Přejít na obsah

kvetule

Administrators
  • Počet příspěvků

    2 339
  • Registrace

  • Poslední návštěva

  • Days Won

    20

Vše od uživatele kvetule

  1. Kdo má rád Sabatony, tak něco od ex Sabatonů ( Rikard Sundén (kytara), Oskar Montelius (kytara), Daniel Mullback (bicí) a Daniel Mÿhr (klávesy) https://www.youtube.com/watch?v=SxP7NM_MIZg&feature=player_detailpage
  2. To není daleko ani z Prahy ale nevím, kdy mamča hodlá slavit narozky.
  3. Odemčeno. Pánové, já nevím, stačilo mi číst těch pár příspěvků a vy jste ten topic totálně zabili. Myšlenka svejka byla taková, že se zde mají psát dojmy po hraní. Dokážete zaprasit každé vlákno nějakým OT a napadáním. Vždy si najdete nějakého jedince a jdete po něm, jako slepice po flusu. Nezastávám se teď nikoho, aby to někoho zase nenapadlo, nikomu nenadržuji, ale stačí mi to sledovat a číst.
  4. Pánové, OT promazáno a držte se tématu. Tohle si příště vyříkejte případně přes PM. Dík
  5. Nábor do klanu _SV_ znovu otevřen z důvodu odchodu hráčů, co něchtějí hrávat CW, do našeho druhého klanu.
  6. Díky úspěšnému CW posledních dnů a pobytu na horkém písku, je v tuhle chvíli nábor do klanu _SV_ ukončen.
  7. Podívejte se, jak se bourá na letadlových lodích zdroj: WikiMedia Commons havárie na letadlové lodi To nejobtížnější, s čím se můžou bojoví piloti setkat, je přistání na letadlové lodi. Pro člověka stojícího na její palubě je to obrovský plující ostrov, pilotovi stíhačky se však jeví jako miniostrůvek uprostřed mořského nekonečna, na který se musí trefit. Přistání na palubě letadlové lodi je tou nejnáročnější disciplínou, kterou zakusí jen ti nejlepší z nejlepších. Nikoho pouze průměrného by do palubního letouny nikdy nepustili. I když letadlovky měří i přes 300 m, k přistání se používá jen část letové paluby lodě. Navíc piloti musejí dosedat se svými stroji do prostoru, kde jsou umístěna čtyři brzdící lana, za která se zachytává přistávací hák na zádi letounu. To není žádná legrace a první přistání na palubě si pilot odbude až po intenzivním výcviku na souši. Nejvyšší zkouškou a jakýmsi glejtem kvalit námořního pilota, je přistání na letadlovce v noci. Více: http://fanda.nova.cz/clanek/military/podivejte-se-jak-se-boura-na-letadlovych-lodich.html
  8. ten obrázek je z této http://www.wotinfo.net/en/player-stats jinak jich je víc http://www.noobmeter.com/ http://wotstat.net/first_visit.php?usr=&id=&srv=EU
  9. Víkend byl průměr, tak včerejšek mi to vynahradil Přestala jsem expit, hraju jen pro zábavu T49 a E4. :wink:
  10. Velký Gustav a Dora – největší děla historie zdroj: WikiMedia Commons Velký Gustav Nacistický režim v Německu byl v mnoha směrech megalomanský, ale jeho inženýři často při vytváření zbraní předběhli svou dobu. Opravdu velkorysý byl projekt velkých obléhacích děl Gustav a Dora. Největšími děly, které kdy kdo vyrobil, vznikly ve slavné zbrojovce Krupp v druhé polovině 30. let. Šlo o obléhací železniční děla ráže 800 mm nazvané Těžký Gustav (nebo také Velký Gustav) a Dora. Nebyly tedy dělostřeleckými zbraněmi s vůbec největší ráží, ale co do velikosti a váhy nejsou dodnes překonány. Už v roce 1934 nacistické vrchní velení armády plánovalo proražení francouzské Maginotovy linie, proto u Kruppa zadalo vývoj těžkého obléhacího děla. Požadavek zněl, že projektil má prorazit až 7 metrů armovaného betonu nebo metr širokou vrstvu pancéřované oceli, přičemž dělo mělo mít takový dostřel, aby mohlo být umístěno