveni v abecedním pořadí na moderním přístroji. S těmi slovy strhne velkou plachtu a odhalí zarezlou gilotinu. Američan poklekne, prostrčí hlavu otvorem, cvak, gilotina sjede dolů a zarazí se jen kousíček nad krkem. Tak ho vyndají a náčelník říká, že Bohové se slitovali a on jejich přání respektuje a splní onomu muži tři přání. Američan nelení a požádá o loď, pár veslařů a kufr perel. Je mu vyhověno. Pak přijde na řadu Čech. Taky má štěstí a gilotina se zarazí těsně nad ním. I on má nárok na splnění tří přání. Tak povídá: „Tak za prvé bych taky chtěl loď. Za druhé šest veslařů na ni. Za třetí, nemáte tu desítku klíč? Já bych vám tu gilotinu spravil.“

Když máma není doma: 

Do krčmy prijali novú čašníčku a starý krčmár jej hovorí:
-chodia ku nám dvaja hluchonemí bratia. Keď ukážu palec hore,chcú pivo. Keď dole,chcú rum. Pochopila si to?
-jasnačka.
Bratia prídu a objednávajú. Palec hore,dole. Pivo,rum,pivo,rum...
Takto vypijú po desať piv,desať rumov. A odrazu zdvihnú ruky a otvoria ústa.
Mladá v šoku,lebo nevie čo chcú tak volá krčmarovi.
-tí dvaja vypili po desať piv,desať rumov A teraz majú ruky hore a otvorené ústa. Neviem čo chcú.
-toho si nevšímaj. Už sú najeb.ní a spievajú...

Tomu tunelu v Praze neměli dávat ženský jméno. Se pak nemůžou divit, že je vodspoda mokrá, furt rozdělaná a nikdo neví, kdy bude konečně hotová.

Malý chlapeček se vždy před spaním pečlivě modlil. Jednou tatínek řekl, že si synkovu modlitbu poslechne. Tak večer zastavil s uchem na dveřích. Synek odříkal Otčenáš a poté:
"Dobrou noc tati, dobrou noc mami, dobrou noc babi, sbohem dědo."
Týden nato dědeček umřel. Tatínek si vzpomněl na divnou modlitbu a velice ho to překvapilo. Proto se večer zase zastavil u dveří a poslouchal:
"Dobrou noc tati, dobrou noc mami, sbohem babi."
A za týden umřela babička. Tatínkovi už se to vůbec nelíbilo, a o to více ho šokovala večerní modlitba:
"Dobrou noc mami, sbohem tati."
Neváhal, vzal vkladní knížky a jel si na týden užívat zbytku života. Chodil po barech, nechal se doprovázet sličnými ženami až na hotelový pokoj… Po čtrnácti dnech vyvádění (když mu došly peníze) si uvědomil, že před týdnem měl umřít a pořád žije. Jel tedy hned domů. Hned u dveří na něj vyrazila jeho žena: "Ty svině ožralá, co ty seš to za člověka, všechno jsi prochlastal, taháš se s děvkama, soused umřel a ani na pohřbu jsi mu nebyl…

Proč není kokain černý?
Protože by nic nedělal...

"Přijde takhle prezident Zeman do banky a přeje si vybrat určitý finanční
obnos, nemá však u sebe občanský průkaz a tak dochází ke sporům s úřednicí.
"Pane prezidente, opravdu mi musíte ukázat občanský průkaz."
"Vždyť ale moc dobře víte, kdo jsem, nepotřebujete vidět moji občanku."
"Bezpečnostní protokol a nařízení vedení banky tak ale nařizuje a já to
musím dodržet, bez občanského průkazu vám nemohu vydat peníze."
"Můžete se zeptat kohokoli zde v bance a ten vám potvrdí, že jsem Miloš
Zeman, prezident této země."
"Podívejte, pane prezidente, když nám sem jednou přišel Tiger Woods, taky neměl občanku. Vytáhl proto svou hůl s míčkem a přes celou banku dokázal trefit míček do hrníčku od kávy, tím nám potvrdil, že je to doopravdy on a dostal obnos. Nebo k nám takhle bez občanského průkazu přišel Tomáš Berdych.
Vzal tedy raketu a přes celou banku dokázal trefit míček do hrníčku od kávy, tím nám potvrdil, že je tím, kým je a dostal tedy částku, pro kterou si
přišel. Nevíte, pane prezidente, co byste mohl udělat, abych měla potvrzeno, že jste to doopravdy vy?"
Zeman se dlouho zamýšlí a pak praví:
"No to tedy doopravdy nevím, ty kundo."
"Děkuji, pane prezidente, kolik si přejete vybrat?"

