Sam

Na tom jsem vyrostl a moje srdcovka je tohle :D
 

Noty na neděli. Kultovní kapela figur, co na disko nechodili a dnes je nám okolo 40. Já je mám dost rád, i když jsou to takoví ty spravedlňáci, co nesnáší zbraně, kontaktní sporty etc.
 

Vláda i opozice se shodly, že plán Evropské komise na regulaci zbraní v Evropě je špatný a nebezpečný.
Problémem nejsou legálně držené zbraně, ale ty nelegální, shodují se experti.
Návrh mimo jiné počítá s úplným zákazem civilního držení poloautomatických zbraní, což kritizují například myslivci.


Evropská unie chce více regulovat zbraně, v Česku se zvedá vlna odporu - Ilustrační foto.
autor: Reuters


Proti návrhu evropské směrnice o kontrole zbraní se sešikovali sportovci, myslivci i poslanci napříč politickým spektrem. Nový evropský návrh má zkrátit platnost zbrojních průkazů z deseti na pět let, znehodnotit zbraně v muzeích nebo regulovat i jejich napodobeniny. Odpůrci směrnice kontrují tím, že hlavním problémem jsou především nelegálně držené zbraně.

Kritika návrhu předloženého pět dní po teroristických útocích v Paříži zazněla na semináři sněmovních výborů pro obranu a bezpečnost. Že návrh může být i nebezpečný se vzácně shodli poslanci vládních i opozičních stran, představitelé ministerstev vnitra a zemědělství, zástupci sportovních střelců, myslivců či klubů vojenské historie.

Evropská komise žádá úplný zákaz civilního držení všech poloautomatických palných zbraní, přísnější kontrolu signálních a sportovních zbraní, úplné znehodnocení zbraní v muzeích, regulovat chce dokonce i jejich napodobeniny.


 


"Evropská komise šlápla vedle, protože teror a zločin se nepáchají legálně drženými zbraněmi, problém je v nelegálním obchodu s nimi, což návrh neřeší," prohlásil šéf odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality ministerstva vnitra David Chovanec. Podle něj to může situaci paradoxně jen zhoršit.

K Chovancově kritice se přidává i ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Pobouřilo ho především to, že by musely být znehodnoceny zbraně v muzeích, byť podle něj jde o kulturní a technické dědictví. Muzea spravovaná jeho ústavem schraňují například unikátní exempláře i celé prototypové řady, které dokumentují technický vývoj.

"Nikdy v nich nedošlo ke krádeži jediné palné zbraně a představa, že by mohly ohrozit bezpečnost zemí Evropské unie, je absurdní," říká Knížek a volí přirovnání k návrhu na likvidaci všech aut kvůli nebezpečím spojeným s automobilovou dopravou.

Bývalý vysoký policejní důstojník Pavel Černý, nyní zástupce sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, upozornil, že držbu zbraní civilisty omezoval feudalismus a totalitní režimy, zatímco osvícenci a moderní demokraté považovali ozbrojeného slušného občana za nejlepší ochranu před zločinci.


 


"Policie vás ochotně ochrání, ale nemůže být všude najednou," navázal na předešlá slova předseda výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD). Podle něj by plánovaná evropská norma v tomto směru narušila přísnou, ale vyváženou legislativu v ČR. 


Návrh je nereálný
Jako příklad nesmyslnosti evropského návrhu uvedl přísné omezení držení všech druhů zbraní ve Velké Británii, které nevedlo ke snížení kriminality. Tamní policisté si podle Váni naopak stěžují na nárůst počtu nelegálních zbraní.

 

Nápad Evropské komise, že by měly být označeny a registrovány nejenom palné zbraně, ale i každá jejich součást, považuje za nesmyslný a technicky i finančně nereálný. Kriminalizoval by dosavadní legální držitele, od kterých by stát jejich zbraně musel vykoupit, ve státní zkušebně každý díl označit a registrovat, a znovu vrátit na trh.


 


"To by zahltilo náš dobře fungující centrální registr, který je mimochodem ojedinělý a snad až na Lotyšsko nemá v Evropě obdobu," upozorňuje Váňa, na to, že návrh míří špatným směrem. Že by se Evropa měla českem raději sama inspirovat, si myslí také Jana Černochová (ODS). Třeba několika zbraňovými amnestiemi, které umožnily dostat pod kontrolu tisíce kusů zbraní, často původem ještě z druhé světové války.

Před nečekanými dopady zákazu poloautomatických zbraní varoval také Petr Dvořák z ministerstva zemědělství. Podle něj přemnožení divokých prasat v ČR způsobuje na polích škody za tři miliardy korun a podílí se na růstu počtu dopravních nehod s následky v podobě těžkých zranění lidí. Kdyby již dnes ubývající počet myslivců nesměl navíc používat samonabíjecí pušky, situace by se podle něj mohla vymknout kontrole.

Vláda i opozice se shodly, že plán Evropské komise na regulaci zbraní v Evropě je špatný a nebezpečný.
Problémem nejsou legálně držené zbraně, ale ty nelegální, shodují se experti.
Návrh mimo jiné počítá s úplným zákazem civilního držení poloautomatických zbraní, což kritizují například myslivci.


Evropská unie chce více regulovat zbraně, v Česku se zvedá vlna odporu - Ilustrační foto.
autor: Reuters


Proti návrhu evropské směrnice o kontrole zbraní se sešikovali sportovci, myslivci i poslanci napříč politickým spektrem. Nový evropský návrh má zkrátit platnost zbrojních průkazů z deseti na pět let, znehodnotit zbraně v muzeích nebo regulovat i jejich napodobeniny. Odpůrci směrnice kontrují tím, že hlavním problémem jsou především nelegálně držené zbraně.

Kritika návrhu předloženého pět dní po teroristických útocích v Paříži zazněla na semináři sněmovních výborů pro obranu a bezpečnost. Že návrh může být i nebezpečný se vzácně shodli poslanci vládních i opozičních stran, představitelé ministerstev vnitra a zemědělství, zástupci sportovních střelců, myslivců či klubů vojenské historie.

Evropská komise žádá úplný zákaz civilního držení všech poloautomatických palných zbraní, přísnější kontrolu signálních a sportovních zbraní, úplné znehodnocení zbraní v muzeích, regulovat chce dokonce i jejich napodobeniny.


 


"Evropská komise šlápla vedle, protože teror a zločin se nepáchají legálně drženými zbraněmi, problém je v nelegálním obchodu s nimi, což návrh neřeší," prohlásil šéf odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality ministerstva vnitra David Chovanec. Podle něj to může situaci paradoxně jen zhoršit.

K Chovancově kritice se přidává i ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Pobouřilo ho především to, že by musely být znehodnoceny zbraně v muzeích, byť podle něj jde o kulturní a technické dědictví. Muzea spravovaná jeho ústavem schraňují například unikátní exempláře i celé prototypové řady, které dokumentují technický vývoj.

"Nikdy v nich nedošlo ke krádeži jediné palné zbraně a představa, že by mohly ohrozit bezpečnost zemí Evropské unie, je absurdní," říká Knížek a volí přirovnání k návrhu na likvidaci všech aut kvůli nebezpečím spojeným s automobilovou dopravou.

Bývalý vysoký policejní důstojník Pavel Černý, nyní zástupce sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, upozornil, že držbu zbraní civilisty omezoval feudalismus a totalitní režimy, zatímco osvícenci a moderní demokraté považovali ozbrojeného slušného občana za nejlepší ochranu před zločinci.


 


"Policie vás ochotně ochrání, ale nemůže být všude najednou," navázal na předešlá slova předseda výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD). Podle něj by plánovaná evropská norma v tomto směru narušila přísnou, ale vyváženou legislativu v ČR. 


Návrh je nereálný
Jako příklad nesmyslnosti evropského návrhu uvedl přísné omezení držení všech druhů zbraní ve Velké Británii, které nevedlo ke snížení kriminality. Tamní policisté si podle Váni naopak stěžují na nárůst počtu nelegálních zbraní.

 

Nápad Evropské komise, že by měly být označeny a registrovány nejenom palné zbraně, ale i každá jejich součást, považuje za nesmyslný a technicky i finančně nereálný. Kriminalizoval by dosavadní legální držitele, od kterých by stát jejich zbraně musel vykoupit, ve státní zkušebně každý díl označit a registrovat, a znovu vrátit na trh.


 


"To by zahltilo náš dobře fungující centrální registr, který je mimochodem ojedinělý a snad až na Lotyšsko nemá v Evropě obdobu," upozorňuje Váňa, na to, že návrh míří špatným směrem. Že by se Evropa měla českem raději sama inspirovat, si myslí také Jana Černochová (ODS). Třeba několika zbraňovými amnestiemi, které umožnily dostat pod kontrolu tisíce kusů zbraní, často původem ještě z druhé světové války.

Před nečekanými dopady zákazu poloautomatických zbraní varoval také Petr Dvořák z ministerstva zemědělství. Podle něj přemnožení divokých prasat v ČR způsobuje na polích škody za tři miliardy korun a podílí se na růstu počtu dopravních nehod s následky v podobě těžkých zranění lidí. Kdyby již dnes ubývající počet myslivců nesměl navíc používat samonabíjecí pušky, situace by se podle něj mohla vymknout kontrole.

Vláda i opozice se shodly, že plán Evropské komise na regulaci zbraní v Evropě je špatný a nebezpečný.
Problémem nejsou legálně držené zbraně, ale ty nelegální, shodují se experti.
Návrh mimo jiné počítá s úplným zákazem civilního držení poloautomatických zbraní, což kritizují například myslivci.


Evropská unie chce více regulovat zbraně, v Česku se zvedá vlna odporu - Ilustrační foto.
autor: Reuters


Proti návrhu evropské směrnice o kontrole zbraní se sešikovali sportovci, myslivci i poslanci napříč politickým spektrem. Nový evropský návrh má zkrátit platnost zbrojních průkazů z deseti na pět let, znehodnotit zbraně v muzeích nebo regulovat i jejich napodobeniny. Odpůrci směrnice kontrují tím, že hlavním problémem jsou především nelegálně držené zbraně.

Kritika návrhu předloženého pět dní po teroristických útocích v Paříži zazněla na semináři sněmovních výborů pro obranu a bezpečnost. Že návrh může být i nebezpečný se vzácně shodli poslanci vládních i opozičních stran, představitelé ministerstev vnitra a zemědělství, zástupci sportovních střelců, myslivců či klubů vojenské historie.

Evropská komise žádá úplný zákaz civilního držení všech poloautomatických palných zbraní, přísnější kontrolu signálních a sportovních zbraní, úplné znehodnocení zbraní v muzeích, regulovat chce dokonce i jejich napodobeniny.


 


"Evropská komise šlápla vedle, protože teror a zločin se nepáchají legálně drženými zbraněmi, problém je v nelegálním obchodu s nimi, což návrh neřeší," prohlásil šéf odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality ministerstva vnitra David Chovanec. Podle něj to může situaci paradoxně jen zhoršit.

K Chovancově kritice se přidává i ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Pobouřilo ho především to, že by musely být znehodnoceny zbraně v muzeích, byť podle něj jde o kulturní a technické dědictví. Muzea spravovaná jeho ústavem schraňují například unikátní exempláře i celé prototypové řady, které dokumentují technický vývoj.

"Nikdy v nich nedošlo ke krádeži jediné palné zbraně a představa, že by mohly ohrozit bezpečnost zemí Evropské unie, je absurdní," říká Knížek a volí přirovnání k návrhu na likvidaci všech aut kvůli nebezpečím spojeným s automobilovou dopravou.

Bývalý vysoký policejní důstojník Pavel Černý, nyní zástupce sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, upozornil, že držbu zbraní civilisty omezoval feudalismus a totalitní režimy, zatímco osvícenci a moderní demokraté považovali ozbrojeného slušného občana za nejlepší ochranu před zločinci.


 


"Policie vás ochotně ochrání, ale nemůže být všude najednou," navázal na předešlá slova předseda výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD). Podle něj by plánovaná evropská norma v tomto směru narušila přísnou, ale vyváženou legislativu v ČR. 


Návrh je nereálný
Jako příklad nesmyslnosti evropského návrhu uvedl přísné omezení držení všech druhů zbraní ve Velké Británii, které nevedlo ke snížení kriminality. Tamní policisté si podle Váni naopak stěžují na nárůst počtu nelegálních zbraní.

 

Nápad Evropské komise, že by měly být označeny a registrovány nejenom palné zbraně, ale i každá jejich součást, považuje za nesmyslný a technicky i finančně nereálný. Kriminalizoval by dosavadní legální držitele, od kterých by stát jejich zbraně musel vykoupit, ve státní zkušebně každý díl označit a registrovat, a znovu vrátit na trh.


 


"To by zahltilo náš dobře fungující centrální registr, který je mimochodem ojedinělý a snad až na Lotyšsko nemá v Evropě obdobu," upozorňuje Váňa, na to, že návrh míří špatným směrem. Že by se Evropa měla českem raději sama inspirovat, si myslí také Jana Černochová (ODS). Třeba několika zbraňovými amnestiemi, které umožnily dostat pod kontrolu tisíce kusů zbraní, často původem ještě z druhé světové války.

Před nečekanými dopady zákazu poloautomatických zbraní varoval také Petr Dvořák z ministerstva zemědělství. Podle něj přemnožení divokých prasat v ČR způsobuje na polích škody za tři miliardy korun a podílí se na růstu počtu dopravních nehod s následky v podobě těžkých zranění lidí. Kdyby již dnes ubývající počet myslivců nesměl navíc používat samonabíjecí pušky, situace by se podle něj mohla vymknout kontrole.

Jak obelhali Europarlament o samonabíjecích zbraních
 
O návrhu Evropské komise zakázat většinu samonabíjecích zbraní a  postihovat i občany, kteří mají na půdě vzduchovku po dědečkovi, se toho napsalo už dost. Přesto si mnoho novinářů i samotných europoslanců pořád myslí, že Návrh COM2015(750), jak se onen zákaz jmenuje, je ve skutečnosti neškodný, skoro nic nezakazuje a naopak zachrání Evropu před zločinci.
 
