Jump to content
Sign in to follow this  
Aaron Goldstein

Letadlová loď USS Lexington

Recommended Posts

Letadlová loď USS Lexington

 

image.jpg

 

USS Lexington CV-2 společně s USS Saratoga CV-3 představují produkt odzbrojovací konference, která proběhla ve Washingtonu 1921. Námořní velmoci se tehdy dohodly na přerušení stavby a sešrotování velkého množství bitevních lodí a křižníků. Jedinou výjimku dostaly letadlové lodi, které mohly být postaveny z rozestavěných bitevních křižníků. USA toho využily a upravily dva trupy bitevních křižníků třídy Lexington. Ostatní čtyři rozestavěné jednotky byly sešrotovány. Takto vznikly dvě velké a rychlé letadlové lodi. Svojí rychlostí 34 uzlů patřily k tomu nejrychlejšímu, co brázdilo světová moře. Výkon pohonných systémů lze dokladovat jedním příkladem, kdy USS Lexington zásobovala svými generátory v zimě 1929/30 celé město Tacoma ve státě Washington při výpadku místní vodní elektrárny. Sedm komínů původně projektovaných na bitevním křižníku bylo spojeno v jeden mohutný komín se čtyřmi kouřovody, který byl 24,38 metru vysoký a dával lodím nezaměnitelnou siluetu. Jeho nevýhodou bylo, že způsoboval problémy při operacích palubních letadel. Při určitém směru větru se za ním vytvářelo nepříjemné víření, které značně ohrožovalo přistávající letouny. Před komínem byla umístěna velitelská věž, která ještě zdaleka nepřipomínala "ostrov" jak jej známe z pozdějších typů.
 

image.jpg

 
Původní výzbroj měla odpovídat bitevnímu křižníku: 4x2x406mm, 16x152mm, 6x76mm a 8x torpédomety, ale při přestavbě na letadlovou loď byla výzbroj změněna na osm děl ráže 203mm bylo umístěno ve 4 dvoudělových věžích podobných těm z těžkých křižníků. Vyzbrojení děly velké ráže bylo sice v souladu s podmínkami Washingtonské smlouvy, ale jejich použití bylo přinejmenším diskutabilní. Zrovna tak protiletecká baterie byla poměrně slabá, což určovala tehdy platná doktrína pro letadlové lodě - tedy že nejlepší protiletadlovou výzbrojí letadlové lodě jsou její vlastní letouny. Tento omyl byl záhy rozpoznán a protiletadlová výzbroj byla na počátku války posílena.
 

image.jpg

 
Dne 8. ledna 1921 byl položen kýl bitevního křižníku CC-1 USS Lexington v loděnici Fore River Shipbuilding Co. v Quincy ve státě Massachussets.  1. července 1922 byla schválena změna na letadlovou loď a překvalifikována na CV-2. Loď byla spuštěna na vodu 3. října 1925 a námořnictvo ji převzalo 14. prosince 1927. Dostala přezdívku "Lady LEX"

 
Po zkouškách se loď dostala k flotile se základnou v San Pedru 7. dubna 1927. Zde dokončovala výcvik posádek, nácvik bojových operací a řešily se drobné problémy a nedostatky. V následujících letech se účastnila manévrů v oblasti Havaje, Karibiku a Panamského průplavu.
16. ledna 1930 ukončil Lexington 30. denní humanitární misi, ve které zásoboval elektřinou město Tacoma ve státě Washington, když došlo k výpadku jejich elektrárny. Zde se uplatnil její turboelektrický pohon. 