mimo dosah francouzského dělostřelectva. Hlavní inženýr od Kruppa Erich Müller vypočítal, že dělo musí mít ráži minimálně 800 mm, délku hlavně více než 30 metrů a projektil potřebuje pro dostatečnou průraznost váhu nejméně 7 tun. To znamenalo, že celé dělo bude vážit více než tisíc tun. Takové monstrum se mohlo pohybovat pouze po kolejích, navíc obrovské rozměry vylučovaly nastavení odměru na zbrani samé. Proto byla lafeta pevná, dělo měnilo pouze náměr a změna odměru se prováděla posunem děla v zatáčkách kolejí. více zde: http://fanda.nova.cz/clanek/military/velky-gustav-a-dora-nejvetsi-dela-historie.html
  11. Poslední výstřely druhé světové války padly v Česku FOTO:Wikimedia Commons Konec druhé světové války v Evropě se slaví 8. května, v Rusku je dnem vítězství 9. květen. Málo se však ví, že i po těchto datech se bojovalo, a to na území tehdejšího Československa. reklama Poslední výstřely druhé světové války v Evropě padly v Čechách u městečka Milín a osady Slivice během 11. a 12. května 1945. Poslední větší bitva v Evropě je známá také jako bitva u Slivice a odehrála se asi 6 km jihovýchodně od Příbrami. Do bojů proti zbytkům německé armády a jednotkám SS se zapojili jak čeští vlastenci a partyzáni, tak sovětští i američtí vojáci. Německo 8. května 1945 podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci, to ale neznamenalo, že všichni příslušníci Wehrmachtu a zbraní SS odevzdali své zbraně. Týkalo se to především části německé armádní skupiny Střed umístěné ve středních Čechách. Většina jejích jednotek padla do zajetí těsně po kapitulaci východně od Prahy, nicméně ještě před tím jim velitel skupiny polní maršál Ferdinand Schörner dal rozkaz, aby se probily na západ do amerického zajetí. více zde: http://zoom.iprima.cz/clanky/posledni-vystrely-druhe-svetove-valky-padly-v-cesku
  12. Nejlepším tankistou všech dob byl Čech FOTO: gagomilitaria.blogspot.cz Když se řekne válečné eso, většina lidí si vybaví stíhací piloty. Ale za esa se označovali i nejúspěšnější tankisti. Ten se narodil v Československu. reklama Jména německých tankových velitelů jako Otto Carius či Michael WIttmann, kteří patřili mezi vůbec nejúspěšnější tankisty druhé světové války, jsou dobře známa. Ale v řadách Wehrmachtu bojoval i vůbec nejúspěšnější tankista všech dob – Kurt Knispel. Ačkoliv měl na svém kontě nejvíce zničených tanků, jeho jméno je dnes spíše pozapomenuté. Knispel se narodil v Československu, a to 20. září 1921 v malé obci Salisov nedaleko Zlatých Hor na Jesenicku. Byl čs. občanem německé národnosti a většinu svého dětství strávil v Mikulovicích, odkud pocházel jeho otec. Z mechanika lovcem tankůPozději se vyučil automechanikem a pracoval v autodílně. Tak jej zastihl v jeho 17 letech mnichovský diktát a okupace pohraničních oblastí Československa nacistickým Německem. Knispel jako Němec automaticky dostal německé občanství, a tak jej běh dějin dovedl až do řad Wehrmachtu. Do armády nastoupil v září 1940 a dostal se k obrněné výcvikové jednotce v Saganu v německém Slezsku. Tam si poprvé osahal tankovou techniku a prodělal výcvik na tancích typu Pzkpfw I, II a IV. Zhruba po měsíci jej odveleli k 3. a pak 9. kompanii 29. tankového pluku. Výcvik v podstatě dokončil v červenci roku 1941, když se po různých kurzech v Saganu a Putlosu stal nabíječem a střelcem na typu Pzkpfw IV. více zde: http://zoom.iprima.cz/clanky/nejlepsim-tankistou-vsech-dob-byl-cech