Problém spočívá v tom, že Návrh používá kombinaci právního jazyka, odborné terminologie* z oblasti zbraní a vágní vymezení, která jsou pro nevyškoleného laika, europoslance nevyjímaje, tak matoucí, že byli samotní europoslanci očividně uvedeni v omyl ohledně toho, co by přijetí návrhu směrnice skutečně znamenalo! Jako puškař vyučený Českou zbrojovkou a člen LEX, který se dlouhodobě českou i unijní zbraňovou legislativou zabývá, bych se s vámi rád probral problematické části Návrhu bod po bodu a vysvětlil:
  proč by návrh zakázal přes 95 % samonabíjecích zbraní a stál přes miliardu EUR jak těžké je ve skutečnosti přestavět moderní samonabíjecí pušku na „automat“ řešení, které zabezpečí cíle EK a přitom se vyhne plošnému zákazu a vyvlastnění zbraní z jaké formulace Návrhu plyne nebezpečí, že z poloviny obyvatel EU udělá „kriminálníky“ Chyták první - samonabíjecí nebo samočinné
Samonabíjecí = semi – auto = střílí jednotlivě = civilní  = legální = kategorie B
Samočinná = full – auto = střílí dávkou = vojenská = zakázaná = kategorie A
Eurokomisařce Jourové bylo sděleno, že Návrh zakazuje jen „útočné pušky s kadencí 800 ran za minutu“. To bylo způsobeno již základním nepochopením ve členění zbraní na „samonabíjecí“ a „samočinné“. Rozdíl je přitom jednoduchý, u samočinné zbraně stačí držet spoušť zmáčknutou a automatický mechanismus se již sám postará o to, aby zbraň chrlila střely kadencí kulometu. Tyto zbraně jsou ale již téměř čtvrt století, od roku 1991, kdy EU sepsala první závaznou Směrnici o zbraních, přísně zakázané, ačkoli to řada europoslanců neví.
 
Obr. 1
 
Pokud je moderní zbraň „samonabíjecí“, střílí ve skutečnosti jen tak rychle, jako revolver – viz Obr. 1. Stejně jako revolver sám pootočením „ nábojového válce“ (nesprávně se někdy říká „bubínek“) připraví k výstřelu další náboj, i samonabíjecí puška nabije ke střelbě vždy další – akorát nikoli pootočením „nábojového válce“, nýbrž zákluzem závěru.
 
A stejně jako musíte u revolveru před dalším výstřelem vždy uvolnit spoušť a pak ji zmáčknout znova, stejně tak musíte spoušť vždy pustit a pak znovu zmáčknout i u samonabíjecí pušky. Proč?
Tyto zbraně střílejí tak, že náboje odpaluje dopad bicího kohoutu (zde na ilustracích modře u spouště AK (civilní varianta Kalašnikova) a fialově u spouště civilní pušky typu AR-15). Kohout je po výstřelu natažen pohybem závěru zbraně. Aby ale kohout zůstal natažený, je nutné jej po natažení nějak zachytit, jinak by zbraň nestřílela. To zajišťuje tzv. „přerušovač“ (na ilustracích žlutě), nezávisle na spoušti zachytí svým „zobáčkem“ kohout a zablokuje jej v natažené pozici.
 
Tento stav ale vylučuje střelbu! Kohout, ležící na záchytu přerušovače, se totiž vůbec nedotýká spouště (na ilustracích oranžově/červeně) a ta jej tedy nemůže uvolnit a nemůže dojít k výstřelu – viz obr. 2
 
Obr. 2
 
Až po uvolnění spouště záchyt přerušovače bicí kohout „pustí“ a dovolí mu zachytit se na spoušti samotné – viz obr. 3.

Obr. 3
 
Teprve poté lze dalším stisknutím spouště kohout uvolnit a vyvolat další výstřel, dříve to není technicky možné – viz obr. 4 

Obr. 4
 
Po výstřelu se pak kohout vrací opět na záchyt přerušovače, takže je před střelbou nutné opět uvolnit spoušť.
Někdo se může obávat. Nestačí tedy upilovat přerušovač, aby si člověk ze samonabíjecí zbraně „vyrobil automat“? Ne. Aby totiž došlo k výstřelu, je potřeba, aby se bicí kohout vymrštil určitou rychlostí a díky tomu odpálil zápalku náboje značnou razancí. Pokud by někdo upiloval přerušovač, bicí kohout by vůbec nebyl zachycen a tudíž by „dopadal“ pomalu, brzděn závěrem zbraně, který by teprve zasouval další náboj do komory, a zbraň by se stala nespolehlivou nebo dokonce úplně nestřelbyschopnou. A o nespolehlivou zbraň nikdo nestojí – ale to ještě podrobně probereme o kus dále.

Chyták druhý - nechceme zakázat všechny samonabíjecí zbraně – jen 99 %
Druhým omylem je tvrzení, že se Komise nesnaží zakázat „všechny“ samonabíjecí zbraně, jenom ty hrozně nebezpečné, které jdou „snadno“ přeměnit na automatické. Ale to není pravda, do směrnice totiž eurokomisaři nenapsali, že zakazují jen nějaké nebezpečné zbraně. Namísto toho se v ní černé na bílém píše, že v bodě 6. se přísně zakazují „civilní samonabíjecí zbraně konvertované z automatických“ a v bodě 7. se zakazují dokonce všechny zbraně, které „připomínají“ („resemble“, dle oficiálního českého unijního překladu „vypadají jako“) zbraně automatické. A odborníci se právem obávají, že pod tyto dva vágní body se schová 99 % všech samonabíjecích zbraní – dokonce včetně pistolí městské policie.
 
Obr. 5
 
Nejabsurdnější a nejnebezpečnější je právě zákaz zbraní „připomínajících“ či „vypadajících jako“ automatické. To je tzv. „kategorie B7“. V současnosti existenci této kategorie nikdo neřeší, protože zbraně, které do ní spadají, by jinak stejně spadaly do jiného bodu kategorie B (např. B1) a tudíž v této kategorizaci není rozdíl.
 
Jenže kdyby se zbraně „se vzhledem samočinných“ přesunuly z kategorie B – „na povolení“ – do kategorie A -„zakázané“, bylo by nutné přehodnotit, jaká zbraň nově patří do kategorie A, a tedy bude zakázána a vyvlastněna, a jaká zůstává v kategorii B. A zde je ona zrada, která zakazuje 99 % samonabíjecích zbraní. Téměř ke každé pušce a pistoli totiž existuje alespoň jeden prototyp či raritní model, který je odvozený od původního, samonabíjecího modelu a tudíž vypadá stejně či skoro stejně, ale je automatický. Což znamená zákaz původního modelu. Např. Glock 18, CZ 75 Auto, Beretta 93R, Grand Power K105R, ba dokonce i od prastarého Coltu 1911 vznikl ve 30. letech plně automatický prototyp.
 
Na obr. 5 máte srovnání. Vlevo jsou na něm původní samonabíjecí pistole, v pravé části jejich automatické verze a prototypy. „Připomínají“ vám pistole vlevo ty vpravo? Tak by nově byly zakázané, ačkoli jsou s námi již od roku 1910 a zakázané byly doposud pouze krátce za nacistů a komunistů.
 
Což znamená odzbrojení všech mužů i žen, kteří s pistolí jako CZ 75 střílejí ve vrcholovém sportu např. na mistrovství světa. Nebo vlastní Colt 1911 na obranu sebe a své rodiny. Nebo nosí Glock ve službě jako městští policisté.
 
To vše se děje proto, že Evropská komise přejímá lživé, iracionální a emocionální „argumenty“ některých protizbraňových nátlakových skupin. Tyto se snaží zneužít eurokomisaře a europoslance, kteří nevědomky protlačí zákaz 99 % samonabíjecích zbraní včetně pistolí.

Chyták třetí - co je snadné „konvertovat nazpět na automat“?
Pokud by se snad členské státy ubránily naprosto šílenému návrhu přesunout „zbraně kategorie B7“ do „zakázané“ kategorie A jen kvůli jejich vzhledu, zůstal pro takový případ v Návrhu ještě záložní plán, kterým by zakázal alespoň téměř všechny samonabíjecí pušky. To je onen zákaz „civilních samonabíjecích zbraní konvertovaných z automatických“.
 
Zkusme se nejprve zamyslet nad tím, na jaké sportovní a lovecké samonabíjecí pušky by se tato definice – a zákaz – nevztahovala? V bezpečí by byly pouze tzv. „brokové automaty“ (což je nesprávný lidový název pro myslivecké samonabíjecí brokovnice). Z pušek jen ty ze vzdálené historie, jako sovětská SKS z roku 1944, francouzská MAS z roku 1949 či raritní československá Vz.52. Téměř všechny ostatní samonabíjecí kulovnice by byly zakázány.
 
Právě na přelomu 40. a 50. let se totiž až na výjimky (jako Benelli (M)R-1 založená na vojenské brokovnici M4 a plastové Keltecy) přestaly konstruovat výhradně samonabíjecí pušky. Každá zbrojovka při návrhu nové samonabíjecí pušky doufala, že by s ní mohla uspět v tendrech armád – a tak ji navrhla tak šikovně, aby na jedné výrobní lince mohla vyrábět vojenskou „automatickou“ a vedle toho „civilní“ samonabíjecí verzi, a rozdíly mezi nimi ji nestály příliš peněz.
 
Znamená to ale, že by všechny tyto „civilní“ verze šly „snadno přestavět nazpět na automaty“, jak se obávají eurokomisaři? Naprostá většina ne – jenže to by nejdříve euroúředníci museli chápat konstrukci zbraní tak dobře, jako vy po přečtení dalších odstavců.
 
Všechny moderní samonabíjecí pušky takzvaně „střílí z uzamčeného závěru“. To znamená, že závěr jenom zasune náboj do komory a uzamkne jej, ale dále nedělá vůbec nic. Aby došlo k výstřelu, musí být na zbrani zcela samostatně fungující bicí ústrojí. Až to dokáže odpálit připravený náboj. Jenže jak jsem psal výše, taková puška z principu střílí jednotlivými ranami a není automatická, protože aby spolehlivě fungovala, musí s vymrštěním bicího kladívka vyčkat, až bude závěr zcela vepředu a uzamčený k hlavni.
 
Proto taková zbraň na konci samonabíjecího cyklu sama zachytí kladívko a neumožní mu automaticky spadnout. Aby došlo k výstřelu, musí buď střelec povolit spoušť a pak ji znova zmáčknout… Nebo to musí něco jiného udělat za něj. Nějaký mechanismus. A tento mechanismus se jmenuje „automatický záchyt“ (anglicky „auto-sear“) a je to součástka navíc, bez které puška jednoduše dávkou, coby automat, nestřílí.
To také znamená, že u takových zbraní střílejících jednotlivými ranami je snadné zabránit jejich „konverzi na automatickou“. Stačí do „civilní“ varianty zabudovat taková konstrukční opatření, která fyzicky zabrání instalaci automatického záchytu. Taková puška pak na použitelnou automatickou naopak předělat nejde, pokud nemáte puškařskou dílnu, schopnou vyrobit zbraň z kusu železa nebo konexe na černém trhu (přičemž to byste si „automat“ sehnali nelegálně a nemá cenu se bavit o regulacích).
 
„Automatický záchyt“ funguje tak, že zcela vyřadí z funkce jak normální přerušovač (o kterém jsme se bavili výše), tak záchyt spouště, a namísto toho sám zachytává bicí kladívko a automaticky jím vystřelí vždy, když speciální výstupek na závěru zavadí o páčku, vycházející z „automatického záchytu“.
U zbraní založených na platformách AK (těch eurokomisaři nenáviděných „kalašnikovů“), resp. AR vypadá takto – obr. 7
 
Obr. 7
 
Výrobci zbraní již dlouho sami od sebe snaží co nejlépe zajistit, aby do civilních zbraní fyzicky vůbec nešlo „automatický záchyt“ nainstalovat, ani kdyby jej někdo sehnal – to bude podrobně rozebráno dále.
Jelikož žádná moderní sportovní puška střílející z uzavřeného závěru není schopná střelby v samočinném (automatickém) režimu bez automatického spoušťového ústrojí, „obavy“ Evropské komise z hypotetické „možnosti konverze“ civilní samonabíjecí pušky na plně automatickou by šlo elegantně a snadno vyřešit tím, že by se Komise zaměřila na prodej automatických spoušťových mechanismů. Plně automatické spoušťové a bicí ústrojí, anglicky „Automatic Fire Control Group“, je totiž vojenský materiál, který žádná civilní puška nepoužívá a tudíž by takové opatření nemělo žádný negativní dopad na občany členských států EU.
 
Jenže komise se vydala cestou přesně opačnou. Automatická spoušťová a bicí ústrojí vůbec neřeší a namísto toho se snaží zakázat a zabavit téměř všechny samonabíjecí pušky v držení zákona dbalých občanů v celé Evropě. Na základě průměrné ceny se dá odhadnout, že by se zákaz a vyvlastnění týkalo pušek v hodnotě přes miliardu EUR, které by měly najít členské státy ve svých rozpočtech.
Nutně se nabízí otázka, proč se tedy Komise namísto elegantního opatření na regulaci vojenského materiálu s nulovým negativním dopadem rozhodla postihnout zákona dbalé občany za to, že dodržují zákon, způsobit miliardové škody a zničit stovky firem díky plošnému zákazu zbraní?

Překroucené video - konvertovat civilní AR-15 na kulomet neznamená uvolnit dva čepy
Před rokem si Evropská komise nechala vypracovat „expertní zprávu“ o zbraních. Tu ale psali univerzitní profesoři a komerční analytici, kteří se v konstrukci zbraní vůbec nevyznali a vycházeli z toho, co si vyhledali na internetu.
 
Tak narazili na video (viz níže), na kterém policista z okrsku Suffolk předvádí, jak nelegální, automatický díl zbraně v kombinaci s vojenskou variantou pušky AR-15 umožňuje střílet dávkou.
 


 Z toho mylně pochopili, co policista říká, popletli, co se na videu děje a do své zprávy „Evaluations of the Firearms Directive - Final Report“ napsali: „Některé samonabíjecí pušky mohou být konvertovány na automatické zhruba během minuty.“
 
To je ovšem absolutní nesmysl. Na videu nebylo nic „konvertováno“. Policista použil dvě různé zbraně, jednu s civilními díly a druhou s vojenskými či nelegálními.
A v podstatě pouze předváděl, jak funguje jedna konkrétní nelegální součástka. To, co trvalo minutu, byla ve skutečnosti obyčejná rozborka zbraně s cílem prohodit mezi dvěma puškami AR-15 část, ve které byly nainstalovány legální, civilní díly za část jiné AR-15, ve které byly předem namontovány a připraveny nelegální či vojenské díly automatické.
 
K pochopení, co se ve skutečnosti dělo na videu, je nutné si nejprve povědět, že se puška AR-15, o kterou na videu i v nesmyslném argumentu Zprávy EK jedná, skládá ze tří snadno od sebe rozebratelných částí, resp. komponentů (viz obr. 8):
tzv. „horního pouzdra“ s hlavní (zeleně, anglicky „upper reciever“), závěru (modře; správněji „sestava nosiče závorníku“, angl. „Bolt Carrier Group“), a tzv. „spodního pouzdra“ (červeně, angl. „lower reciever“), ve kterém je pružina závěru, zásobník i spoušťový a bicí mechanismus. Obr. 8
 
Automatická (vojenská) a samonabíjecí (civilní) varianta AR-15 sdílí stejné „horní pouzdro“, protože to samo o sobě nedělá vůbec nic, jen drží pohromadě hlaveň, závěr a mířidla, ale podstatně se liší „spodním pouzdrem“ i závěrem, ve kterých jsou všechny klíčové mechanismy.
 