Právě mi došel řetězový dopis ve kterém stálo, že pokud ho nepřepošlu dál, tak se mi v noci v posteli objeví duch mrtvé holky.
Hádejte kdo si dneska večer vrzne?

https://www.youtube.com/watch?v=_g8Nm0SSL1E  

Na tento film už nemusíte do kin !!! Premiéru lze zhlédnout už i na youtube.  :biggrin:
 
https://www.youtube.com/watch?v=9yK_d_-3i6w

Sice delší ale přísahám, že jsem u toho chc.....a smíchy:-D Emotikona grin
Jak jsem chtěla mít sexy klín................................
Otevřu dveře do čekárny a můj pohled spočine na prázdné židli. Dobelhám se k ní, ale... pak si to rozmyslím. Raději budu stát. Z představy, že si sednu na něco tvrdého, a to doslova, se mi postaví všechny chlupy na těle. Cože? Řekla jsem chlupy?
„Pojďte se posadit,“ poklepává rukou na prázdnou židli nějaká paní, která nemůže odtrhnout pohled od mé namodralé nateklé nohy.
„Děkuji moc, ale já prostě nemůžu,“ pousměju se a opravdu má noha je to poslední, co mě trápí.
Druhá, zdravá noha začíná bolet taky od toho, jak drží celou mojí váhu, a já začínám kňučet. Horko k tomu taky moc nepřidává. Potím se. A kňučím.
„Pustím vás přede mě, slečno.“ Ozývá se pán, co je na řadě. Musí být na mě žalostný pohled.
Poděkuji a odskáču imaginárního panáka rovnou do ordinace. S každým skokem přichází tiché zaúpění.
Doktor si nasadí brýle, zeptá se mě na jméno a rodné číslo. Zběsile něco ťuká do počítače. Pak se otočí na své židli a sepne ruce. Jeho zrak spočine na mé noze.
„Tak povídejte. Co se vám stalo?“
A mně se v tu ránu před očima promítne celý včerejší večer.
Hladká pokožka až dva měsíce, hlásala tenkrát reklama na voskové pásky ve všech časopisech a televizi. Hmmm, léto se blížilo a moc se mi zamlouvalo, že své nenáviděné kamarádky žiletky na nějaký čas odložím. Připravená jsem byla na sto procent. Protože pásky byly vhodné na delší chloupky, tak jsem se na nějakou dobu vzdala šatiček a kraťásků. Zarostlá jsem byla jak opička. Ale co. Celé léto se pak nebudu trápit holením. Natěšená s několika krabičkami v ruce jsem byla připravená na večer, kdy svou srst jednou provždy, tedy na pár měsíců, strhnu ze svého těla.
A večer přišel. Ovšem nečekala jsem, že to bude jeden z mých nejdelších večerů v životě.
Byl to ten typ vosků, co se používá za studena. Totiž, třete proužky v dlaních, dokud se nezahřejí, oddělíte od sebe a pak si je přiložíte a rychle strhnete. Jak jednoduché, ne? Hmm, to hravě zvládne i malé dítě. Vytáhla jsem první papírek, třela dlaněmi, dokud nebyl horký, nalepila a trhla. Paráda. Po chvilce byla má lýtka bez chlupů, hladká a krásná. A tak jsem přešla k severnější části svého těla. Když mám teď hladké nohy, proč ne i klín?
Boj proti chlupům začal a já se cítila jako profík. Dlaně mě už bolely od zdlouhavého zahřívání papírků, tak mi bleskl hlavou geniální nápad, že papírky nahřeji fénem. Jo, chytrá holka já jsem.
Dobrá, svlékla jsem si kalhotky a jednu nožku položila na okraj záchodové mísy, abych měla dostatečný prostor na nalepení. Pořádně vosk nahřála, odlepila proužek a přitiskla ho podél třísel tak šikovně, že víc jak půlka mi přikrývala můj „poklad“ a pásek končil u vnitřní části mé hýždě. Zhluboka jsem se nadechla a trhla.