  13. Generál Patton Americký blitzkrieg 28. července 1944. Znovu byla aktivována Třetí armáda a George Patton se stal jejím velitelem. Se svými obrněnými divizemi schopnými rychlého přesunu měl nejdříve vyčistit a ovládnout bretaňské přístavy. Americká dokumentární rekonstrukce Leden 1944. Po incidentu na Sicílii byl Patton zbaven velení. Washington vyvíjel na degradování Pattona obrovský tlak, ale Eisenhower jeho chladnokrevnost a bojové schopnosti pro invazi do Evropy potřeboval. Když Patton přijel do Británie, dostal rozkaz ujmout se velení, ale jen dílčí části příprav invaze, totiž operace Fortitude. Měl být velitelem fiktivní 1. skupiny armád. Cílem léčky bylo Němce zmást, aby si mysleli, že Američané a Britové zaútočí na francouzské pobřeží u Pas-De-Calais. A tato lest při největší obojživelné invazi v dějinách vyšla. více zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10433247357-general-patton/
  14. OT odstraněno. Georgu, zkus to případně řešit rovnou s velitelem. Tohle do náborového plakátu nepatří. Děkuji
  15. Poslední dobou zase jen a jen Sabaton a i kvůli : Švédští metalisté natočili hit o Janouškovi. V rodném Přerově hrdinu zná málokdo Čtěte více na: http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/svedsti-metaliste-natocili-hit-o-janouskovi-v-rodnem-prerove-hrdinu-zna-malokdo.html?utm_source=poutaky&utm_medium=web&utm_campaign=poutak-120x600
  16. OBRAZEM: Potopené tanky i trosky bitevních lodí. To je podmořská archeologie Lehký tank na vraku lodi San Francisco MaruFoto: gh0stdot/Flickr Podívejte se na nejúžasnější fotografie zbytků po válce v Tichomoří! reklama Atol Truk byl za druhé světové války hlavní základnou Japonského císařského námořnictva v oblasti. V roce 1944 zde byly během spojenecké Operace Hailstone japonské síly zničeny. Na mořském dně od té doby leží řada vraků lodí a vojenské techniky, což z něj činí vyhledávanou lokalitu pro potápění. Podívejte se na fotografi z útrob vraků lodí i letadel, které zde spočívají: Vraky na dně oceánu Celkem tehdy potopily americké letouny při 30 náletech u Truku lehký křižník Naka, pomocný křižník Akagi Maru, torpédoborce Tačikaze, Oite a Fumizuki, 2 plovoucí základny ponorek (Heian Maru a Rio de Janeiro Maru), 2 stíhače ponorek, dopravní loď letadel Fudžikawa Maru a 2 ex pomocné křižníky (Aikoku Maru a Kijozumi Maru). Dále kleslo ke dnu 5 tankerů (Fudžisan Maru, Hanagawa Maru, Hojó Maru, Tonan Maru č. 3 a Šinkoku Maru) a 19 transportních lodí (Amagisan Maru, Gosei Maru, Hoki Maru, Hokujó Maru, Kenšó Maru, Reijó Maru, San Francisco Maru, Sankisan Maru, Seiko Maru, Momogawa Maru, Nagano Maru, Nippo Maru, Macutani Maru, Unkai Maru č. 6, Jamagiri Maru, Jubae Maru, Zuikai Maru, Tacuha Maru a Taihó Maru), které měly celkem 137 100 brt. Bylo zničeno 250 japonských letadel. Na paluby mateřských letadlových lodí se nevrátilo 25 amerických strojů. Nejlépe zachovaným vrakem u Truku je japonská San Francisco Maru, která láká stovky potápěčů. Fotografií je tolik, že dokonce vznikla 3D virtuální mapa tohoto slavného vraku. Můžete se na ni podívat TADY. Podívejte se i na video z potápění v této úžasné lokalitě: zdroj: http://zoom.iprima.cz/clanky/obrazem-potopene-tanky-i-trosky-bitevnich-lodi-to-je-podmorska-archeologie
  17. Podívejte se na nejlepší tanky světa v akci. Videa http://fanda.nova.cz/clanek/military/podivejte-se-na-nejlepsi-tanky-sveta-v-akci-videa.html