Tyto odlišnosti jsou podrobně popsány v další kapitole; nyní je podstatné, že aby vojenská verze AR-15 mohla střílet jako automat, potřebuje speciální, „automatické“ spodní pouzdro (na obr. 8 červeně), do něhož je nainstalováno tzv. „automatické spoušťové a bicí ústrojí“ včetně automatického záchytu, a k němu speciální, „automatický“ závěr (na obr. 8 modře).
 
Takové „automatické spodní pouzdro“, umožňující střelbu dávkou, je vojenský díl. Podle evropské legislativy patří taková tzv. „hlavní část zbraně“ do kategorie „A“ – zakázané. Všimněte si ale, že nám ze tří komponentů AR-15 jeden zbývá - horní pouzdro (na obr. 8 zeleně). To neumí nijak ovlivnit to, zda zbraň střílí dávkou či jednotlivými ranami a tudíž je ve vztahu ke sporu samonabíjecí/automatické irelevantní.
Máte-li více kusů těchto tří komponent AR-15, můžete je mezi sebou libovolně měnit a kombinovat. Sportovní střelci kupříkladu často mají jeden závěr a jedno (samozřejmě civilní) spodní pouzdro, a na ně přehazují různá horní pouzdra s hlavněmi o různé délce a rozdílnými doplňky a zaměřovači podle toho, na jakou soutěž se zrovna chystají (tato přizpůsobitelnost je jeden z hlavních důvodů celosvětové popularity pušek AR-15 ve sportovní střelbě).
 
Právě tato „záměna“ tří hlavních částí zbraně, tedy horního pouzdra, závěru a spodního pouzdra, je přitom to, co trvá onu „zhruba minutu“, zmiňovanou Zprávou EK. Nemáte-li ale automatické (vojenské) spodní pouzdro a automatický (vojenský) závěr, jednoduše nemáte z čeho si během oné minuty poskládat automatickou zbraň. Skládáte-li tři civilní díly, nemůže vám z nich vzniknout vojenský „automat“.
 
Co se tedy skutečně stalo na výše uvedeném videu. Policista vzal nejprve civilní horní pouzdro zkombinované s pravděpodobně plně automatickým spodním pouzdrem, v němž však chyběl automatický záchyt (viz výše a následně). Tak předvedl, že pokud je puška AR-15 složena z civilních hlavních částí zbraně a/nebo v ní chybí automatický záchyt, neumí střílet dávkou, jen jednotlivými ranami.
Poté, ve druhé části videa, ale zkombinoval vojenské, „automatické spodní pouzdro“ s „automatickým závěrem“ vloženým do úplně jiného „horního pouzdra“ zbraně, než z jakého střílel na prvním videu – a tím dokázal, že když máte hotové celé speciální „automatické spodní pouzdro“, které obsahuje i automatický záchyt, a k tomu jste do horního pouzdra vložili „automatický závěr“, výsledkem je – nepřekvapivě – nelegální „automat“ střílející civilní hlavní.
 
Takže policista nepředváděl, že by bylo snadné konvertovat AR-15 z civilní-samonabíjecí na automatickou, nýbrž opak - že z AR-15 není možné střílet dávkou, pokud v ní chybí automatický záchyt.
 
Video se vztahovalo ke kriminální kauze, o které se můžete dozvědět více zde: http://nypost.com/2013/03/21/sting-nets-li-gun-nut-who-stockpiled-more-than-300-illegal-firearms/ v níž policie zatkla muže, který měl doma tři nelegální automatické záchyty zvané DIAS, a novinářům prakticky předváděla, jak je automatický záchyt klíčový pro střelbu dávkou. A policista nic „nekonvertoval“, jenom složil dohromady předem hotové hlavní nelegální části zbraně.

Vyrobíte si nelegální, automatickou AR-15 „za čtvrt hodiny“?
 
Víme-li tedy, že je video demagogicky překroucené a aby AR-15 z jeho druhé části mohla střílet dávkou, musel k tomu policista mít speciální „automatické spodní pouzdro“ se speciálními díly vč. automatického záchytu (probíraného v části „Chyták třetí“) a „automatický závěr“, někoho by mohlo zajímat, jak dlouho tedy skutečně trvá si nelegálně „zkonvertovat“ tyto klíčové komponenty pušky AR-15? Jednoduchá odpověď - dny či spíše týdny.
 
Nejprve musíte sehnat tzv. „automatické spoušťové a bicí ústrojí“. To je obtížné, protože většina států světa prodej automatického spoušťového a bicího ústrojí přísně reguluje. Potřebujete „automatický záchyt“, „automatické bicí kladívko“ i „automatickou spoušť“ samotnou. Všechny tyto díly se od svých „civilních“ ekvivalentů liší a to právě proto, aby nebylo možné snadno předělat civilní pušku na automatickou – viz obr. 9.
 
Obr. 9
 
Na obrázku 9 vidíte dva z lišících se dílů – bicí kladívko a závěr (resp. nosič závorníku; na obr. 8 se jedná o modrý díl). Všimněte si změn v kroužcích. Na civilní, samonabíjecí verzi dílů chybí klíčový kus materiálu a to proto, že přidat chybějící materiál je vždy násobně těžší, než jej odstranit.
 
O něco výše je ilustrace (obr. 7), kde je bicí kladívko zachyceno automatickým záchytem pro střelbu dávkou. Podívejte se na něj a pak znovu na dvě kladívka na obr. 9 a okamžitě pochopíte první rozdíl. „Civilnímu“ kladívku zcela chybí výstupek (kroužek 1), za který by mohlo být zachyceno automatickým záchytem. Pokud tedy máte „civilní“ variantu kladívka, ani kdybyste sehnali automatický záchyt, puška vám nebude střílet v automatickém režimu.
 
Druhý rozdíl je ještě zákeřnější. V první kapitole jsme zmínili, že aby puška střílela dávkou, někdo by se mohl pokusit odstranit přerušovač. V takovém případě by bicí kladívko nic nezachytilo v dolní úvrati, a jak by se závěr po výstřelu vracel dopředu, kladívko by jej následovalo tak, jak by mu závěr uvolňoval cestu. V takovém případě by zbraň nevystřelila (závěr AR-15 má proti tomu opatření, takže závěr následující kladívko by nemělo energii na odpálení náboje), ale to konstruktérům nestačilo. Pro dvojnásobnou jistotu přidali ještě vybrání na kohoutu, znázorněné v kroužku č. 2. Toto vybrání je tu od toho, aby se experimenty s odstraňováním přerušovače nevyplatilo a ten, kdo by se o to pokusil, byl ztrestán. Vybrání na kohoutu totiž způsobí, že kdyby kladívko následovalo závěr vracející se do přední polohy, díly by se o sebe zasekly a způsobily ošklivou zádržku zbraně.
 
Nu a konečně v kroužku 3 (obr. č 9) je vidět rozdíl mezi civilním (samonabíjecím) a vojenským (automatickým) závěrem. Na tom civilním je úplně odfrézovaná část závěru, která by aktivovala automatický záchyt. Takže i kdybyste nakrásně měli plně automatickou spoušť, automatické kladívko, automatický záchyt a přitom jste měli pouze civilní nosič závorníku, puška by vám stejně nestřílela dávkou.
I kdyby se vám ale povedlo všechny tyto díly sehnat, stejně by vám do civilní zbraně nešly nainstalovat. „Civilní“ spodní pouzdro zbraně (na obrázku 8 červený díl) totiž jednak znemožňuje zvolit střelbu dávkou, protože má od výroby výstupek omezovač voliče režimu střelby, který se tak fyzicky nemůže přepnout na pozici pro střelbu dávkou, a jednak na něm zcela chybí díra pro kolík automatického záchytu, kterou byste museli vyvrtat. Což to není jen tak, protože byste museli vyvrtat díru dokonale kolmou na osu zbraně na naprosto přesném místě, jinak by vám jednotlivé díly automatické spouště nezapadly do sebe a zbraň by nefungovala.
 
Jako alternativa k vyvrtání této díry byla vyvinuta varianta automatického záchytu nazývaná Drop-In Auto-Sear neboli DIAS. Ten se instaluje na místo klasického automatického záchytu, ale není volně spojen se zbraní. Namísto toho se do ní volně vkládá a to tak, že ačkoli je funkčně součástí spodního pouzdra, volně se nasazuje na výstupek v pouzdru horním. Právě to vedlo policistu z videa Zprávy EK k zavádějícímu vyjádření o „horním pouzdru s automatickým záchytem“, ačkoli je automatický záchyt, včetně DIAS, nedílnou součástí pouzdra spodního a aby fungoval, potřebuje být nainstalován do automatického spodního pouzdra.
 
To vše přitom v žádném případě neznamená, že by do civilní zbraně stačilo vložit DIAS, aby střílela dávkou. I s vloženým DIAS pořád potřebujete všechny ostatní automatické díly, tzn. automatické kladívko, automatickou spoušť, automatický volič režimu střelby a automatický závěr se všemi jejich odlišnostmi (viz výše) a k tomu ještě „spodní pouzdro“, které nemá omezovač voliče režimu střelby. Jinak zbraň ani s DIAS pořád nestřílí dávkou, jen jednotlivými ranami.
Abych to shrnul, civilní, samonabíjecí puška AR-15 má hned devět protiopatření proti tomu, aby šla předělat na plně automatickou:
  dvě protiopatření na bicím kohoutu (viz výše), jedno na přerušovači (výstupek, který jej na automatické variantě vyřadí z činnosti, aby nepřekážel střelbě dávkou, na civilním přerušovači chybí) jedno na spoušti (výstupek bránící instalaci automatického přerušovače a přerušovače s vyřazením) jedno na závěru (viz výše), dvě na spodním pouzdru (chybějící díra pro auto-přerušovač a výstupek blokující přepnutí na „automat“), plus potřebu k tomu všemu sehnat a nainstalovat automatický záchyt či DIAS. To ale pořád není vše! I kdybyste nahradili původní civilní díly směsicí automatických/vojenských, aby vám zbraň střílela dávkou a přitom nebyla nebezpečná vám samotným a poruchová, museli byste ještě provést tzv. „sčasování“ zbraně, tzn. jemné naladění všech součástek a jejich pružin tak, aby dohromady, jako komplexní systém, fungovaly.
 
Jinak byste totiž měli nespolehlivý zmetek, což zločinci v žádném případě nechtějí. Vědí, že kdyby se jim zbraň najednou nečekaně zasekla, se zločinem by byl konec. Pokud ale nejste zbrojovka, nemůžete takové naladění spočítat a musíte postupovat metodou „pokus-omyl“. A protože střelba dávkou přitáhne pozornost, museli by zločinci po každém neúspěšném pokusu „pohrát si s časováním“ počkat a najít jiné, vzdálené místo – a tak by jim trvalo týdny nebo i déle, než by vše naladili tak, aby puška fungovala i jako „automat“ opravdu spolehlivě.
 
Nyní sami vidíte, že proces „konverze“ civilní, samonabíjecí AR-15 na automatickou v žádném případě netrvá minutu, jak nesmyslně tvrdí Zpráva EK, a že se jedná o poměrně komplikovanou a zdlouhavou záležitost. Ta vyžaduje detailní znalosti konkrétního typu zbraně, přístup k celé řadě „automatických dílů“ a vybavení, schopnost, čas a příležitost zbraň upravit a poté z ní střílet tak dlouho, dokud se ji nepovede „odladit“.
 
Není proto žádná náhoda, že se teroristé ani zločinci již nyní naprosto neobtěžují se získáváním a konverzí samonabíjecích zbraní na automatické. Kromě toho, že na sebe nechtějí přitahovat pozornost je pro ně již nyní snazší a pohodlnější si na černém trhu sehnat hotové, plně automatické útočné pušky ukradené z arzenálů armád nebo zbylé po různých válečných konfliktech, na kterých nemusí vůbec nic upravovat ani ladit, nemusí rozumět tomu, jak fungují a stačí jim mačkat spoušť.
 
Navíc se zde znovu prokazuje, že kdyby se EK skutečně bála „konverze“ samonabíjecích zbraní na zbraně, které se dají přepnout na střelbu dávkou, dá se proti tomu nejsnáze, nejlevněji a nejúčinněji bojovat nikoli zákazem a zabavováním zbraní, nýbrž jednoduše doplněním zbraní kategorie „A“ – zakázané – o jeden jediný bod, který by se dotkl jen vojenských, „automatických dílů“, o kterých jsme si právě ukázali, že jsou pro takovou hypotetickou konverzi bezpodmínečně potřebné. V USA je postihli brilantní definicí: Díly zbraní, které jsou zkonstruovány a zamýšleny jedině a výhradně pro konverzi zbraně na automatickou
 
Toto je jediné myslitelné zpřísnění Směrnice EU o zbraních a střelivu, které by nutně nezpůsobilo miliardové škody, nezničilo stovky firem a přitom pokrylo obavy, které eurokomisaři vyjadřují ohledně hypotetické konverze samonabíjecích zbraní na automatické.

„Udělejme kriminálníky z milionů občanů“, navrhují eurokomisaři
Návrh COM2015(750) se ovšem netýká jen majitelů skutečných palných zbraní, o jakých jsme se bavili doposud. Pokud by prošel, všechny vzduchovky, plastové hračky v podobě zbraní, airsoftové vzduchovky, zapalovače ve tvaru revolverů, ba dokonce i model „pušky“, který si zručnější dítě vyřeže ze dřeva, by najednou zcela nově byly zahrnuty v tzv. „Kategorii C – zbraně s povinností ohlášení a registrace“.
Což znamená, že pokud na půdě máte vzduchovku po dědečkovi, v dětském pokoji hračku-samopal nebo v zásuvce stolu zapalovač-revolver, museli byste takovou „repliku zbraně“ okamžitě zanést na policii a nechat ji tam, dokud byste si neudělali zbrojní průkaz. Poté byste mohli zaplatit kolek v hodnotě 200 Kč, dostat na vzduchovku, hračku či zapalovač průkaz zbraně a mohli si je odnést nazpět domů. Ale pozor, každých 5 let byste je museli přinést na kontrolu, a kdyby se vám hračka samopalu rozbila, pod hrozbou těžké sankce byste ji nemohli vyhodit, ale museli byste zaplatit za její odbornou likvidaci!
 
Pokud by vám některý z těchto předmětů nově „podléhajících ohlášení a registraci“ zůstal doma a vy jste nový zákon ignorovali, dopouštěli byste se trestného činu nedovoleného ozbrojování, za který by vám hrozilo vězení až na dva roky a propadnutí nějakého majetku.
 
Že to nemůže být pravda? Že novináři říkají, že toto je jen výmysl a strašení? Nu tak to se ctění novináři neobtěžovali si pořádně přečíst Návrh COM2015(750).
Ten totiž na straně 19 říká:
(13) v příloze 1 k Direktivě 91/477/EC, část II, je doplněn takto: (a) bod A je doplněn takto: v kategorii C se doplňují nové body, které znějí: „5.Poplašné a signální zbraně, salutní a akustické zbraně, jakož i napodobeniny.
 