„Dopr…..e!“ Vykřikla jsem a noha mi sklouzla do záchodu. Před očima mi běhalo tisíce teček a já si v jedné chvíli myslela, že jsem oslepla a ještě si k tomu zlomila nohu. Po chvilce, když se mi zpět vrátil zrak a přestalo hučet v hlavě, jsem opatrně vytáhla pochroumanou nohu ze záchodu. V jedné ruce jsem držela onen pásek a druhou rukou jsem se snažila osušit nohu. Bolela jak čert. Ale bolest nohy ve srovnání s tím, co mě ještě čekalo, byla minimální. Postavila jsem se a ouvej. Něco lepkavého jsem cítila mezi nohama. S hrůzou se podívala na papírek. Žádné chlupy.
„Kde jsou sakra ty chlupy? Problesklo mi hlavou.
A pak nastala panika.
„Panebože!!!“
„Kde je vosk?“
Rukou jsem si zajela mezi půlky a nahmatala lepkavou, ještě pořád teplou hmotu.
„Já se slepila!!!!“ Brečela jsem.
To bude dlouhý večer. Běžela jsem, tedy odšourala se do kuchyně pro láhev vodky. Při mé cestě za umrtvujícím lékem se všechno slepilo dohromady ještě víc a já si pomyslela, že už v životě nebudu mít žádný sex. Vrátila jsem se zpátky na místo činu, lokla si pořádně z láhve a přemýšlela nahlas, co dál. Popadla jsem krabičku a znovu pročítala návod.
„Nedoporučuje se používat na citlivá místa, jako podpaží, oblast bikin a horní ret…“
Sakra. Jak to, že jsem to neviděla?! Pozdě.
„Dobře, co rozpouští vosk?“ Uvažovala jsem nahlas.
„Teplo.“
Napadl mě znovu fén, ale po představě, že mě vezou slepenou a ještě s popáleninami na pohotovost, jsem svůj první nápad zavrhla. Břicho mi začalo nervozitou kručet a já se modlila k Bohu, že TEĎ opravdu není ta vhodná chvíle.
Po chvilce mě napadl další úžasný nápad. Horká voda!
Jasně, horká voda nahřeje vosk a já ho ručníkem setřu.
Napustila jsem si vanu a ponořila se dovnitř. Po chvilce ve vařící vodě jsem se začala rozpouštět já, ale vosk však byl pořád na svém místě. Ručníkem jsem se tu neplechu snažila otřít. Vosk jsem však rozmazávala okolo, chlupy se lepily a neuvěřitelnou bolestí jsem brečela ještě víc. Následoval další lok vodky. Vedro v koupelně a alkohol vykonal své a z brekotu jsem přešla do hysterického smíchu. To se může stát opravdu jenom mně!!!
Můj pohled padl na krabičku papírových kapesníků, které jsem si začala přikládat na inkriminovaná místa. Mozek mi už asi úplně přestal díky bolesti a alkoholu fungovat, protože si to si to jinak nedokážu vysvětlit. Samozřejmě, že se kapesníky přilepily na vosk a nešly sundat. Teď už nejen slepená, zoufalá, ale i opelichaná s asi zlomenou nohou a s nulovou hrdostí, jsem si dala druhé kolo vany. Znovu se osušila, kapesníky plavaly ve vaně, vosk však stále držel na svém místě.
„Ok.“ Zavolat na zákaznickou linku výrobku jsem ve chvilce zavrhla.
„Dobrý den, mám slepenou pipinu i zadek voskem, který jsem nahřívala fénem a nevím, co s tím?“
To byla ta poslední možnost. Pro srandu operátorům můžu být i potom. Proto jsem vytáhla svůj starý elektrický depilátor, zatnula zuby a jela. Tu neuvěřitelnou bolest bych nikdy nepřála nikomu.
„Dýchej, dýchej!“
Lok vodky. Vrrrrr. Stop. Křik. Další lok vodky. Vrrrr. Stop. Vyčištění slepeného depilátoru. Lok vodky. Vrrrr. …Zvířecí řev, který musel probudit všechny sousedy…vrrr, lok vodky….Zničený slepený depilátor.
„Ahoj mé milované kamarádky žiletky!!“
Totálně na mol, konečně bez chlupů a fungujícího mozku, s buňkami totálně umrtvenými, že kdyby mi chtěli amputovat obě nohy zaživa, necítila bych ani ň, jsem zbytek doholila žiletkami. Odplazila jsem se v bavlněných bombarďákách, napudrovaná půlkou balení dětského zásypu a s „krasotinkou“ o dvě čísla větší, do postele.
Připadala jsem si jak po divoké noci s rojem včel.
„Co se vám stalo?“ Opakoval doktor svou otázku, když jsem neodpovídala.
„Ale, uklouzla jsem na schodech….“

