AW - Příběhová kampaň přichází 1. června 2017

[MegaVydra]

Příběhová kampaň přichází 1. června 2017 - přeložil Ashadak díky moc :)

Vrah

 

• Frankfurt, 25. května 2039

Vzduch byl cítit deštěm, ozónem a něčím jiným – to je pocit, který člověk dostane těsně před příchodem bouřky. Muž si pro sebe přikývl, pokles teploty před bouřkou ho nijak neobtěžoval.

 

Vzhlédl do výšky. Desítky metrů nad ním, běžela jistá žena svůj závod o život.

 

Rychle vyřídil její ochránce. Jeho vylepšená tělesná a psychická zdatnost daleko převyšovala úroveň obrany, kterou doslova prošel jak horký nůž máslem a za sebou zanechával pouze těla obránců – některá se ještě škubala, ale nikdo nezůstal naživu. Když vstoupil do horního bytu, uviděl její stín prchající ke schodišti na střechu. Čekající vrtulník, který by jí snad mohl odvést do bezpečí, nebo to si aspoň oběť myslela.

 

Náhle se objevili další dva strážci, kteří na něho křičeli němčině. Bez mrknutí oka je zastřelil. Profesionálním pohledem přejel po velké místnosti a vydal se ke schodišti. Úniková cesta pro jednoho člověka je past pro toho druhého, pomyslel si pobaveně, když žena zjistila, že právě vběhla do té jeho. Nebylo kam spěchat, jejich osud byl zpečetěn.

 

Dobře naolejované dveře se tiše otevřely. Vstoupil s pistolí v ruce na deštěm bičovaný helipad. Byla tam, přesně jak očekával a dívala se na bouřku jako na spásu, která nepřicházela.

 

Otočila se k němu a něco řekla, ale on jí přes hluk hromu stejně neslyšel. Byla vyčerpaná, na sobě měla drahé oblečení a déšť už stačil zničit její make-up, takže vypadala...slabá, pomyslel si. Samozřejmě ji viděl i v plné síle, když obvykle mluvila k masám lidí prostřednictvím velkých obrazovek, jako nějaká královna. Teď už tak královsky nepůsobila, pomyslel si.

 

Vytáhla malou ruční zbraň a několikrát po něm vystřelila. Ne že by taková zbraň byla schopná proniknout do jeho zbroje, ale zasáhnout člověka dokonce i na deset metrů, v dešti, když Vám jde o život, je mnohem obtížnější, než se zdá. Podařilo se jí vypálit ještě tři rány, než jí chytil pod krkem. Pustila pistoli a snažila se něco říct, ale jeho železný stisk zabránil proniknutí jediného slova.

 

Jediným pohybem jí pustil přes okraj helipadu a pozoroval, jak její tělo zmizelo v hlubinách pod ním. Skoro se cítil špatně, že někdo tak mocný skončil takhle. Ale někdy i ti nejsilnější padnou – někdy doslova. 

 

A pak to všechno skončilo. Klesl na kolena, protože bolest a škody které napáchaly četné střelné rány na jeho umírajícím těle, nakonec přemohly jeho železnou vůli. Očekával, že jeho poslední myšlenky budou patřit dětství, ale dostavil se pouze pocit naprosté únavy – a pak už následovala jen temnota.

 

Warlord

 

• Sarajevo, 26. května 2039

„S náhlou smrtí Eriky Schepke zůstává budoucnost společnosti Lodestar GmbH nejistá. Akcionáři...“

 

Vujic si povzdech a vypnul televizi. Byl unavený, tak neuvěřitelně unavený. Když se objevila zpráva o tom, že červení ustoupili, najednou se cítil prázdný a hněv, který posledních pár týdnů pociťoval se začal postupně rozptyloval. Měli prchající jednotky Clayburna a Lodestara zničit a jejich zdroje buď získat nebo poslat do pekla s nimi. Ale za jakou cenu, pomyslel si, pomalu otevíral oči a rozhlédl se po bytě, který našel opuštěný.

 

Byt byl jednoznačně majetkem nějaké starší ženy – na stěnách visely staré fotografie, jako vybledlé vzpomínky spojené s tímto místem. Všude byly pletené přehozy a ty v něm probouzely vzpomínky na dětství, když jeho babička pletla a byla vždycky připravená mu nabídnout něco k jídlu, protože je příliš „hubený“. Usmál se pro sebe – tehdy mu to přišlo otravné, ale jeho babička válku zažila a teprve teď, o třicet let později, si uvědomil, co válka lidi stojí. Zvedl se a procházel po opuštěném bytě, dotýkal se předmětů pokrytých prachem, které tu někdo zanechal. Další odpočinek by mě udělal dobře, pomyslel si, ale jeho plány přerušilo zaklepání na dveře.