Toto ještě novináři četli, ale „selským rozumem“ usuzují, že vzduchovka nebo hračka přeci není napodobenina, takže je tu „mnoho povyku pro nic“. Jenže to je právě ta fatální chyba, protože se v paragrafovém znění nepodívali o pár stránek výše.
 
Tam je totiž, poprvé v historii Direktivy EU o střelných zbraních, definována „napodobenina“, o jaké se mluví v bodě (13):
© V paragrafu 1 se přidává následující odstavec: (...) 1h. Pro účely této směrnice se „napodobeninami střelných zbraní“ rozumějí předměty, které mají vzhled střelné zbraně, avšak jsou vyrobeny tak, aby nemohly být upraveny k vystřelování jednotné, hromadné nebo plynové střely (obecně projektil) působením okamžitého uvolnění chemické energie.
Toliko oficiální unijní překlad do češtiny.
 
Aby nebylo pochyb, originál říká: 
For the purposes of this Directive, "replica firearms" shall mean objects that have the physical appearance of a firearm, but are manufactured in such a way that they cannot be converted to firing a shot or expelling a bullet or projectile by the action of a combustible propellant.
 
Směrnice, byla-li by přijata, tak hovoří zcela jasnou řečí. Pokud něco vypadá jako střelná* zbraň, ale nestřílí projektily v důsledku spalování střelného prachu, je to nově „napodobenina střelné zbraně“ – a rázem se ocitá v kategorii C a všichni, kteří nemají zbrojní průkaz a takovou „napodobeninu“ doma, se s ní ocitají v kategorii „kriminálník“.
 
Nevěříte? Tak si to projdeme.
Vzduchovky. Mají „vzhled střelné zbraně“? Určitě - například zlamovací klasika, Slavia 631, vypadá úplně jako jednuška Bajkal – viz obr. 10. Vystřelují projektil „působením okamžitého uvolnění chemické energie“? Ne, vystřelují jej působením stlačeného vzduchu. Takže kategorie C, na zbrojní průkaz a zaregistrovat. Pro nevýkonné airsoftové vzduchovky střílející plastové kuličky platí totéž. 
  Obr. 10   Zapalovače. Má-li zapalovač „vzhled střelné zbraně“, naplňuje první část podmínky; a ačkoli svým hořením „uvolňuje chemickou energii“, nevystřeluje jí projektily, takže také „napodobenina“, kategorie C a zbrojní průkaz nebo vězení. Plastové hračky-řehtačky. Znáte je z oddělení hraček každého supermarketu. Jsou černé, mají oranžovou špičku, vypadají jako samopal a při stisku spouště dělají otravný rámus. Jenže mají „vzhled střelné zbraně“, nestřílejí žádné projektily, natož uvolňováním chemické energie… Takže jakkoli je to absurdní, i na tyto dětské hračky byste nově potřebovali zbrojní průkaz, bez něhož by bylo jejich držení trestným činem. Kusy dřeva. Máte-li zručné dítě, dovede si z kusu prkna vyřezat „pušku“. Před rozšířením airsoftových replik zbraní běhala s takovými „puškami“ z kusů prken po lesích spousta dětí. Jenže pokud je dítě zručné a výsledek jeho snažení s pilou a rašplí připomíná více pušku, než hokejku… Ano, uhodli jste. „Vzhled střelné zbraně“, nestřílí, trestný čin nedovoleného ozbrojování. Rozhodně se přitom nejedná se o vtip. Podobné zákony již totiž platí ve Velké Británii a Skotsku. Ve Skotsku je zakázáno mít jakoukoli vzduchovku bez speciálního zbrojního průkazu (a tomu, kdo si jej pořídí, podle §26 hrozí, že mu Policie může kdykoli udělat domovní prohlídku). V Británii je zakázáno mít jakoukoli „napodobeninu zbraně“, pokud není v jásavě pastelových barvách (oranžová, limetkově zelená…), přičemž k airsoftové zbrani se člověk dostane, pokud mu úřady milostivě udělí výjimku.
 
Ondřej Tulach, člen Sdružení LEX, absolvent COPT CZUB
Aleš Chudoba, Soudní znalec v oboru zbraní a střeliva
  
Za kontrolu textu a cenné rady děkujeme:
- Pavlu Vosátkovi, firma V-AR (www.v-ar.cz)
- Ing. Janu Skalickému 
 

* ve skutečnosti má překlad říkat „palná zbraň“, do obecnější kategorie „střelných zbraní“ patří i luky, kuše a praky, kdežto palná zbraň je správným českým termínem pro anglosaské „firearm“, tzn. ruční zbraň střílející na základě onoho „uvolňování chemické energie“.

Zdroj: http://gunlex.cz/clanky/hlavni-clanky/2281-jak-obelhali-europarlament-o-samonabijecich-zbranich

Dyk v pohodě, zlato. Dlouhá výpujční doba bude splacena navrácením TŘÍ knih od pan Hoddera namísto dvou... :D A jestli ne, pošlu ti papouška :)

Se severskými detektivkami mám malý problém... Nepoznám, jestli v pokoji stojí pachatel, nebo noční stolek z Ikey...
„Harry vešel do místnosti a tam, poněkud opuštěn, stál Vittsjø.“

To si zrovna nemyslím, že je to o síle. Já osobně od mala miluju vůni střelného prachu a od toho se odrážím dál. Historický šerm je u mě spojen s historií a oblíbeným údobím středověku. A od chladných zbraní jdu dál ke střelným. Vždycky jsem se řídil třemi otázkami ke každé věci :
 
1) Chci to ?
2) Mám na to ?
3) Potřebuji to ?
 
Pokud si dokážu zodpovědět kladně dvě otázky hned, mohu řešit tu třetí.
 
Dlouho jsem respektoval odpor mojí ženy ke zbraním. Ale za tu dobu, co mě zná, tak poznala, že jsem člověk, který nemá v palici bordel. Taky zjistila, že z celého příbuzenstva jsem já jediný, s kým se v autě cítí bezpečně ( a to je to dcera majitele autoškoly )
 
Takže si můžu plnit další z mnoha snů. A tím jsou střelné zbraně. A už jsme začal.
 
A k vlastnění ? Každý řádný svobodný spolehlivý a bezúhonný občan má u nás právo nabýt, držet a nosit střelnou zbraň. Za předpokladu všech splněných pravidel. Zároveň se ten člověk sám z vlastní vůle dostává pod větší dohled státu. Dobrovolně. Spousta lidí to má jako hobby, někdo k lovu, jiný k obraně. Já mám momentálně všechny tři kategorie. Proč ? Bude ze mě profesionální lovec, profesionální sportovní střelec ? Profesionální bodyguard ? Nemyslím si.
 
Bude ze mě člověk, co si plní svůj sen. Budu dál člověk, který se záměrně vyhýbá konfliktům a vyhroceným situacím. Budu se dál spíše z krizové situace rozumně dostat. Neočekávám, že ze mě bude člověk, který se bude snažit konflikty vyhledávat jen z důvodu, aby mohl někoho odprásknout. Nepředpokládám, že ze mě bude osoba, co si bude držením zbraně něco kompenzovat. 
 
Jeden dlouholetý střelecký komisař sám potvrdil, že vytáhnout zbraň znamená unést odpovědnosti a vědomí ji použít. A fyzicky vytáhnout něco z kapsy umí každý blb. Ale psychicky do toho člověk musí dospět a vyvinout se. A to se třeba nestane nikdy a zároveň ten člověk třeba tu pistoli vytáhnout nebude muset. Ale raději budu vědomě žít s myšlenkou, že raději jednu další variantu řešení ohrožení mít po ruce a nemuset jí nikdy použít, než se jednoho dne dostat do situace a nemít tu možnost vůbec.
 
A proto taky aktivně podporuji boj proti regulaci ze strany EU protože ta směrnice je strašný paskvil. A který už v samotném základu dokáže postavit celý ten hle současný systém na hlavu jedinou změnou. A tou bude změna výrazu "Právo vlastnit ze zákona" na "právo vlastnit jen při řádném důvodu". 

Tak já to vezmu rovnou hezky v celku. Protože jsem i čerstvý člen LEXu , tady máte kompletní výpis předpokládaných dopadů současné verze normy. A pokud o tom někdo nemá přehled, tohle je vcelku ( pro někoho moc dluhé a bez obrázků ) vysvětlující rozpracování všech bodů. A dopředu upozorňuji, že krom fanoušků airsoftu a paintballu se to dotkne i všech sběratelů, všech muzejních sbírek a všech fanoušků rekonstrukcí historických bitev. A je to jen začátek. Už se k tomu vyjádřila i myslivecká obec, která si je již vědoma, že stejný směr měl od roku 1987 postupný salámový revoluční postup v UK a podpoří petici a legální kroky proti směrnici. . V Británii nejdříve poloautomaty lovce nezajímaly. Došlo k zákazu. Ruční zbraně lovce nezajímaly. Došlo k zákazu. A když přišla řada na ně, zjistili, že je pozdě a že jsou na to sami.
 
Zákaz poloautomatických zbraní, které mají vzhled automatických zbraní
 
Pozitivní dopad: Žádný. Jediné, čím se tyto zbraně zásadně liší od svých vojenských předloh, je nemožnost střelby dávkou – což je právě ta vlastnost, která činí vojenské zbraně nebezpečnějšími než jiné. Náboje středního balistického výkonu, které oba tyto typy zbraní (poloautomatické i automatické) používají, jsou slabší než běžné lovecké střelivo. Zásobníky o obdobné kapacitě se vyrábějí i pro čistě civilní zbraně. Jako zbraně kategorie B podléhají tyto zbraně v České republice přísnému dohledu a kontrole (zbrojní průkaz, povolení od policie, registrace na držitele atd.). Není známo, že by teroristé ke své činnosti používali tento typ zbraní, natož legálně držených.
Negativní dopad: Právě díky shodnému vzhledu, ovládání a střelivu se civilista může na tomto typu zbraní naučit zacházení s vojenskou zbraní, aniž by ji musel vlastnit nebo k ní vůbec mít přístup. Toho se využívá při projektech spolupráce mezi armádou, občany a komerčním sektorem, například v projektech z dotačního programu POKOS – Příprava občanů k obraně státu. V těchto programech, zaštítěných Ministerstvem obrany, vedou dobrovolníci z Aktivních záloh AČR i civilní instruktoři mimo jiné i výcvik ve střelbě. Těchto kurzů se účastní zejména lidé, kteří by rádi nějakým způsobem zvýšili svou připravenost k obraně země, ale z časových, rodinných a obdobných důvodů nemohou vstoupit do Aktivních záloh. K tomu výcviku se využívá právě těchto poloautomatických zbraní, které jsou buď v soukromém vlastnictví samotných instruktorů, nebo jsou zapůjčeny komerční firmou. Zákaz těchto zbraní by tyto aktivity v podstatě ukončil – alternativní možnost konat tento výcvik v režii armády se skutečnými vojenskými zbraněmi je neschůdný z důvodů nedostatku lidských zdrojů (instruktoři), materiálních zdrojů (málo střelnic schválených pro používání automatických zbraní) i z administrativních důvodů (nelze někomu jen tak půjčit vojenskou zbraň ve vlastnictví státu).
K tomu je nutno připočítat hodnotu výcviku samotných držitelů těchto zbraní. V České republice se v civilním držení nachází cca. 50 000 těchto zbraní. To znamená, že Česká republika má v případě nutnosti k dispozici nejméně stejný počet lidí vycvičených v ovládání vojenské zbraně, a to okamžitě, zadarmo, a jejich výcvik je zpravidla výrazně lepší, než jaký by armáda dokázala poskytnout během zrychleného výcviku (tisíce vystřílených nábojů jsou u sportovních střelců spíše pravidlem než výjimkou).
Navíc, pokud by se toto opatření vykládalo doslova, došlo by k zákazu velkého množství civilních zbraní z důvodu existence jejich vojenských protějšků (například jedna z nejčastějších pistolí pro obranu Glock 17 má shodně vyhlížející vojenskou automatickou verzi Glock 18).
 
Zakázané zbraně mají být zakázané i po znehodnocení
Pozitivní dopad: Žádný. Komise předpokládá, že zákazem těchto zbraní se zabrání jejich nelegální reaktivaci. České předpisy o znehodnocování zbraní jsou však natolik důkladné, že reaktivace znehodnocených zbraní téměř není možná – respektive možná je, ale vyžadovala by takové nástroje, materiál a zejména odborné znalosti a dovednosti, že osoba disponující těmito zdroji a schopnostmi by dokázala zbraň vyrobit od základu.
Negativní dopad: Jedná se o kriminalizaci držení předmětu, který je v zásadě neškodný. Navíc je zde zcela zjevně porušena zásada proporcionality, neboť žádaného efektu (zabránění nelegální reaktivace znehodnocené zbraně) lze dosáhnout i méně omezujícím způsobem – vydáním minimálních společných standardů pro znehodnocování zbraní na obdobné úrovni, jako má ČR, aby se zajistilo, že znehodnocené zbraně budou znehodnocené opravdu nevratně.
Zde je nutno připomenout, že podle Směrnice 2008/51/ES, čl. 13/1 měla toto právě sama Komise učinit již nejméně před pěti lety, a z čl. 2/1 je zřejmé, že pokud v tomto směru existovaly nějaké nedostatky, Komise o tom musela vědět. Přitom právě toto je způsob, kterým se pachatelé teroristických útoků v Paříži dostali ke zbraním.
 
Povinnost muzeí znehodnotit veškeré automatické zbraně a poloautomatické zbraně se vzhledem automatických zbraní
Pozitivní dopad: Žádný. Není známo, že by teroristé získávali zbraně z muzeí. Zřejmě to bude i tím, že zbraně v muzeích bývají důkladně zabezpečené a střežené.
Negativní dopad: Nevyčíslitelný. Znehodnocením zbraně dojde k nevratnému poškození její sběratelské hodnoty. Pouhá finanční škoda vyjádřená tržní cenou by byla podle vzácnosti zbraně v řádu tisíců až statisíců korun, ovšem škoda takto způsobená na její historické a kulturní hodnotě je z podstaty věci nevyjádřitelná v penězích, a přitom nenahraditelná. Některé exponáty – například zbraně československých parašutistů, vystavené v kryptě kostela v Resslově ulici – jsou natolik unikátní a symbolicky spjaté s národní historií, že jejich poškození by bylo vyloženě zločinem na našem kulturním dědictví.
 