Bylo mi 14 a věřil jsem tomu, že jednoho pěkného dne budu mít přítelkyni.
Když mi bylo 16, chodil jsem s jednou dívkou, ale v tomto vztahu nebyla žádná vášeň. Rozhodl jsem se, že zbytek svého života prožiji s vášnivou ženou.
Na vysoké škole jsem poznal jedno vášnivé děvče, byla však příliš citlivá. Byla jako vystřižená z dobře napsaného dramatu: vždy jen plakala a vyhrožovala sebevraždou. Rozhodl jsem se, že potřebuji ženu, která mi nabídne stabilitu.
Když mi táhlo na 25, seznámil jsem se s vyrovnanou ženou, byla však dost nudná. Byla absolutně spolehlivá a nic ji nedokázalo přivést do varu. Můj život se stal strašně monotónním, myslel jsem si, že potřebuji trochu vzrušení.
Když mi bylo 28, potkal jsem vzrušující ženu, ale nedokázal jsem s ní držet krok. Skákala z jednoho dobrodružství do druhého, nikdy se s ní nedalo dohodnout. Bez zábran vyváděla všechno možné a flirtovala s každým.Častěji jsem se s ní cítil příšerně než šťastně. Myslel jsem si, že potřebuji ambiciózní ženu.
Když jsem dosáhl 31, na takovou ženu jsem natrefil. Ona se skutečně držela při zemi. Vzali jsme se. Byla tak ambiciózní, že se se mnou rozvedla a obrala mě o všechno.
Teď mi je 40 a cítím, že jsem konečně duševně zralý. Chci jednoduše takovou ženu, která má velká prsa.
 

OCHUTNÁVKA CHILLI  (přeloženo z ang.)
Poznámky nezkušeného porotce jménem Frank z východního pobřeží:
 
Nedávno jsem byl poctěn pozváním k rozhodování na soutěži ve vaření chilli. Jeden z rozhodčích totiž onemocněl a já zrovna sháněl nějaký kšeft. Zbývající dva rozhodčí (rodilí Texasané) mě ujistili, že to chilli není tak ostré, jak se říká, a kromě toho mezi ochutnávkami se splachuje pivem, které dostanu
v neomezeném množství zdarma. Takže jsem nabídku přijal...
Následují opisy bodovacích lístků:
 
MIKOVA PÁLIVÁ OBLUDA
SUDÍ 1: Moc rajčat. Příjemně rychlý nástup.
SUDÍ 2: Jemná, osvěžující chuť rajčat. Nijak výrazně ostré
FRANK: Kurvafix, to by slouplo barvu ze silnice!!
Plameny uhasilo až druhé pivo. Doufám, že tohle bylo nejhorší, co mě mohlo potkat. Ti Texasani jsou fakt cvoci!
 
ARTURŮV PLAMEŇÁK
SUDÍ 1: Krásná kouřová vůně, jemná příchuť vepřového. Slaboučký nahořklý ocásek.
SUDÍ 2: Skvělá chuť domácí grilovací omáčky, mohlo by být více pepře
FRANK: Fakt nevim, co bych měl kromě bolesti cejtit...
Musel jsem odhánět lidi, co mi chtěli poskytnout masáž srdce, aby
radši běželi pro pivo. Když viděli můj obličej, narazili druhý sud.
 
FREDŮV "POŽÁR VE STÁJI"
SUDÍ 1: Perfektní požárnické chilli! Perfektně ostré, možná by to chtělo fazole.
SUDÍ 2: Chilli bez fazolí, mírná, příjemná chuť mořské soli, virtuózní práce
s pepřem.
 FRANK: Volejte chemiky, někdo sem vyklopil cisternu  jaderného odpadu!
Nosní sliznice mě pálí jako bych šňupal kyselinu sírovou. Všichni už znají postup: pivo mi podávají řetězem, abych neuhořel. Barmanka mě praštila do zad, abych se neudusil; páteř mám teď před sebou na stole. Ze všeho toho piva už jsem taky na sračky.
 