  18. Tenhle tank vznikal potají za zády nacistů zdroj: WikiMedia Commons tank ARL 44 V mnoha okupovaných zemích za 2. světové války konstruktéři a technici potají pracovali na zbrojních projektech, které pak světlo světa v reálné podobě spatřily bezprostředně po osvobození. To je i případ francouzského tanku ARL 44. Kořeny vzniku tanku ARL 44 se dají vystopovat už před válkou v roce 1939. Ovšem pak byla část Francie okupována nacisty a ani vichystický režim vládnoucí ve zbytku Francie si nemohl jen tak bez dozoru vyvíjet zbraně. Proto se práce na projektu těžkého tanku prováděly potají a celou akci koordinovala tajná organizace vichystické armády CDM. V srpnu 1944 byla spojenci osvobozena Paříž a francouzská prozatímní vláda se hned chtěla zapojit do likvidace nacistického Německa. K tomu však potřebovala zbraně a musela tedy nejdříve rozjet zbrojní průmysl. Velkou šanci na uplatnění Francouzi viděli u tanků, protože americké a britské obrněnce se těm německým vůbec nemohly rovnat. V záloze byl právě projekt tanku ARL 44, který se mohl podle předpokladů postavit i německým typům Tigr II nebo Panther. Více zde: http://fanda.nova.cz/clanek/military/tenhle-tank-vznikal-potaji-za-zady-nacistu.html Obrovská obrněná válečná pevnost na pásech zdroj: WikiMedia Commons supertežký tank T28/T95 - 12 Za druhé světové války měla německá armáda ve svém arzenálu několik pancéřovaných monster, které byly postrachem spojenců. Ale i na druhé straně barikády vznikly obrovské obrněné bestie, ale příliš pozdě. Po zkušenostech z evropského bojiště velení americké armády pocítilo potřebu mít ve výzbroji super těžká obrněná vozidla, která by dokázala čelit německým těžkým tankům a samohybným dělům. Navíc chtělo mít nástroj, jenž by dokázal prolomit těžce opevněnou Siegfriedovu linii na francouzsko-německé hranici a potenciálně se s ním počítalo i pro případnou invazi do Japonska. Proto u společnosti Pacific Car and Foundry začali v roce 1944 pracovat na projektu supertěžkého tanku T28/T95. Specifickým znakem vozidla byla absence bojové věže, kanón byl umístěn kasematovým způsobem do korby, čímž vlastně připomínalo spíše samohybné dělo než tank. Proto taky v roce 1945 došlo k přejmenování na samohybný nosič děla T95, což ale nevydrželo dlouho, o rok později z něj byl opět tank, konkrétně supertěžký tank T-28. více zde: http://fanda.nova.cz/clanek/military/obrovska-obrnena-valecna-pevnost-na-pasech.html Tank, který nesl Stalinovo jméno zdroj: WikiMedia Commons těžký tank IS-3 Josif Stalin Druhá světová válka znamenala přelom v konstrukci tanků. Před ní tanky vypadaly jako předpotopní monstra, během ní však vznikly typy, jejichž konstrukční principy ctí i dnešní nejmodernější obrněnci. V Sovětském svazu na konci války vznikl těžký tank IS-3, který předznamenal mnoho principů poválečné sovětské tankové filozofie. Přestože v 60. letech sovětská vojenská doktrína odvrhla těžké tanky a společně s vyřazením IS-3 se tak na východě odporoučely do propadliště dějin, tento tank svým tvarem i konstrukcí ovlivnil sovětskou tankovou výrobu na dlouhá desetiletí. Jeho kořeny se dají vystopovat do doby bitvy u Kurska. Po jejím skončení sovětští odborníci zkoumali na tamějším bojišti vraky tanků obou stran a došli k závěru, že je potřeba zlepšit čelní pancéřování vlastních tanků. V létě 1944 tak začal vývoj nového těžkého tanku. Vznikly dva prototypy, ovšem záhy padlo rozhodnutí, že práce budou pokračovat jen na jednom. Proto konstruktéři z čeljabinského traktorového