Zákaz držení automatických zbraní a poloautomatických zbraní se vzhledem automatických v soukromých sbírkách
Pozitivní dopad: V České republice žádný. V jiných zemích by se tím vyřešil problém, že sběratelské zbraně jsou vyjmuty z působnosti Směrnice, tudíž se řídí národní legislativou, která bývá všelijaká.
V České republice je jako mez volně sběratelských zbraní určen rok 1890. Všechny historické automatické a poloautomatické zbraně tedy podléhají stejné kontrole jako moderní zbraně (protože před rokem 1890 ještě žádné neexistovaly). Poloautomatické zbraně jsou tedy na zbrojní průkaz, na povolení a zaregistrované u policie. Soukromé civilní držení automatické zbraně ze sběratelských důvodů náš zákon umožňuje, kromě všeho výše zmíněného však je třeba výjimka od Policie ČR, která není nároková a v praxi se uděluje jen na skutečné historické exponáty. Zákon také předepisuje důkladné zabezpečení a Policie ČR má dokonce oprávnění ke vstupu do obydlí za účelem kontroly tohoto zabezpečení.
Negativní dopad: Výrazné omezení sběratelské činnosti, kterou soukromé osoby přispívají k uchování historických památek. I zde je porušena zásada proporcionality, neboť z příkladu ČR je zřejmé, že kontroly nad sběratelskými zbraněmi lze dosáhnout i bez jejich zákazu.
 
Zákaz civilního držení, výroby, prodeje atd. automatických zbraní
Pozitivní dopad: Zcela by se eliminovalo riziko zneužití legálně držené automatické zbraně. Opět je zde však otázka proporcionality, protože při výše uvedených požadavcích na zabezpečení je toto riziko velmi nízké a případy zneužití extrémně zřídkavé.
Negativní dopad: Zde zřejmě Komisi vůbec nedošlo, že i zbraně ve státním držení jsou vyráběny v komerčním sektoru a od něj státem kupovány. Znamenalo by to zákaz výroby a prodeje automatických zbraní pro všechny nestátní podniky, což by znamenalo, že by členské státy musely buď zřídit státní zbrojovky, nebo zbraně pro své armády nakupovat ze zemí mimo EU.
 
Přesun ostatních znehodnocených zbraní, expanzních zbraní a maket zbraní do kategorie C
Pozitivní dopad: V případě zavedení důkladných deaktivačních standardů a výrobních provedení expanzních zbraní žádný. Poctivě znehodnocená zbraň je trvale nefunkční. Nemožnosti konverze expanzní zbraně na ostrou je možné dosáhnout nařízením patřičných výrobních postupů a dohledem nad jejich dodržováním (jako v ČR). Makety zbraní jsou neškodné, protože to prostě nejsou zbraně.
Negativní dopad: Vzhledem ke statisícům těchto zbraní by zavedení jejich registrace a nutnost si k jejich držení pořídit zbrojní průkaz znamenala obrovské, a přitom zbytečné náklady jak pro státní správu, tak i pro občany. Pod ohlašovací povinnost a nutnost mít zbrojní průkaz by spadly mimo jiné také sporty jako airsoft a paintball, protože ačkoli jde v zásadě o slabé vzduchovky přímo stavěné k tomu, aby jimi lidé stříleli po sobě a neublížili si, také mají obvykle podobu střelných zbraní, tedy je návrh Směrnice počítá mezi makety.
Komise předpokládá, že konfiskaci a zničení nově zakázaných zbraní provedou členské státy, zároveň však neočekává žádný dopad na unijní rozpočet
Z toho plyne, že náklady opatření buď ponesou členské státy (přitom jen v ČR lze očekávat kompenzace a náklady v řádech miliard korun), nebo Komise předpokládá vyvlastnění bez náhrady (což je v rozporu s českou ústavou).
 
Propojení národních registrů zbraní
Pozitivní dopad: Lepší komunikace mezi národními policejními složkami, zlepšení koordinace postupu proti černému trhu se zbraněmi.
Negativní dopad: Registry zbraní obsahují osobní data jejich držitelů. I v tomto případě je porušena zásada proporcionality, neboť k zamýšlenému účelu není nutno sdílet veškeré informace – stačí sdílet data o zbraních ukradených, ztracených a nalezených.
 
Sdílení informací mezi příslušnými úřady o udělených a odmítnutých povoleních k držení zbraní
Pozitivní dopad: V případě odmítnutí udělení povolení z nějakého závažného důvodu (trestná činnost, zdravotní stav) by bylo zabráněno získání tohoto povolení v jiném státě.
Negativní dopad: Opět z hlediska proporcionality, k dosažení účelu stačí sdílet informace o odmítnutých povoleních, není třeba sdílet informace o vydaných.
 
Zavedení celoevropských konstrukčních standardů pro expanzní zbraně, aby bylo zabráněno jejich nelegální konverzi na ostré
Pozitivní dopad: V České republice žádný. Naše legislativa předepisuje konkrétní požadavky na výrobní provedení expanzní zbraně, které její konverzi na ostrou vylučují.
Negativní dopad: Teoreticky žádný, v tomto směru máme již splněno. Pokud by však celoevropské konstrukční standardy byly konkrétní a odlišné od našich, museli bychom zbytečně měnit legislativu, výrobci by museli měnit výrobní postupy, pořizovat nové nástroje atd.
Zavedení maximální doby platnosti zbrojního průkazu – 5 let
Dopad: Nezjistitelný. Uvedená hranice je zvolena arbitrárně a ani v návrhu není nijak zdůvodněna.
 
Zavedení povinnosti žadatele o zbrojní průkaz podstoupit zdravotní vyšetření
Pozitivní dopad: V ČR žádný, tuto povinnost máme již zavedenu.
Negativní dopad: V ČR žádný – určení konkrétního způsobu splnění této povinnosti je ponecháno v kompetenci členských států, tedy lze předpokládat zachování současné podoby.
 
Rozšíření seznamu hlavních částí o závorník a nosič závorníku
Pozitivní dopad: Žádný. Současný seznam hlavních částí zbraně (hlaveň, tělo zbraně, závěr) je dostatečný – bez kterékoli z těchto tří částí nelze složit funkční zbraň.
Negativní dopad: Náklady a potíže spojené s retroaktivním označením a registrací závorníků a nosičů závorníků u všech existujících zbraní.
 
Regulace výrobců, dovozců, opravců atd. všech částí zbraní
Pozitivní dopad: Žádný. Výrobci hlavních částí zbraní již podléhají licenční povinnosti a dalším regulacím dle zákona o zbraních a střelivu.
Negativní dopad: Rozšíření regulace a kontroly o jiné části zbraní než hlavní (pažby, mířidla, zásobníky apod.) by znamenalo obrovské náklady na administrativu. Přitom zcela zbytečně, neboť tyto části jsou samy o sobě zcela neškodné. Ku příkladu truhlárna, kde se vyrábějí pažby, by si musela pořídit zbrojní licenci a koncesi na výrobu zbraní, ačkoli samotnou pažbu je sotva možné nějak zneužít k nezákonným účelům.
 
Zákaz online prodeje zbraní a jejich částí
Pozitivní dopad: V České republice žádný. Kompletní zbraně, stejně jako jejich hlavní části není dovoleno posílat poštou. Zbraň si zákazník může na internetu vybrat, popřípadě uzavřít smlouvu a zaplatit, ale předání musí proběhnout fyzicky se všemi náležitostmi podle zákona.
Negativní dopad: Stejný jako v předchozím bodu. Jiné části zbraně než hlavní jsou neškodné a jejich posílání poštou nepředstavuje žádné riziko.

Důvod vlastnit zbraň? Důvod nenechat si vzít právo ji vlastnit? Svoboda, vědomí souvislostí, kdy každý režim založený na represi těm neprověřeným soudruhům či soukmenovcům toto právo jako první bral, uvědomění si toho, že zbraň je to, co z nás udělalo lidi- oštěp, luk, kuše, prak, sekyra- to nejsou zbraně?-  protože nám umožnilo ulovit výživnější potravu, vědomí toho, že druhý dodatek americké ústavy není jen tak pro legraci, ale úhelný kámen svobody lidu proti útlaku vlád a mocných kdekoliv a kdykoliv, láska ke zbraním jakéhokoliv druhu pro jejich prostou krásu a funkčnost... je toho spousta. Ale převládá pocit SVOBODY a potřeby této svobody, kterou si nenechám za žádnou cenu vzít. Nemám zbrojní průkaz ani žádnou zbraň, k jejímuž vlastnictví je třeba jakékoliv povolení ani se v dohledné době nehodlám pokusit toto povolení získat. Ale za žádnou cenu se nehodlám stát bezprávným helótem mocných či idiotsky velespravedlivých- co jiného byli komunisté nebo nacisté, co jiného jsou kulturträgeři a normalizátoři z Bruselu či Štrasburku, otrokáři v hávu spravedlivých, ti, kteří velký evropský sen starých  králů i prostých lidí dokurvili do současné podoby. Dám si panáka 12 let starý whisky Glen Ord na tenhle idealistickej blábol o svobodě a potřebě ji bránit, panáka dobrýho pití ze země, kde je vám i vlastnictví vzduchovky povolováno ouřadem... krucinál , jak se ještě někdo se špetkou smyslu pro svobodu může ptát či pochybovat...  

to je to samé jako s řidičákem. Je spousta těch, co ho mají pro sílu a pak se s půl roku starým řidičákem rozsekají nadraní s partou kamarádů v ojeté Felině v provedení Village Tuzing. A nebo si ho uděláš, protože ho potřebuješ. A až budu chtít řídit něco nebezpečnýho, udělám si papíry na lokomotivu :D

To si zrovna nemyslím, že je to o síle. Já osobně od mala miluju vůni střelného prachu a od toho se odrážím dál. Historický šerm je u mě spojen s historií a oblíbeným údobím středověku. A od chladných zbraní jdu dál ke střelným. Vždycky jsem se řídil třemi otázkami ke každé věci :
 
1) Chci to ?
2) Mám na to ?
3) Potřebuji to ?
 
Pokud si dokážu zodpovědět kladně dvě otázky hned, mohu řešit tu třetí.
 
Dlouho jsem respektoval odpor mojí ženy ke zbraním. Ale za tu dobu, co mě zná, tak poznala, že jsem člověk, který nemá v palici bordel. Taky zjistila, že z celého příbuzenstva jsem já jediný, s kým se v autě cítí bezpečně ( a to je to dcera majitele autoškoly )
 
Takže si můžu plnit další z mnoha snů. A tím jsou střelné zbraně. A už jsme začal.
 
A k vlastnění ? Každý řádný svobodný spolehlivý a bezúhonný občan má u nás právo nabýt, držet a nosit střelnou zbraň. Za předpokladu všech splněných pravidel. Zároveň se ten člověk sám z vlastní vůle dostává pod větší dohled státu. Dobrovolně. Spousta lidí to má jako hobby, někdo k lovu, jiný k obraně. Já mám momentálně všechny tři kategorie. Proč ? Bude ze mě profesionální lovec, profesionální sportovní střelec ? Profesionální bodyguard ? Nemyslím si.
 
Bude ze mě člověk, co si plní svůj sen. Budu dál člověk, který se záměrně vyhýbá konfliktům a vyhroceným situacím. Budu se dál spíše z krizové situace rozumně dostat. Neočekávám, že ze mě bude člověk, který se bude snažit konflikty vyhledávat jen z důvodu, aby mohl někoho odprásknout. Nepředpokládám, že ze mě bude osoba, co si bude držením zbraně něco kompenzovat. 
 
Jeden dlouholetý střelecký komisař sám potvrdil, že vytáhnout zbraň znamená unést odpovědnosti a vědomí ji použít. A fyzicky vytáhnout něco z kapsy umí každý blb. Ale psychicky do toho člověk musí dospět a vyvinout se. A to se třeba nestane nikdy a zároveň ten člověk třeba tu pistoli vytáhnout nebude muset. Ale raději budu vědomě žít s myšlenkou, že raději jednu další variantu řešení ohrožení mít po ruce a nemuset jí nikdy použít, než se jednoho dne dostat do situace a nemít tu možnost vůbec.
 
A proto taky aktivně podporuji boj proti regulaci ze strany EU protože ta směrnice je strašný paskvil. A který už v samotném základu dokáže postavit celý ten hle současný systém na hlavu jedinou změnou. A tou bude změna výrazu "Právo vlastnit ze zákona" na "právo vlastnit jen při řádném důvodu". 

To si zrovna nemyslím, že je to o síle. Já osobně od mala miluju vůni střelného prachu a od toho se odrážím dál. Historický šerm je u mě spojen s historií a oblíbeným údobím středověku. A od chladných zbraní jdu dál ke střelným. Vždycky jsem se řídil třemi otázkami ke každé věci :
 
1) Chci to ?
2) Mám na to ?
3) Potřebuji to ?
 
Pokud si dokážu zodpovědět kladně dvě otázky hned, mohu řešit tu třetí.
 
Dlouho jsem respektoval odpor mojí ženy ke zbraním. Ale za tu dobu, co mě zná, tak poznala, že jsem člověk, který nemá v palici bordel. Taky zjistila, že z celého příbuzenstva jsem já jediný, s kým se v autě cítí bezpečně ( a to je to dcera majitele autoškoly )
 
Takže si můžu plnit další z mnoha snů. A tím jsou střelné zbraně. A už jsme začal.
 
A k vlastnění ? Každý řádný svobodný spolehlivý a bezúhonný občan má u nás právo nabýt, držet a nosit střelnou zbraň. Za předpokladu všech splněných pravidel. Zároveň se ten člověk sám z vlastní vůle dostává pod větší dohled státu. Dobrovolně. Spousta lidí to má jako hobby, někdo k lovu, jiný k obraně. Já mám momentálně všechny tři kategorie. Proč ? Bude ze mě profesionální lovec, profesionální sportovní střelec ? Profesionální bodyguard ? Nemyslím si.
 
Bude ze mě člověk, co si plní svůj sen. Budu dál člověk, který se záměrně vyhýbá konfliktům a vyhroceným situacím. Budu se dál spíše z krizové situace rozumně dostat. Neočekávám, že ze mě bude člověk, který se bude snažit konflikty vyhledávat jen z důvodu, aby mohl někoho odprásknout. Nepředpokládám, že ze mě bude osoba, co si bude držením zbraně něco kompenzovat. 
 
Jeden dlouholetý střelecký komisař sám potvrdil, že vytáhnout zbraň znamená unést odpovědnosti a vědomí ji použít. A fyzicky vytáhnout něco z kapsy umí každý blb. Ale psychicky do toho člověk musí dospět a vyvinout se. A to se třeba nestane nikdy a zároveň ten člověk třeba tu pistoli vytáhnout nebude muset. Ale raději budu vědomě žít s myšlenkou, že raději jednu další variantu řešení ohrožení mít po ruce a nemuset jí nikdy použít, než se jednoho dne dostat do situace a nemít tu možnost vůbec.
 