BUBBOVA ČERNÁ MAGIESUDÍ 1: Omáčka s černými fazolemi, prakticky žádné koření. Slabota.
SUDÍ 2: Černé fazole s mírně nakyslou příchutí. Dalo by se to možná použít jako omáčka k dušené rybě, ale chilli to rozhodně není.
FRANK: Cítil jsem, že mám něco na jazyku, ale žádnou chuť - je možné, aby chuťové buňky na jazyku úplně odumřely?
Sally, barmanka, stála připravená za mnou s tácem tupláků; tahle 150ti kilová machna začíná vypadat docela žhavě.
LINDIN OSTRAŇOVAČ RTĚNKY A RTŮSUDÍ 1: Silné, masité chilli. Čerstvě umletý cayenský pepř, velmi ostré, bleskový nástup. Velice působivé.
SUDÍ 2: Chilli se sekaným hovězím masem, představoval bych si trošku víc rajčat. Cayenský pepř je skvělý nápad.
FRANK: Zvoní mi v uších, pot ze mě lije a nemůžu zaostřit oči. Uprdnul jsem si
a několik lidí za mnou museli odvézt na ARO. Soutěžící se urazila, když jsem utrousil, že mi ta její leptací pasta zřejmě způsobila trvalý poškození mozku. Sally mi musela zastavit krvácení z jazyka proudem piva z pípy přímo na jazyk. Asi mi upadnou rty a vypadají zuby. A nejvíc mě sere, že oba zdejší rozhodčí mají pořád kecy, abych přestal křičet. Nejradši bych ty vidláky nakopal do prdele.
 
VĚRČINA VEGETARIÁNSKÁ VARIACESUDÍ 1: Řídká, ale velmi chutná vegetariánská omáčička. Perfektně vyvážený poměr koření a pepře.
SUDÍ 2: Zatím nejlepší. Agresivní směs pepře, papriček, cibule a česneku.
 Špička.
FRANK: Moje střeva jsou v jednom ohni. Když jsem si uprdnul, ****** jsem se,
a mám strach, že se to prožere židlí. Nikdo už za mnou nepostává kromě Sally. Musí být ještě větší magor, než jsem si myslel. Necítím držku a ***** si budu muset rok utírat sněhem.
 
SUSANNINA STRAŠLIVÁ ŠÍLENOST
SUDÍ 1: Středně ostré chilli, příliš mnoho nakládaných papriček z konzervy.
SUDÍ 2: Chutná to jako by tam kuchařka tu pixlu pepře zvrhla na poslední chvíli. Musím vyjádřit své obavy o Franka; vypadá, jako by nebyl zcela ve své kůži a neustále sprostě kleje.
FRANK: Kdybych si v držce odpálil granát, vůbec bych to necítil. Na jedno oko nevidím, slyším jenom příšerně hlasitý hukot. Celé břicho jsem si upatlal, když jsem se lžící místo do pusy trefil do oka. Kalhoty mám plný sraček žhavých jak láva. Aspoň doktoři při pitvě pochopí, na co jsem chcípnul. Přestávám dýchat; strašlivě to pálí. Stejně všechen kyslík shoří, než mi dojde do plic... Když se budu potřebovat nadechnout, budu vzduch nasávat tou dírou, kterou se mi žaludek proleptal ven.
 
JIMOVO SVÁTEČNÍ CHILLISUDÍ 1: To nejlepší na konec! Perfektní kombinace chilli, bezpečná pro všechny včetně dětí, nijak přehnaně ostrá, přesto příjemně prokrví.
SUDÍ 2: Zlatý hřeb soutěže, perfektně vyvážená chuť. Ani ostrá, ani příliš jemná. Bohužel jsme o většinu přišli, když Frank omdlel a celý hrnec sebe strhnul. Nevím, jestli to přežije, chudáček. Čím je to na tom severovýchodě krmí??? Jak by asi dopadl, kdyby někdo uvařil něco fakt ostrého?
FRANK: …

měl sem něco podobnýho, každej den sem kolem toho debila chodil, a nikdá nic, až mu jednoho krásného dne ruplo v kouli a řekl si že na mě zaútočí, blbý měl to že to na mě zkoušel s rozběhem a šel na mě čelně, takže sem měl čas se připravit, dostal lopatou po zádech, tejden byl klid a pak na mě zaútočil znova, jediný co se dalo použít jako zbraň byly komisňáky co sem měl na nohách, kupodivu ranu lopatou rozchodil celkem bez úhony, nákop komisňákem už nerozdejchal, čekal sem že dostanu seřváno, naopak zamnou táta přišel a donesl mi pivo, když sem se ho zeptal za co to mám, tak mi řekl že toho hajzla chtěl kopnout už 14 dní, jenom prej hledal důvod, a já sem mu ulehčil práci