 

Obrátil se a instinktivně sáhl po zbrani. Příchozí však byl jen jeho zástupce. Oblékl si starou a roztrhanou srbskou uniformu, muž na něj přikývl a posadil se na starou židli. Vujic si od něho vzal nabízenou láhev piva a řekl:

 

„Mluvil jsem s Dragomirem, chlapci z Tihiny odjíždějí a berou si nějaké zásoby. Byly nějaké dohady o tom co bylo dříve, ale podařilo se nám předejít...“, odmlčel se,“zbytečnému násilí“.

 

Jeho zdůraznění slova „zbytečné“ způsobilo, že si Vujic povzdechl. Věděl přesně, co to znamená.

 

„Už se nám to rozpadá, že?“

 

Bylo to spíš konstatování, než skutečná otázka.

 

„Jo.“

 

„Když je Tihina pryč, budou chtít i Češi, Poláci a ostatní svůj díl koláče,“ pokračoval Vujic, spíš pro sebe.

 

„Věděli jsme, že to tak nakonec dopadne,“ usmál se Vujic smutně,“ ale pravdou je, že potřebujeme nový cíl, abychom zabránili anarchii.“

 

Jeho přísedící se usmál.

 

„Možná už ho máme. Právě jsme přijali vyslance od Clayburna, ale žádného místního chlapce, důstojníka přímo z Londýna.“

 

„Vážně?“

 

„Vypadá to, že někteří Clayburnovi chlapci zběhli a on by po nás chtěl, abychom se o to postarali. Máme svůj cíl a ještě k tomu velkou hromadu kreditů.“

 

Vujic se zamračil.

 

„Proč by červení chtěli, abychom zametali jejich nepořádek? Mají vlastní lidi, aby se o podobné věci postarali.“

 

Jeho přísedící se znovu usmál.

 

„A záleží na tom? Rozdrtili jsme je. Vyřízení několika šmejdů za velké peníze mi zní jako dobrá nabídka. Plus, budeme moci naši skupinu ještě chvíli udržet, pohromadě. Tenhle úkol, je pro nás výhra.“ 

Vujic byl stále zamračený a zdálo se, že ho přítel nepřesvědčil.

 

„Sám dobře víš, že nenávidím být loutkou, Dimitare. Neztratili jsme tisíce mužů jen proto, abychom po skončení bojů opět spadli do něčí náruče.“

 

„Nic jim dávat zadarmo nebudeme, poprvé se ale můžeme prezentovat jako rovnocenní partneři, není to to, čeho jsme chtěli dosáhnout po celou tu dobu?“

 

„Hmm,“ zavrčel Vujic, „promluvme si tedy s tím tvým vyslancem.“

 

 

Velitelé!

Jsme opravdu hrdí, že Vám můžeme představit naší první sezónu příběhové kampaně. Tato kampaň začíná dnes 1. června 2017. V ní se dostanete do role Joshui Seagrova, vojenského velitele Seahawk Task Force. Kampaň bude probíhat následujících pět měsíců a bude rozdělena do pěti měsíčních epizod.

 

Každá epizoda bude mít vlastní úkoly a každý úkol bude mít svou vlastní odměnu.

 

• Splněním všech úkolů v dané epizodě se bude považovat za její dokončení( za bonusovou odměnu).
• Splněním podmínek všech epizod se bude počítat za dokončení celé sezóny.

Splněním všech úkolů sezóny povede k poslední velké odměně. Kvalita této odměny bude záviset na podmínkách nutných k jejímu získání.

Rozhodovací systém

Během této kampaně budete požádáni o rozhodnutí, které bude mít nejen vliv na obtížnost kampaně, ale i na konečnou odměnu. V případě chybného rozhodnutí, hlavní hrdina zemře. Uděláte správné rozhodnutí a cesta k cíli bude nejen jednodušší, ale čeká na Vás i lepší odměna. Podrobnosti o tomto systému odhalíme, již brzy.

 

Doufáme, že se Vám tato kampaň bude líbit a potkáme se na bojišti!