A proto taky aktivně podporuji boj proti regulaci ze strany EU protože ta směrnice je strašný paskvil. A který už v samotném základu dokáže postavit celý ten hle současný systém na hlavu jedinou změnou. A tou bude změna výrazu "Právo vlastnit ze zákona" na "právo vlastnit jen při řádném důvodu". 

to je to samé jako s řidičákem. Je spousta těch, co ho mají pro sílu a pak se s půl roku starým řidičákem rozsekají nadraní s partou kamarádů v ojeté Felině v provedení Village Tuzing. A nebo si ho uděláš, protože ho potřebuješ. A až budu chtít řídit něco nebezpečnýho, udělám si papíry na lokomotivu :D

To je pitomost a bruselská rétorika. Není v tom rozdíl při vyváženém a rozumném zákonu. Výjimky na automaty se vydávají a proč taky ne- jsme lidi a pokud budeme chtít někomu ublížit, cestu a způsob si vždycky najdeme- nůž, auto, kámen, litinová pánev... cokoliv. Je o tom krásná povídka od Raye Bradburyho, ale název nedám. Tady v Česku máme při pitomosti našich zákonodárců tak kvalitní zbraňový zákon, že až žasnu, jak je to možný.

Pokud myslíte ministra spravedlnosti Pelikána, je to stejný pomatenec jako madam Stehlíková a Jourová. Na jedné straně se zapřísáhne, že je odpůrcem zbraní a začne horlivě debatovat a prosazovat regulace a následně v tom samém rozhovoru vlastně přizná, že není vůbec odborník a nemá vůbec znalosti o zbrojním zákoně.
 
Na druhou stranu Chovanec jako ministr vnitra sice horoval po regulacích po akci v U.H. ale v současné chvíli je jedním ze základních odpůrců novely ze strany Evropské unie. Takže se přidal na jednu loď. Doufám, že na konci nebudeme muset zahlásit toto :
 

5.56 je jako vojenské strelivo s vyšším tlakem ( 60 000 jednotek proti 50 000 )a obsahuje o něco delší střelu. Další rozdíl je v tom, že drážkování hlavně je pro .223/Remington pod nižším úhlem. Dále je problém v komoře, kde v krátké pro Remington začíná deformace střely 5.56 už při dorážejí závěru a může se pak samotná hlaveň stavět na odpor ještě před výstřelem a tlak může stoupnout o dalších 5 - 8 000. Což může vést k nevratné deformaci zbraně a její zničení. A ta dlouhá střela NATO náboje je koncipována právě na střelbu s větším účinným dostřelem.

Pokud myslíte ministra spravedlnosti Pelikána, je to stejný pomatenec jako madam Stehlíková a Jourová. Na jedné straně se zapřísáhne, že je odpůrcem zbraní a začne horlivě debatovat a prosazovat regulace a následně v tom samém rozhovoru vlastně přizná, že není vůbec odborník a nemá vůbec znalosti o zbrojním zákoně.
 
Na druhou stranu Chovanec jako ministr vnitra sice horoval po regulacích po akci v U.H. ale v současné chvíli je jedním ze základních odpůrců novely ze strany Evropské unie. Takže se přidal na jednu loď. Doufám, že na konci nebudeme muset zahlásit toto :
 

Tak já to vezmu rovnou hezky v celku. Protože jsem i čerstvý člen LEXu , tady máte kompletní výpis předpokládaných dopadů současné verze normy. A pokud o tom někdo nemá přehled, tohle je vcelku ( pro někoho moc dluhé a bez obrázků ) vysvětlující rozpracování všech bodů. A dopředu upozorňuji, že krom fanoušků airsoftu a paintballu se to dotkne i všech sběratelů, všech muzejních sbírek a všech fanoušků rekonstrukcí historických bitev. A je to jen začátek. Už se k tomu vyjádřila i myslivecká obec, která si je již vědoma, že stejný směr měl od roku 1987 postupný salámový revoluční postup v UK a podpoří petici a legální kroky proti směrnici. . V Británii nejdříve poloautomaty lovce nezajímaly. Došlo k zákazu. Ruční zbraně lovce nezajímaly. Došlo k zákazu. A když přišla řada na ně, zjistili, že je pozdě a že jsou na to sami.
 
Zákaz poloautomatických zbraní, které mají vzhled automatických zbraní
 
Pozitivní dopad: Žádný. Jediné, čím se tyto zbraně zásadně liší od svých vojenských předloh, je nemožnost střelby dávkou – což je právě ta vlastnost, která činí vojenské zbraně nebezpečnějšími než jiné. Náboje středního balistického výkonu, které oba tyto typy zbraní (poloautomatické i automatické) používají, jsou slabší než běžné lovecké střelivo. Zásobníky o obdobné kapacitě se vyrábějí i pro čistě civilní zbraně. Jako zbraně kategorie B podléhají tyto zbraně v České republice přísnému dohledu a kontrole (zbrojní průkaz, povolení od policie, registrace na držitele atd.). Není známo, že by teroristé ke své činnosti používali tento typ zbraní, natož legálně držených.
Negativní dopad: Právě díky shodnému vzhledu, ovládání a střelivu se civilista může na tomto typu zbraní naučit zacházení s vojenskou zbraní, aniž by ji musel vlastnit nebo k ní vůbec mít přístup. Toho se využívá při projektech spolupráce mezi armádou, občany a komerčním sektorem, například v projektech z dotačního programu POKOS – Příprava občanů k obraně státu. V těchto programech, zaštítěných Ministerstvem obrany, vedou dobrovolníci z Aktivních záloh AČR i civilní instruktoři mimo jiné i výcvik ve střelbě. Těchto kurzů se účastní zejména lidé, kteří by rádi nějakým způsobem zvýšili svou připravenost k obraně země, ale z časových, rodinných a obdobných důvodů nemohou vstoupit do Aktivních záloh. K tomu výcviku se využívá právě těchto poloautomatických zbraní, které jsou buď v soukromém vlastnictví samotných instruktorů, nebo jsou zapůjčeny komerční firmou. Zákaz těchto zbraní by tyto aktivity v podstatě ukončil – alternativní možnost konat tento výcvik v režii armády se skutečnými vojenskými zbraněmi je neschůdný z důvodů nedostatku lidských zdrojů (instruktoři), materiálních zdrojů (málo střelnic schválených pro používání automatických zbraní) i z administrativních důvodů (nelze někomu jen tak půjčit vojenskou zbraň ve vlastnictví státu).
K tomu je nutno připočítat hodnotu výcviku samotných držitelů těchto zbraní. V České republice se v civilním držení nachází cca. 50 000 těchto zbraní. To znamená, že Česká republika má v případě nutnosti k dispozici nejméně stejný počet lidí vycvičených v ovládání vojenské zbraně, a to okamžitě, zadarmo, a jejich výcvik je zpravidla výrazně lepší, než jaký by armáda dokázala poskytnout během zrychleného výcviku (tisíce vystřílených nábojů jsou u sportovních střelců spíše pravidlem než výjimkou).
Navíc, pokud by se toto opatření vykládalo doslova, došlo by k zákazu velkého množství civilních zbraní z důvodu existence jejich vojenských protějšků (například jedna z nejčastějších pistolí pro obranu Glock 17 má shodně vyhlížející vojenskou automatickou verzi Glock 18).
 
Zakázané zbraně mají být zakázané i po znehodnocení
Pozitivní dopad: Žádný. Komise předpokládá, že zákazem těchto zbraní se zabrání jejich nelegální reaktivaci. České předpisy o znehodnocování zbraní jsou však natolik důkladné, že reaktivace znehodnocených zbraní téměř není možná – respektive možná je, ale vyžadovala by takové nástroje, materiál a zejména odborné znalosti a dovednosti, že osoba disponující těmito zdroji a schopnostmi by dokázala zbraň vyrobit od základu.
Negativní dopad: Jedná se o kriminalizaci držení předmětu, který je v zásadě neškodný. Navíc je zde zcela zjevně porušena zásada proporcionality, neboť žádaného efektu (zabránění nelegální reaktivace znehodnocené zbraně) lze dosáhnout i méně omezujícím způsobem – vydáním minimálních společných standardů pro znehodnocování zbraní na obdobné úrovni, jako má ČR, aby se zajistilo, že znehodnocené zbraně budou znehodnocené opravdu nevratně.
Zde je nutno připomenout, že podle Směrnice 2008/51/ES, čl. 13/1 měla toto právě sama Komise učinit již nejméně před pěti lety, a z čl. 2/1 je zřejmé, že pokud v tomto směru existovaly nějaké nedostatky, Komise o tom musela vědět. Přitom právě toto je způsob, kterým se pachatelé teroristických útoků v Paříži dostali ke zbraním.
 
Povinnost muzeí znehodnotit veškeré automatické zbraně a poloautomatické zbraně se vzhledem automatických zbraní
Pozitivní dopad: Žádný. Není známo, že by teroristé získávali zbraně z muzeí. Zřejmě to bude i tím, že zbraně v muzeích bývají důkladně zabezpečené a střežené.
Negativní dopad: Nevyčíslitelný. Znehodnocením zbraně dojde k nevratnému poškození její sběratelské hodnoty. Pouhá finanční škoda vyjádřená tržní cenou by byla podle vzácnosti zbraně v řádu tisíců až statisíců korun, ovšem škoda takto způsobená na její historické a kulturní hodnotě je z podstaty věci nevyjádřitelná v penězích, a přitom nenahraditelná. Některé exponáty – například zbraně československých parašutistů, vystavené v kryptě kostela v Resslově ulici – jsou natolik unikátní a symbolicky spjaté s národní historií, že jejich poškození by bylo vyloženě zločinem na našem kulturním dědictví.
 
Zákaz držení automatických zbraní a poloautomatických zbraní se vzhledem automatických v soukromých sbírkách
Pozitivní dopad: V České republice žádný. V jiných zemích by se tím vyřešil problém, že sběratelské zbraně jsou vyjmuty z působnosti Směrnice, tudíž se řídí národní legislativou, která bývá všelijaká.
V České republice je jako mez volně sběratelských zbraní určen rok 1890. Všechny historické automatické a poloautomatické zbraně tedy podléhají stejné kontrole jako moderní zbraně (protože před rokem 1890 ještě žádné neexistovaly). Poloautomatické zbraně jsou tedy na zbrojní průkaz, na povolení a zaregistrované u policie. Soukromé civilní držení automatické zbraně ze sběratelských důvodů náš zákon umožňuje, kromě všeho výše zmíněného však je třeba výjimka od Policie ČR, která není nároková a v praxi se uděluje jen na skutečné historické exponáty. Zákon také předepisuje důkladné zabezpečení a Policie ČR má dokonce oprávnění ke vstupu do obydlí za účelem kontroly tohoto zabezpečení.
Negativní dopad: Výrazné omezení sběratelské činnosti, kterou soukromé osoby přispívají k uchování historických památek. I zde je porušena zásada proporcionality, neboť z příkladu ČR je zřejmé, že kontroly nad sběratelskými zbraněmi lze dosáhnout i bez jejich zákazu.
 
Zákaz civilního držení, výroby, prodeje atd. automatických zbraní
Pozitivní dopad: Zcela by se eliminovalo riziko zneužití legálně držené automatické zbraně. Opět je zde však otázka proporcionality, protože při výše uvedených požadavcích na zabezpečení je toto riziko velmi nízké a případy zneužití extrémně zřídkavé.
Negativní dopad: Zde zřejmě Komisi vůbec nedošlo, že i zbraně ve státním držení jsou vyráběny v komerčním sektoru a od něj státem kupovány. Znamenalo by to zákaz výroby a prodeje automatických zbraní pro všechny nestátní podniky, což by znamenalo, že by členské státy musely buď zřídit státní zbrojovky, nebo zbraně pro své armády nakupovat ze zemí mimo EU.
 
Přesun ostatních znehodnocených zbraní, expanzních zbraní a maket zbraní do kategorie C
Pozitivní dopad: V případě zavedení důkladných deaktivačních standardů a výrobních provedení expanzních zbraní žádný. Poctivě znehodnocená zbraň je trvale nefunkční. Nemožnosti konverze expanzní zbraně na ostrou je možné dosáhnout nařízením patřičných výrobních postupů a dohledem nad jejich dodržováním (jako v ČR). Makety zbraní jsou neškodné, protože to prostě nejsou zbraně.
Negativní dopad: Vzhledem ke statisícům těchto zbraní by zavedení jejich registrace a nutnost si k jejich držení pořídit zbrojní průkaz znamenala obrovské, a přitom zbytečné náklady jak pro státní správu, tak i pro občany. Pod ohlašovací povinnost a nutnost mít zbrojní průkaz by spadly mimo jiné také sporty jako airsoft a paintball, protože ačkoli jde v zásadě o slabé vzduchovky přímo stavěné k tomu, aby jimi lidé stříleli po sobě a neublížili si, také mají obvykle podobu střelných zbraní, tedy je návrh Směrnice počítá mezi makety.
Komise předpokládá, že konfiskaci a zničení nově zakázaných zbraní provedou členské státy, zároveň však neočekává žádný dopad na unijní rozpočet
Z toho plyne, že náklady opatření buď ponesou členské státy (přitom jen v ČR lze očekávat kompenzace a náklady v řádech miliard korun), nebo Komise předpokládá vyvlastnění bez náhrady (což je v rozporu s českou ústavou).
 
Propojení národních registrů zbraní
Pozitivní dopad: Lepší komunikace mezi národními policejními složkami, zlepšení koordinace postupu proti černému trhu se zbraněmi.
Negativní dopad: Registry zbraní obsahují osobní data jejich držitelů. I v tomto případě je porušena zásada proporcionality, neboť k zamýšlenému účelu není nutno sdílet veškeré informace – stačí sdílet data o zbraních ukradených, ztracených a nalezených.
 
Sdílení informací mezi příslušnými úřady o udělených a odmítnutých povoleních k držení zbraní
Pozitivní dopad: V případě odmítnutí udělení povolení z nějakého závažného důvodu (trestná činnost, zdravotní stav) by bylo zabráněno získání tohoto povolení v jiném státě.
Negativní dopad: Opět z hlediska proporcionality, k dosažení účelu stačí sdílet informace o odmítnutých povoleních, není třeba sdílet informace o vydaných.
 
Zavedení celoevropských konstrukčních standardů pro expanzní zbraně, aby bylo zabráněno jejich nelegální konverzi na ostré
Pozitivní dopad: V České republice žádný. Naše legislativa předepisuje konkrétní požadavky na výrobní provedení expanzní zbraně, které její konverzi na ostrou vylučují.
Negativní dopad: Teoreticky žádný, v tomto směru máme již splněno. Pokud by však celoevropské konstrukční standardy byly konkrétní a odlišné od našich, museli bychom zbytečně měnit legislativu, výrobci by museli měnit výrobní postupy, pořizovat nové nástroje atd.
Zavedení maximální doby platnosti zbrojního průkazu – 5 let
Dopad: Nezjistitelný. Uvedená hranice je zvolena arbitrárně a ani v návrhu není nijak zdůvodněna.
 