závodu vzali to nejlepší z obou prototypů a vznikl tak stroj s pracovním označením Objekt 703 neboli Kirovec 1. Vlastně to byla kombinace bojové věže z jednoho prototypu a korby s podvozkem z druhého. Tank byl hotov v říjnu 1944 a hned se podrobil továrním a následně vojskovým zkouškám. V prosinci 1944 si jej prohlédli maršálové Žukov i Vasilevskij a ti po té referovali výsledky zkoušek samotnému Stalinovi. Na základě jejich dobrozdání ihned rozhodl o sériové výrobě stroje, který nadále nesl označení IS-3 Josif Stalin. Více zde: http://fanda.nova.cz/clanek/military/tank-ktery-nesl-stalinovo-jmeno.html
  19. Mrtvé tanky jako terče zdroj: oficiální zdroj tank jako terč - 20 Armády dávají za tanky obrovské peníze a každá další generace obrněnců je dražší a dražší. Nicméně jejich životnost je omezená, co pak s nimi? Likvidace starého opotřebovaného tanku je mnohdy dražší než jeho zbytková cena nebo hodnota kovového materiálu, který z něho zbude. Proto armády raději vyřazené tanky prodávají do rozvojových zemí nebo je nechávají stát ve skladech. Některé však mají ještě smutnější osud, i když docela užitečný. Skončí jako terče na vojenských střelnicích. Tam pak nehnutě stojí i několik desítek let, dokud je neustálé zásahy projektilů nerozbijí na kusy nebo se nepromění v kovové úlomky po dopadu nějaké nové ničivé protipancéřové střely či pumy. Více fotek zde: http://fanda.nova.cz/clanek/hi-tech/mrtve-tanky-jako-terce.html Podívejte se na rozstřílené tanky zdroj: oficiální zdroj zničený tank - 3 Přestože se tanky obecně považují za krále pozemních bojišť, mají své slabiny a dají se poškodit i zničit. To pak mohou vzduchem létat i mnohatunové kusy oceli, nebo i celé věže a podvozky. Přirozeným nepřítelem každého tanku je tank nepřítele. Výrobci se vždy předháněli v tom, čí tank bude odolnější a s větší palebnou silou. Zatímco sovětská tanková koncepce se od 60. let ubírala cestou co nejmenších a velmi pohyblivých strojů s aktivním pancéřováním, na západě zvolili koncepci obrovských monster s vysoce odolnými pasivními pancíři. Oba přístupy mají své výhody i nevýhody, ale žádný nezajistí, aby byl tank naprosto nezranitelný. Že tomu tak opravdu je, se můžete přesvědčit na fotografiích v galeriích. Zachycují zničené východní i západní tanky na různých bojištích posledních 20 let. Více fotek zde: http://fanda.nova.cz/clanek/drsny-svet/podivejte-se-na-rozstrilene-tanky.html Obrněná matilda střílela po nacistech zdroj: WikiMedia Commons pěchotní tank Matilda II Německé, sovětské či americké tanky z 2. sv. války jsou poměrně dobře známé, alespoň ty hlavní typy, o britských se to zcela s určitostí tvrdit nedá. Přitom jedním z nejlepších tanků první poloviny války byl britský typ Matilda II. Na začátku 2. světové války britská armáda nedisponovala zrovna silnou pozemní armádou, ale její výzbroj patřila k tomu lepšímu, co se v Evropě nacházelo. Tank Matilda II, který byl hlavním britským pěchotním tankem první poloviny války a který nesl hlavní tíhu bojů v Africe, začal vznikat už v roce 1936 na základě specifikací A12 ministerstva války. To požadovalo stroj, který by překonával všechny tehdejší německé typy i ty, jež se teprve připravovaly. Více zde: http://fanda.nova.cz/clanek/military/obrnena-matilda-strilela-po-nacistech.html
  20. Kdo neviděl sobotní autosalon s T-72M4 CZ, tak v odkaze čas 7:42 a pak na konci pořadu http://www.autosalontv.cz/autosalon-41-1-1
×
×
  • Vytvořit...