Jump to content

Recommended Posts

Prvni čtvrtletí roku 1941 (leden až konec března)

3.ledna

- Francouzská vláda ve Vichy byla roerganizována. Ministrem vnitra a spravedlnosti se stal admirál Jean-Francois Darlan.

5.ledna

- Britská vojska dobyla Bardíji v italské Libyi a zajala 40 000 italských vojáků.

6.ledna

- Prezident Franklin Delano Roosevelt vyhlásil čtyři svobody

- Německý X.letecký sbor zahájil po přesunu na Sicílii bojové operace ve Středomoří.

10.ledna

- V Berlíně byla podepsána sovětsko-německá hospodářská smlouva.

11.ledna

- Adolf Hitler podepsal Směrnici č.22 o nasazení německých jednotek ve Středomoří a v severní Africe na pomoc italským vojskům.

19.ledna

- Dobytím súdánské Kassaly, od 4.července 1940 obsazené Italy, začala britská ofenzíva v Etiopii a Eritrei.

- V Berchtesgadenu jednali Adolf Hitler a Benito Mussolini o společném vedení válečných akcí OSY ve Středomoří.

21.ledna

- V Bukurešti byl potlačen puč Železné gardy

22.ledna

- Britská vojska (generálporučík Richard O Connor ) dobyla severoafrický přístav Tobrúk a zajala 25 000 italských vojáků.

23.ledna

- Vláda Protektorátu Čechy a Morava vydala nařízení o pracovní povinnosti.

26.ledna

- Britské jednotky zahájily ofenzívu v Italy obsazeném Britském Somálsku.

29.ledna

- Ve Washingtonu začala jednání britských a amerických vojenských představitelů o společné strategii v případě vstupu USA do války.

4.února

- Německé bitevní lodě Scharnhorst a Gneisenau pronikly na Atlantik .

6.února

- Britské jednotky v severní Africe obsadili Benghází , hlavní město Kyrenajky.

8.února

- Po dobytí al-Aghejdy se britský postup v severní Africe zastavil.

9. února

- Britská eskadra z Gilbraltaru ostřelovala italský přístav Janov.

11.února

- Britské letectvo provedlo další nálety na německá města , 189 bombardérů zaútočilo na Hannover.

12.února

- Generálporučík Erwin Rommel (později přezdívaný Pouštní liška) přijel do Lybie , aby převzal velení německých vojsk v severní Africe.

23.února

- Japonský ministr zahraničí Josuke Macuoka přijel do Evropy jednat s německými a italskými představiteli.

25.února

- V okupovaném Nizozemsku došlo ke generální stávce na protest proti pronásledování a deportaci místních Židů.

- Britské a jihoafrické jednotky obsadily Mogadišo, hlavní město Italského Somálska.

1.března

- Bulharský premiér Bogdan Dimitrov Filov podepsal ve Vídni akt, jímž stvrdil přistoupení své země k Paktu tří.

2.března

- Německá 12. armáda (polní maršál Wilhelm List) vstoupila v 6 hodin ráno do Bulharska . K akci došlo se souhlasem bulharské vlády.

4.března

- Britové zahájili operaci Lustre , během níž bylo do 24 .dubna do Řecka převezeno 58 000 britských vojáků.

8.března

- Pro pokračující projevy masového odporu proti německé okupaci vyhlásili Němci v Nizozemsku stanné právo.

9.března

- Italská armáda zahájila ofenzívu na albánské frontě.

11.března

- Americký prezident F.D.Roosevelt podepsal zákon o půjčce a pronájmu ( Lend and Lease Act ) , který jej opravnoval zapůjčovat a pronajímat spřáteleným zemím válečný materiál.

13.března

- OKW vydalo Pokyny o zvláštních územích ke Směrnici č.21 . V nich bylo mj. uvedeno zamýšlené rozdělení obsazených území SSSR. Operační skupiny (Einsatzgruppen) SS dostaly "zvláštní úkoly" pod nimiž se skrývalo zejména vyvraždování židovského obyvatelstva.

22.března

- Německé bitevní lodě Scharnhorst a Gneisenau unikly britskému lodstvu a zakotvily ve francouzském přístavu Brestu.

24.března

- Předsunuté jednotky Afrikakorpsu obsadily al-Aghejlu .

25.března

- Jugoslávie přistoupila k Paktu tří.

27.března

- Státním převratem v Jugoslávii , jenž byl reakcí na rozhodnutí přistoupit k Paktu tří , byla svržena vláda premiéra Dragiši Cvetkoviče. Místo dosavadního prince-regenta Pavla se vlády ujal sedmnáctiletý král Petr II.