Zavedení povinnosti žadatele o zbrojní průkaz podstoupit zdravotní vyšetření
Pozitivní dopad: V ČR žádný, tuto povinnost máme již zavedenu.
Negativní dopad: V ČR žádný – určení konkrétního způsobu splnění této povinnosti je ponecháno v kompetenci členských států, tedy lze předpokládat zachování současné podoby.
 
Rozšíření seznamu hlavních částí o závorník a nosič závorníku
Pozitivní dopad: Žádný. Současný seznam hlavních částí zbraně (hlaveň, tělo zbraně, závěr) je dostatečný – bez kterékoli z těchto tří částí nelze složit funkční zbraň.
Negativní dopad: Náklady a potíže spojené s retroaktivním označením a registrací závorníků a nosičů závorníků u všech existujících zbraní.
 
Regulace výrobců, dovozců, opravců atd. všech částí zbraní
Pozitivní dopad: Žádný. Výrobci hlavních částí zbraní již podléhají licenční povinnosti a dalším regulacím dle zákona o zbraních a střelivu.
Negativní dopad: Rozšíření regulace a kontroly o jiné části zbraní než hlavní (pažby, mířidla, zásobníky apod.) by znamenalo obrovské náklady na administrativu. Přitom zcela zbytečně, neboť tyto části jsou samy o sobě zcela neškodné. Ku příkladu truhlárna, kde se vyrábějí pažby, by si musela pořídit zbrojní licenci a koncesi na výrobu zbraní, ačkoli samotnou pažbu je sotva možné nějak zneužít k nezákonným účelům.
 
Zákaz online prodeje zbraní a jejich částí
Pozitivní dopad: V České republice žádný. Kompletní zbraně, stejně jako jejich hlavní části není dovoleno posílat poštou. Zbraň si zákazník může na internetu vybrat, popřípadě uzavřít smlouvu a zaplatit, ale předání musí proběhnout fyzicky se všemi náležitostmi podle zákona.
Negativní dopad: Stejný jako v předchozím bodu. Jiné části zbraně než hlavní jsou neškodné a jejich posílání poštou nepředstavuje žádné riziko.

Tak já to vezmu rovnou hezky v celku. Protože jsem i čerstvý člen LEXu , tady máte kompletní výpis předpokládaných dopadů současné verze normy. A pokud o tom někdo nemá přehled, tohle je vcelku ( pro někoho moc dluhé a bez obrázků ) vysvětlující rozpracování všech bodů. A dopředu upozorňuji, že krom fanoušků airsoftu a paintballu se to dotkne i všech sběratelů, všech muzejních sbírek a všech fanoušků rekonstrukcí historických bitev. A je to jen začátek. Už se k tomu vyjádřila i myslivecká obec, která si je již vědoma, že stejný směr měl od roku 1987 postupný salámový revoluční postup v UK a podpoří petici a legální kroky proti směrnici. . V Británii nejdříve poloautomaty lovce nezajímaly. Došlo k zákazu. Ruční zbraně lovce nezajímaly. Došlo k zákazu. A když přišla řada na ně, zjistili, že je pozdě a že jsou na to sami.
 
Zákaz poloautomatických zbraní, které mají vzhled automatických zbraní
 
Pozitivní dopad: Žádný. Jediné, čím se tyto zbraně zásadně liší od svých vojenských předloh, je nemožnost střelby dávkou – což je právě ta vlastnost, která činí vojenské zbraně nebezpečnějšími než jiné. Náboje středního balistického výkonu, které oba tyto typy zbraní (poloautomatické i automatické) používají, jsou slabší než běžné lovecké střelivo. Zásobníky o obdobné kapacitě se vyrábějí i pro čistě civilní zbraně. Jako zbraně kategorie B podléhají tyto zbraně v České republice přísnému dohledu a kontrole (zbrojní průkaz, povolení od policie, registrace na držitele atd.). Není známo, že by teroristé ke své činnosti používali tento typ zbraní, natož legálně držených.
Negativní dopad: Právě díky shodnému vzhledu, ovládání a střelivu se civilista může na tomto typu zbraní naučit zacházení s vojenskou zbraní, aniž by ji musel vlastnit nebo k ní vůbec mít přístup. Toho se využívá při projektech spolupráce mezi armádou, občany a komerčním sektorem, například v projektech z dotačního programu POKOS – Příprava občanů k obraně státu. V těchto programech, zaštítěných Ministerstvem obrany, vedou dobrovolníci z Aktivních záloh AČR i civilní instruktoři mimo jiné i výcvik ve střelbě. Těchto kurzů se účastní zejména lidé, kteří by rádi nějakým způsobem zvýšili svou připravenost k obraně země, ale z časových, rodinných a obdobných důvodů nemohou vstoupit do Aktivních záloh. K tomu výcviku se využívá právě těchto poloautomatických zbraní, které jsou buď v soukromém vlastnictví samotných instruktorů, nebo jsou zapůjčeny komerční firmou. Zákaz těchto zbraní by tyto aktivity v podstatě ukončil – alternativní možnost konat tento výcvik v režii armády se skutečnými vojenskými zbraněmi je neschůdný z důvodů nedostatku lidských zdrojů (instruktoři), materiálních zdrojů (málo střelnic schválených pro používání automatických zbraní) i z administrativních důvodů (nelze někomu jen tak půjčit vojenskou zbraň ve vlastnictví státu).
K tomu je nutno připočítat hodnotu výcviku samotných držitelů těchto zbraní. V České republice se v civilním držení nachází cca. 50 000 těchto zbraní. To znamená, že Česká republika má v případě nutnosti k dispozici nejméně stejný počet lidí vycvičených v ovládání vojenské zbraně, a to okamžitě, zadarmo, a jejich výcvik je zpravidla výrazně lepší, než jaký by armáda dokázala poskytnout během zrychleného výcviku (tisíce vystřílených nábojů jsou u sportovních střelců spíše pravidlem než výjimkou).
Navíc, pokud by se toto opatření vykládalo doslova, došlo by k zákazu velkého množství civilních zbraní z důvodu existence jejich vojenských protějšků (například jedna z nejčastějších pistolí pro obranu Glock 17 má shodně vyhlížející vojenskou automatickou verzi Glock 18).
 
Zakázané zbraně mají být zakázané i po znehodnocení
Pozitivní dopad: Žádný. Komise předpokládá, že zákazem těchto zbraní se zabrání jejich nelegální reaktivaci. České předpisy o znehodnocování zbraní jsou však natolik důkladné, že reaktivace znehodnocených zbraní téměř není možná – respektive možná je, ale vyžadovala by takové nástroje, materiál a zejména odborné znalosti a dovednosti, že osoba disponující těmito zdroji a schopnostmi by dokázala zbraň vyrobit od základu.
Negativní dopad: Jedná se o kriminalizaci držení předmětu, který je v zásadě neškodný. Navíc je zde zcela zjevně porušena zásada proporcionality, neboť žádaného efektu (zabránění nelegální reaktivace znehodnocené zbraně) lze dosáhnout i méně omezujícím způsobem – vydáním minimálních společných standardů pro znehodnocování zbraní na obdobné úrovni, jako má ČR, aby se zajistilo, že znehodnocené zbraně budou znehodnocené opravdu nevratně.
Zde je nutno připomenout, že podle Směrnice 2008/51/ES, čl. 13/1 měla toto právě sama Komise učinit již nejméně před pěti lety, a z čl. 2/1 je zřejmé, že pokud v tomto směru existovaly nějaké nedostatky, Komise o tom musela vědět. Přitom právě toto je způsob, kterým se pachatelé teroristických útoků v Paříži dostali ke zbraním.
 
Povinnost muzeí znehodnotit veškeré automatické zbraně a poloautomatické zbraně se vzhledem automatických zbraní
Pozitivní dopad: Žádný. Není známo, že by teroristé získávali zbraně z muzeí. Zřejmě to bude i tím, že zbraně v muzeích bývají důkladně zabezpečené a střežené.
Negativní dopad: Nevyčíslitelný. Znehodnocením zbraně dojde k nevratnému poškození její sběratelské hodnoty. Pouhá finanční škoda vyjádřená tržní cenou by byla podle vzácnosti zbraně v řádu tisíců až statisíců korun, ovšem škoda takto způsobená na její historické a kulturní hodnotě je z podstaty věci nevyjádřitelná v penězích, a přitom nenahraditelná. Některé exponáty – například zbraně československých parašutistů, vystavené v kryptě kostela v Resslově ulici – jsou natolik unikátní a symbolicky spjaté s národní historií, že jejich poškození by bylo vyloženě zločinem na našem kulturním dědictví.
 
Zákaz držení automatických zbraní a poloautomatických zbraní se vzhledem automatických v soukromých sbírkách
Pozitivní dopad: V České republice žádný. V jiných zemích by se tím vyřešil problém, že sběratelské zbraně jsou vyjmuty z působnosti Směrnice, tudíž se řídí národní legislativou, která bývá všelijaká.
V České republice je jako mez volně sběratelských zbraní určen rok 1890. Všechny historické automatické a poloautomatické zbraně tedy podléhají stejné kontrole jako moderní zbraně (protože před rokem 1890 ještě žádné neexistovaly). Poloautomatické zbraně jsou tedy na zbrojní průkaz, na povolení a zaregistrované u policie. Soukromé civilní držení automatické zbraně ze sběratelských důvodů náš zákon umožňuje, kromě všeho výše zmíněného však je třeba výjimka od Policie ČR, která není nároková a v praxi se uděluje jen na skutečné historické exponáty. Zákon také předepisuje důkladné zabezpečení a Policie ČR má dokonce oprávnění ke vstupu do obydlí za účelem kontroly tohoto zabezpečení.
Negativní dopad: Výrazné omezení sběratelské činnosti, kterou soukromé osoby přispívají k uchování historických památek. I zde je porušena zásada proporcionality, neboť z příkladu ČR je zřejmé, že kontroly nad sběratelskými zbraněmi lze dosáhnout i bez jejich zákazu.
 
Zákaz civilního držení, výroby, prodeje atd. automatických zbraní
Pozitivní dopad: Zcela by se eliminovalo riziko zneužití legálně držené automatické zbraně. Opět je zde však otázka proporcionality, protože při výše uvedených požadavcích na zabezpečení je toto riziko velmi nízké a případy zneužití extrémně zřídkavé.
Negativní dopad: Zde zřejmě Komisi vůbec nedošlo, že i zbraně ve státním držení jsou vyráběny v komerčním sektoru a od něj státem kupovány. Znamenalo by to zákaz výroby a prodeje automatických zbraní pro všechny nestátní podniky, což by znamenalo, že by členské státy musely buď zřídit státní zbrojovky, nebo zbraně pro své armády nakupovat ze zemí mimo EU.
 
Přesun ostatních znehodnocených zbraní, expanzních zbraní a maket zbraní do kategorie C
Pozitivní dopad: V případě zavedení důkladných deaktivačních standardů a výrobních provedení expanzních zbraní žádný. Poctivě znehodnocená zbraň je trvale nefunkční. Nemožnosti konverze expanzní zbraně na ostrou je možné dosáhnout nařízením patřičných výrobních postupů a dohledem nad jejich dodržováním (jako v ČR). Makety zbraní jsou neškodné, protože to prostě nejsou zbraně.
Negativní dopad: Vzhledem ke statisícům těchto zbraní by zavedení jejich registrace a nutnost si k jejich držení pořídit zbrojní průkaz znamenala obrovské, a přitom zbytečné náklady jak pro státní správu, tak i pro občany. Pod ohlašovací povinnost a nutnost mít zbrojní průkaz by spadly mimo jiné také sporty jako airsoft a paintball, protože ačkoli jde v zásadě o slabé vzduchovky přímo stavěné k tomu, aby jimi lidé stříleli po sobě a neublížili si, také mají obvykle podobu střelných zbraní, tedy je návrh Směrnice počítá mezi makety.
Komise předpokládá, že konfiskaci a zničení nově zakázaných zbraní provedou členské státy, zároveň však neočekává žádný dopad na unijní rozpočet
Z toho plyne, že náklady opatření buď ponesou členské státy (přitom jen v ČR lze očekávat kompenzace a náklady v řádech miliard korun), nebo Komise předpokládá vyvlastnění bez náhrady (což je v rozporu s českou ústavou).
 
Propojení národních registrů zbraní
Pozitivní dopad: Lepší komunikace mezi národními policejními složkami, zlepšení koordinace postupu proti černému trhu se zbraněmi.
Negativní dopad: Registry zbraní obsahují osobní data jejich držitelů. I v tomto případě je porušena zásada proporcionality, neboť k zamýšlenému účelu není nutno sdílet veškeré informace – stačí sdílet data o zbraních ukradených, ztracených a nalezených.
 
Sdílení informací mezi příslušnými úřady o udělených a odmítnutých povoleních k držení zbraní
Pozitivní dopad: V případě odmítnutí udělení povolení z nějakého závažného důvodu (trestná činnost, zdravotní stav) by bylo zabráněno získání tohoto povolení v jiném státě.
Negativní dopad: Opět z hlediska proporcionality, k dosažení účelu stačí sdílet informace o odmítnutých povoleních, není třeba sdílet informace o vydaných.
 
Zavedení celoevropských konstrukčních standardů pro expanzní zbraně, aby bylo zabráněno jejich nelegální konverzi na ostré
Pozitivní dopad: V České republice žádný. Naše legislativa předepisuje konkrétní požadavky na výrobní provedení expanzní zbraně, které její konverzi na ostrou vylučují.
Negativní dopad: Teoreticky žádný, v tomto směru máme již splněno. Pokud by však celoevropské konstrukční standardy byly konkrétní a odlišné od našich, museli bychom zbytečně měnit legislativu, výrobci by museli měnit výrobní postupy, pořizovat nové nástroje atd.
Zavedení maximální doby platnosti zbrojního průkazu – 5 let
Dopad: Nezjistitelný. Uvedená hranice je zvolena arbitrárně a ani v návrhu není nijak zdůvodněna.
 
Zavedení povinnosti žadatele o zbrojní průkaz podstoupit zdravotní vyšetření
Pozitivní dopad: V ČR žádný, tuto povinnost máme již zavedenu.
Negativní dopad: V ČR žádný – určení konkrétního způsobu splnění této povinnosti je ponecháno v kompetenci členských států, tedy lze předpokládat zachování současné podoby.
 
Rozšíření seznamu hlavních částí o závorník a nosič závorníku
Pozitivní dopad: Žádný. Současný seznam hlavních částí zbraně (hlaveň, tělo zbraně, závěr) je dostatečný – bez kterékoli z těchto tří částí nelze složit funkční zbraň.
Negativní dopad: Náklady a potíže spojené s retroaktivním označením a registrací závorníků a nosičů závorníků u všech existujících zbraní.
 