- Po převratu v Jugoslávii podepsal Adolf Hitler Směrnici č.25, předpokládající bleskovou válku proti Jugoslávii současně s útokem na Řecko.

- Ve Washingtonu skončila tajná konference ABC-1 mezi britskými a americkými vojenskými představiteli , která přijala pro případ vstupu USA do války strategickou zásadu Germany First

28.března

- Britské Středomořské lodstvo (admirál Andrew Browne Cunningham) zvítězilo nad Italy u Matapanu.

30.března

- Německý Afrikakorps (generálporučík E. Rommel ) zahájil ofenzívu v severní Africe , v jejímž průběhu dobyl do 13.dubna celou Kyrenajku s vyjímkou pevnosti Tobrúk.

Link to post
Share on other sites
  • 2 weeks later...

2.čtvrtletí roku 1941 (duben až konec června)

1.dubna

- Britská vojska obsadila hlavní město italské Eritreje Asmaru

3.dubna

- Madarský premiér Pál hrabě Teleki spáchal sebevraždu na protest proti německému nátlaku majícímu přinutit Madarsko k účasti na válce proti Jugoslávii

- Státním převratem v Iráku se k moci dostala protibritská vláda Rašída Alího al-Kajláního.

4.dubna

- Jednotky Německého Afrikakorpsu obsadily Brity vyklizené libyjské město Benghází

- Britská vojska dobyla etiopské hlavní město Addis Abebu.

6.dubna

- Německá vojska zahájila v 5.15 hodin útok na Řecko a Jugoslávii

10.dubna

- V Záhřebu , dobytém Němci a Italy byl vyhlášen nezávislý chorvatský stát ( Nezavisna država Hrvatska ), do jehož čela se postavil vůdce fašistického ustašovského hnutí Ante Pavlovič.

- Americké jednotky obsadily Gronsko.

12.dubna

- Německé jednotky obsadily jugoslávské hlavní město Bělehrad

13.dubna

- Japonský ministr zahraničí Josuke Macuoka podepsal v Moskvě pětiletý akt o neútočení se SSSR.

- Obsazením Sollúmu skončila první ofenzíva německého Afrikakorpsu v severní Africe.

16.dubna

- Ve Washingtonu byla zahájena tajná jednání mezi zplnomocněnci Japonska a USA ,jež měla za cíl dosáhnout sladění protichůdných zájmů obou zemí v tichomořské oblasti.

17.dubna

- Představitelé jugoslávského velení podepsali v Bělehradě kapitulaci jugoslávských vojsk . Do německého zajetí padlo 344 000 jugoslávských vojáků.

18.dubna

- Řecký premiér Alexandros Korizis spáchal v Athénách sebevraždu vzhledem k bezvýchodné situaci řecké armády po německém útoku.

- Britské a indické jednotky obsadily irácký přístav Basru.

23.dubna

- V Soluni byla podepsána všeobecná kapitulace řecké armády.

24.dubna

- Britské námořnictvo začalo evakuovat britská vojska z pevninského Řecka . Do 30.dubna bylo v rámci operace Demon na Krétu a do Egypta převezeno 50 000 vojáků.

27.dubna

- Německá vojska obsadila řecké hlavní město Athény .

30.dubna

- Obsazením celého kontinentálního Řecka včetně poloostrova Peloponésu ukončila německá armáda balkánské tažení .

- OKW stanovilo datum útoku na SSSR (Fall Barbarossa) na 22.června 1941.

- Irácká vojska obklíčila britskou leteckou základnu Habbáníji.

1.května

-V Athénách byla pod dohledem německo-italských okupačních sil vytvořena kolaborantská vláda generála Jeorjiose Tsalokoglua.

5.května

- Etiopský císař Haile Selassie se vrátil do Addis Abeby

6.května

- Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin převzal funkci předsedy rady lidových komisařů.

- Po uzavření sovětsko-japonského paktu o neútočení zakázaly USA vývoz veškerého zboží považovaného za válečně důležité do SSSR.

9.května

- V Tokiu byla podepsána mírová smlouva mezi Thajskem a Francouszkou Indočínou , spravovanou vládou ve Vichy .

10.května

- Rudolf Hess , stranický vůdce Adolfa Hitlera odletěl tajně do Velké Británie.

- Německá luftwaffe provedla poslední velký nálet na Londýn kterého se zúčastnilo 507 letadel . jež svrhla 711 tun trhavin a 2393 zápalných pum.

- Ve Velké Británii vznikla 313.čs.stíhací perut RAF.

- Plukovník Drogoljub "Draža" Mihajlovič zahájil v Srbsku ozbrojený boj proti německým okupantům .