Regulace výrobců, dovozců, opravců atd. všech částí zbraní
Pozitivní dopad: Žádný. Výrobci hlavních částí zbraní již podléhají licenční povinnosti a dalším regulacím dle zákona o zbraních a střelivu.
Negativní dopad: Rozšíření regulace a kontroly o jiné části zbraní než hlavní (pažby, mířidla, zásobníky apod.) by znamenalo obrovské náklady na administrativu. Přitom zcela zbytečně, neboť tyto části jsou samy o sobě zcela neškodné. Ku příkladu truhlárna, kde se vyrábějí pažby, by si musela pořídit zbrojní licenci a koncesi na výrobu zbraní, ačkoli samotnou pažbu je sotva možné nějak zneužít k nezákonným účelům.
 
Zákaz online prodeje zbraní a jejich částí
Pozitivní dopad: V České republice žádný. Kompletní zbraně, stejně jako jejich hlavní části není dovoleno posílat poštou. Zbraň si zákazník může na internetu vybrat, popřípadě uzavřít smlouvu a zaplatit, ale předání musí proběhnout fyzicky se všemi náležitostmi podle zákona.
Negativní dopad: Stejný jako v předchozím bodu. Jiné části zbraně než hlavní jsou neškodné a jejich posílání poštou nepředstavuje žádné riziko.

Tak já to vezmu rovnou hezky v celku. Protože jsem i čerstvý člen LEXu , tady máte kompletní výpis předpokládaných dopadů současné verze normy. A pokud o tom někdo nemá přehled, tohle je vcelku ( pro někoho moc dluhé a bez obrázků ) vysvětlující rozpracování všech bodů. A dopředu upozorňuji, že krom fanoušků airsoftu a paintballu se to dotkne i všech sběratelů, všech muzejních sbírek a všech fanoušků rekonstrukcí historických bitev. A je to jen začátek. Už se k tomu vyjádřila i myslivecká obec, která si je již vědoma, že stejný směr měl od roku 1987 postupný salámový revoluční postup v UK a podpoří petici a legální kroky proti směrnici. . V Británii nejdříve poloautomaty lovce nezajímaly. Došlo k zákazu. Ruční zbraně lovce nezajímaly. Došlo k zákazu. A když přišla řada na ně, zjistili, že je pozdě a že jsou na to sami.
 
Zákaz poloautomatických zbraní, které mají vzhled automatických zbraní
 
Pozitivní dopad: Žádný. Jediné, čím se tyto zbraně zásadně liší od svých vojenských předloh, je nemožnost střelby dávkou – což je právě ta vlastnost, která činí vojenské zbraně nebezpečnějšími než jiné. Náboje středního balistického výkonu, které oba tyto typy zbraní (poloautomatické i automatické) používají, jsou slabší než běžné lovecké střelivo. Zásobníky o obdobné kapacitě se vyrábějí i pro čistě civilní zbraně. Jako zbraně kategorie B podléhají tyto zbraně v České republice přísnému dohledu a kontrole (zbrojní průkaz, povolení od policie, registrace na držitele atd.). Není známo, že by teroristé ke své činnosti používali tento typ zbraní, natož legálně držených.
Negativní dopad: Právě díky shodnému vzhledu, ovládání a střelivu se civilista může na tomto typu zbraní naučit zacházení s vojenskou zbraní, aniž by ji musel vlastnit nebo k ní vůbec mít přístup. Toho se využívá při projektech spolupráce mezi armádou, občany a komerčním sektorem, například v projektech z dotačního programu POKOS – Příprava občanů k obraně státu. V těchto programech, zaštítěných Ministerstvem obrany, vedou dobrovolníci z Aktivních záloh AČR i civilní instruktoři mimo jiné i výcvik ve střelbě. Těchto kurzů se účastní zejména lidé, kteří by rádi nějakým způsobem zvýšili svou připravenost k obraně země, ale z časových, rodinných a obdobných důvodů nemohou vstoupit do Aktivních záloh. K tomu výcviku se využívá právě těchto poloautomatických zbraní, které jsou buď v soukromém vlastnictví samotných instruktorů, nebo jsou zapůjčeny komerční firmou. Zákaz těchto zbraní by tyto aktivity v podstatě ukončil – alternativní možnost konat tento výcvik v režii armády se skutečnými vojenskými zbraněmi je neschůdný z důvodů nedostatku lidských zdrojů (instruktoři), materiálních zdrojů (málo střelnic schválených pro používání automatických zbraní) i z administrativních důvodů (nelze někomu jen tak půjčit vojenskou zbraň ve vlastnictví státu).
K tomu je nutno připočítat hodnotu výcviku samotných držitelů těchto zbraní. V České republice se v civilním držení nachází cca. 50 000 těchto zbraní. To znamená, že Česká republika má v případě nutnosti k dispozici nejméně stejný počet lidí vycvičených v ovládání vojenské zbraně, a to okamžitě, zadarmo, a jejich výcvik je zpravidla výrazně lepší, než jaký by armáda dokázala poskytnout během zrychleného výcviku (tisíce vystřílených nábojů jsou u sportovních střelců spíše pravidlem než výjimkou).
Navíc, pokud by se toto opatření vykládalo doslova, došlo by k zákazu velkého množství civilních zbraní z důvodu existence jejich vojenských protějšků (například jedna z nejčastějších pistolí pro obranu Glock 17 má shodně vyhlížející vojenskou automatickou verzi Glock 18).
 
Zakázané zbraně mají být zakázané i po znehodnocení
Pozitivní dopad: Žádný. Komise předpokládá, že zákazem těchto zbraní se zabrání jejich nelegální reaktivaci. České předpisy o znehodnocování zbraní jsou však natolik důkladné, že reaktivace znehodnocených zbraní téměř není možná – respektive možná je, ale vyžadovala by takové nástroje, materiál a zejména odborné znalosti a dovednosti, že osoba disponující těmito zdroji a schopnostmi by dokázala zbraň vyrobit od základu.
Negativní dopad: Jedná se o kriminalizaci držení předmětu, který je v zásadě neškodný. Navíc je zde zcela zjevně porušena zásada proporcionality, neboť žádaného efektu (zabránění nelegální reaktivace znehodnocené zbraně) lze dosáhnout i méně omezujícím způsobem – vydáním minimálních společných standardů pro znehodnocování zbraní na obdobné úrovni, jako má ČR, aby se zajistilo, že znehodnocené zbraně budou znehodnocené opravdu nevratně.
Zde je nutno připomenout, že podle Směrnice 2008/51/ES, čl. 13/1 měla toto právě sama Komise učinit již nejméně před pěti lety, a z čl. 2/1 je zřejmé, že pokud v tomto směru existovaly nějaké nedostatky, Komise o tom musela vědět. Přitom právě toto je způsob, kterým se pachatelé teroristických útoků v Paříži dostali ke zbraním.
 
Povinnost muzeí znehodnotit veškeré automatické zbraně a poloautomatické zbraně se vzhledem automatických zbraní
Pozitivní dopad: Žádný. Není známo, že by teroristé získávali zbraně z muzeí. Zřejmě to bude i tím, že zbraně v muzeích bývají důkladně zabezpečené a střežené.
Negativní dopad: Nevyčíslitelný. Znehodnocením zbraně dojde k nevratnému poškození její sběratelské hodnoty. Pouhá finanční škoda vyjádřená tržní cenou by byla podle vzácnosti zbraně v řádu tisíců až statisíců korun, ovšem škoda takto způsobená na její historické a kulturní hodnotě je z podstaty věci nevyjádřitelná v penězích, a přitom nenahraditelná. Některé exponáty – například zbraně československých parašutistů, vystavené v kryptě kostela v Resslově ulici – jsou natolik unikátní a symbolicky spjaté s národní historií, že jejich poškození by bylo vyloženě zločinem na našem kulturním dědictví.
 
Zákaz držení automatických zbraní a poloautomatických zbraní se vzhledem automatických v soukromých sbírkách
Pozitivní dopad: V České republice žádný. V jiných zemích by se tím vyřešil problém, že sběratelské zbraně jsou vyjmuty z působnosti Směrnice, tudíž se řídí národní legislativou, která bývá všelijaká.
V České republice je jako mez volně sběratelských zbraní určen rok 1890. Všechny historické automatické a poloautomatické zbraně tedy podléhají stejné kontrole jako moderní zbraně (protože před rokem 1890 ještě žádné neexistovaly). Poloautomatické zbraně jsou tedy na zbrojní průkaz, na povolení a zaregistrované u policie. Soukromé civilní držení automatické zbraně ze sběratelských důvodů náš zákon umožňuje, kromě všeho výše zmíněného však je třeba výjimka od Policie ČR, která není nároková a v praxi se uděluje jen na skutečné historické exponáty. Zákon také předepisuje důkladné zabezpečení a Policie ČR má dokonce oprávnění ke vstupu do obydlí za účelem kontroly tohoto zabezpečení.
Negativní dopad: Výrazné omezení sběratelské činnosti, kterou soukromé osoby přispívají k uchování historických památek. I zde je porušena zásada proporcionality, neboť z příkladu ČR je zřejmé, že kontroly nad sběratelskými zbraněmi lze dosáhnout i bez jejich zákazu.
 
Zákaz civilního držení, výroby, prodeje atd. automatických zbraní
Pozitivní dopad: Zcela by se eliminovalo riziko zneužití legálně držené automatické zbraně. Opět je zde však otázka proporcionality, protože při výše uvedených požadavcích na zabezpečení je toto riziko velmi nízké a případy zneužití extrémně zřídkavé.
Negativní dopad: Zde zřejmě Komisi vůbec nedošlo, že i zbraně ve státním držení jsou vyráběny v komerčním sektoru a od něj státem kupovány. Znamenalo by to zákaz výroby a prodeje automatických zbraní pro všechny nestátní podniky, což by znamenalo, že by členské státy musely buď zřídit státní zbrojovky, nebo zbraně pro své armády nakupovat ze zemí mimo EU.
 
Přesun ostatních znehodnocených zbraní, expanzních zbraní a maket zbraní do kategorie C
Pozitivní dopad: V případě zavedení důkladných deaktivačních standardů a výrobních provedení expanzních zbraní žádný. Poctivě znehodnocená zbraň je trvale nefunkční. Nemožnosti konverze expanzní zbraně na ostrou je možné dosáhnout nařízením patřičných výrobních postupů a dohledem nad jejich dodržováním (jako v ČR). Makety zbraní jsou neškodné, protože to prostě nejsou zbraně.
Negativní dopad: Vzhledem ke statisícům těchto zbraní by zavedení jejich registrace a nutnost si k jejich držení pořídit zbrojní průkaz znamenala obrovské, a přitom zbytečné náklady jak pro státní správu, tak i pro občany. Pod ohlašovací povinnost a nutnost mít zbrojní průkaz by spadly mimo jiné také sporty jako airsoft a paintball, protože ačkoli jde v zásadě o slabé vzduchovky přímo stavěné k tomu, aby jimi lidé stříleli po sobě a neublížili si, také mají obvykle podobu střelných zbraní, tedy je návrh Směrnice počítá mezi makety.
Komise předpokládá, že konfiskaci a zničení nově zakázaných zbraní provedou členské státy, zároveň však neočekává žádný dopad na unijní rozpočet
Z toho plyne, že náklady opatření buď ponesou členské státy (přitom jen v ČR lze očekávat kompenzace a náklady v řádech miliard korun), nebo Komise předpokládá vyvlastnění bez náhrady (což je v rozporu s českou ústavou).
 
Propojení národních registrů zbraní
Pozitivní dopad: Lepší komunikace mezi národními policejními složkami, zlepšení koordinace postupu proti černému trhu se zbraněmi.
Negativní dopad: Registry zbraní obsahují osobní data jejich držitelů. I v tomto případě je porušena zásada proporcionality, neboť k zamýšlenému účelu není nutno sdílet veškeré informace – stačí sdílet data o zbraních ukradených, ztracených a nalezených.
 
Sdílení informací mezi příslušnými úřady o udělených a odmítnutých povoleních k držení zbraní
Pozitivní dopad: V případě odmítnutí udělení povolení z nějakého závažného důvodu (trestná činnost, zdravotní stav) by bylo zabráněno získání tohoto povolení v jiném státě.
Negativní dopad: Opět z hlediska proporcionality, k dosažení účelu stačí sdílet informace o odmítnutých povoleních, není třeba sdílet informace o vydaných.
 
Zavedení celoevropských konstrukčních standardů pro expanzní zbraně, aby bylo zabráněno jejich nelegální konverzi na ostré
Pozitivní dopad: V České republice žádný. Naše legislativa předepisuje konkrétní požadavky na výrobní provedení expanzní zbraně, které její konverzi na ostrou vylučují.
Negativní dopad: Teoreticky žádný, v tomto směru máme již splněno. Pokud by však celoevropské konstrukční standardy byly konkrétní a odlišné od našich, museli bychom zbytečně měnit legislativu, výrobci by museli měnit výrobní postupy, pořizovat nové nástroje atd.
Zavedení maximální doby platnosti zbrojního průkazu – 5 let
Dopad: Nezjistitelný. Uvedená hranice je zvolena arbitrárně a ani v návrhu není nijak zdůvodněna.
 
Zavedení povinnosti žadatele o zbrojní průkaz podstoupit zdravotní vyšetření
Pozitivní dopad: V ČR žádný, tuto povinnost máme již zavedenu.
Negativní dopad: V ČR žádný – určení konkrétního způsobu splnění této povinnosti je ponecháno v kompetenci členských států, tedy lze předpokládat zachování současné podoby.
 
Rozšíření seznamu hlavních částí o závorník a nosič závorníku
Pozitivní dopad: Žádný. Současný seznam hlavních částí zbraně (hlaveň, tělo zbraně, závěr) je dostatečný – bez kterékoli z těchto tří částí nelze složit funkční zbraň.
Negativní dopad: Náklady a potíže spojené s retroaktivním označením a registrací závorníků a nosičů závorníků u všech existujících zbraní.
 
Regulace výrobců, dovozců, opravců atd. všech částí zbraní
Pozitivní dopad: Žádný. Výrobci hlavních částí zbraní již podléhají licenční povinnosti a dalším regulacím dle zákona o zbraních a střelivu.
Negativní dopad: Rozšíření regulace a kontroly o jiné části zbraní než hlavní (pažby, mířidla, zásobníky apod.) by znamenalo obrovské náklady na administrativu. Přitom zcela zbytečně, neboť tyto části jsou samy o sobě zcela neškodné. Ku příkladu truhlárna, kde se vyrábějí pažby, by si musela pořídit zbrojní licenci a koncesi na výrobu zbraní, ačkoli samotnou pažbu je sotva možné nějak zneužít k nezákonným účelům.
 
Zákaz online prodeje zbraní a jejich částí
Pozitivní dopad: V České republice žádný. Kompletní zbraně, stejně jako jejich hlavní části není dovoleno posílat poštou. Zbraň si zákazník může na internetu vybrat, popřípadě uzavřít smlouvu a zaplatit, ale předání musí proběhnout fyzicky se všemi náležitostmi podle zákona.
Negativní dopad: Stejný jako v předchozím bodu. Jiné části zbraně než hlavní jsou neškodné a jejich posílání poštou nepředstavuje žádné riziko.