13.května

- Výnosem o činnosti válečných soudů zajistil Adolf Hitler německým vojákům beztrestnost za činy brutálního a protilidského charakteru spáchané vůči sovětskému civilnímu obyvatelstvu během útoku na SSSR.

14.května

- Německé bojové letouny se přesunuly do Iráckého Mosulu na podporu protibritského povstání . Francouzská vláda ve Vichy jim povolila využívat letiště v Sýrii.

- Pařížská policie zatkla přes 1000 Židů a předala je nacisům.

18.května

- Jádro italských vojsk ve východní Africe v čele s místokrálem Amadeem , vévodou z Aosty ,kapitulovalo u etiopského Amba Alagi. Většina Italské východní Afriky padla do rukou Britů.

- V Římě byla podepsána Italsko-chorvatská dohoda o hranicích , kterou bylo Itálii přiřčeno téměř celé pobřeží Dalmácie s vyjímkou několika jaderských ostrovů.

20.května

- Německé výsadkové jednotky zahájily v 7.15 útok na ostrov Krétu. dosud ovládaný Brity a Řeky (Operace Merkur ) . Po dvanáctidenních bojích byl ostrov 1.června Němci dobyt.

24.května

- Německá bitevní lod Bismarck potopila u Islandu britský bitevní křižník Hood.

- Řecký král Jiří II. odjel spolu s vládou Emmanuela Tsuderose z Kréty do exilu v Egyptě.

27.května

- Britské lodstvo potopilo 400 mil západně od Brestu německou bitevní lod Bismarck.

28.května

- Britské námořnictvo zahájilo evakuaci Kréty.

31.května

- Skončila protibritská revolta v Iráku . Rašíd al-Kajlání uprchl spolu s dalšími vzbouřenci do íránu.

1.června

- Britská vojska vstoupila do Bagdádu.

2.června

- V Brennerském průsmyku se konala další schůzka Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho , na které německý diktátor opomněl informovat svého italského spojence o chystaném útoku na SSSR.

3.června

- Finské velení dalo německému generálnímu štábu souhlas s využitím Finska jako nástupiště plánovaného útoku na SSSR.

- Adolf Hitler oznámil japonskému velvyslanci v Berlíně Hiroši Ošimovi svůj záměr zaútočit na SSSR. Zároven nabídl Japoncům účast na tomto válečném tažení.

6.června

- Vrchní velení wehrmachtu (OKW) vydalo směrnice pro zacházení se sovětskými politickými komisaři , nařizující okamžitou likvidaci zajatých komisařů Rudé armády.

8.června

- Britská vojska vstoupila za podpory jednotek Svobodných Francouzů do Sýrie a zaútočila na jednotky věrné francouzské vládě ve Vichy.

10.června

- Britské jednotky dobyly Assab ,poslední italský přístav v Rudém moři.

13.června

- V Moskvě bylo zveřejněno prohlášení TASS,jež dementovalo zprávy o válečných přípravách Německa.

- Vláda ve Vichy nařídila zatčení a internaci 12 000 Židů za údajné spiknutí proti francouzsko-německé spolupraci.

14.června

- Americký prezident Franklin Delano Roosevelt vydal prohlášení o " zmrazení" všech německých aktiv v USA. O dva dny později požádala americká vláda o uzavření německých konzulátů v USA.

15.června

- Chorvatsko přistoupilo k Paktu tří.

17.června

- Finsko oznámilo , že vystupuje ze Společnosti národů. Finská armáda se připravovala na tažení proti SSSR.

21.června

- Jednotky Svobodných Francouzů obsadily syrské hlavní město Damašek.

22.června

- Německý wehrmacht zahájil ve 3.15 hodin ráno útok na SSSR (Fall Barbarossa).

- Rumunsko a Itálie vyhlásily válku SSSR.

23.června

- Slovensko se rozhodlo podpořit ve válce proti SSSR německý wehrmacht .

25.června

- V hlavním městě Litvy Kaunasu (Kovně) začaly krátce po obsazení německými jednotkami pogromy , kterým padlo za obět 3800 židů .

26.června

- Finsko vyhlásilo válku SSSR.

27.června

- Madarsko vyhlásilo válku SSSR.

28.června

- Na středním úseku východní fronty dobyly německé jednotky Brest, na jižním úseku padl Kovel.

29.června

- ústřední výbor Komunistické strany SSSR prohlásil obranu proti německému útoku za Vlasteneckou válku.

- Adolf Hitler jmenoval říšškého maršála Hermanna Goringa svým nástupcem pro případ své smrti.

Link to post
Share on other sites
Guest
This topic is now closed to further replies.
×
×
  • Create New...