 

V době útoku Japonců na Pearl Harbor loď převážela letouny, které posílily letecké síly na ostrově Midway. Loď ihned odstartovala svá průzkumná letadla ve snaze vypátrat japonské loďstvo, ale bohužel (či naštěstí) se to nepodařilo. Krátce nato se setkala s USS Indianapolis CA35 a USS Enterprise CV-6, společně pak hlídkovaly severozápadně od Oahu až do návratu do Pearl Harboru 18. prosince 1941. 
Následující den se vydala napadnout japonské síly v Jaluitu aby pomohla uvolnit tlak na ostrov Wake. 20. prosince 1941 byl tento úkol zrušen a spolu s USS Saratoga CV-3 se vydala posílit Wake. 23. prosince 1941 ale ostrov podlehl opakované invazi a lodi se vrátily do Pearl Harboru 27. prosince 1941.
USS Lexington CV-2 patrolovala v následujících dnech v oblasti Oahu - Johnston - Palmyra do 11. ledna 1942, kdy se stala vlajkovou lodí viceadmirála Wilsona Browna, velícímu svazu Task Force 11. Dne 16. února vyplula k útoku na japonskou základnu Rabaul na Nové Británii. 20. února 1942 se loď stala cílem 18 bombardérů. Její stíhací ochrana sestřelila 17 letounů, loď vyšla bez poškození. 
 

image.jpg

 
Ofenzivní nasazení v této oblasti pokračovalo a USS Lexington  se setkává s USS Yorktown CV-5 a utvořily Task Force 17. Jejich letouny úspěšně přeletěly pohoří Owena Stanleye na Nové Guineji a způsobily těžké škody japonským základnám Salamaua a Lae 10. března 1942. Dne 26. března 1942 byla loď zpět v Pearl Harboru, avšak japonský tlak ji nutil k návratu zpět do oblasti Korálového moře. 1. května se znovu přidala k USS Yorktown CV-5. Jejich cílem bylo zabránit Japoncům v transportu vojáků do oblasti a odvrátit útok na Port Moresby.
 

image.jpg

 
 
7. května 1942 hledala průzkumná letadla japonské lodi. Nalezly lehkou letadlovou loď Šoho. Ta byla potopena. Druhý den náhle objevilo stíhací krytí obou letadlových lodí skupinu 27 japonských bombardérů a devět z nich sestřelilo.
8. května 1942 se podařilo objevit polohu letadlové lodi Šokaku. Letouny obou lodí odstartovali a Šokaku byla vážně poškozena. Ve skoro stejnou dobu ale nalezla svůj cíl i japonská letadla. Obratnější USS Yorktown vyvázl se třemi pumovými zásahy. USS Lexington inkasoval dva zásahy torpédy do levého boku a dvěma lehkými pumami do paluby. Zpočátku vše vypadalo ještě dobře, loď si držela rychlost 25 uzlů a pokračuvaly letové operace. Až do exploze způsobené roztrženým palivovým potrubím, které nebylo naplněné inertním oxidem uhličitým. Osud lodi zpečetila další exploze, která způsobila rozsáhlý požár, který ohrožoval skladiště pum a torpéd. V 15:58 kapitán Frederick C. Sherman nařídil připravit se k opuštění lodi. V 17:07 vydal pokyn opustit loď. Posádku vylovily doprovodné křižníky a torpédoborce. O několik minut později explodovala skladiště munice a okolní lodi byly zasypány troskami. Torpédoborec  DD-360 USS Phelbs dvěma torpédy ukončil agónii hořící lodi. Po explozi se USS Lexington CV-2 potopila.
 

image.jpg

 
Parametry: 
Standardní výtlak 34 800 tun, maximální 42 000 tun, 
Délka na konstrukční vodorysce 266 m,
Délka přese vše  270 m 
Šířka 32m, 
Ponor 9,75 m,
Dosah 10 000 námořních mil při 10 uzlech, 
Posádka 2 327 příslušníků mužstva a důstojníků. 
 
Pancéřování:
Loď těžila z původní konstrukce bitevního křižníku a byla opatřena solidním pancéřováním. Dvojité dno chránilo proti explozím torpéd až do hlavice 340kg. Boky chránil pancéřový pás o síle 127mm - 178mm. Letovou palubu tvořily desky o síle 25,4mm na nichž byly dřevěné fošny pro lepší chování letounů při startu a přistávání. Pod letovou palubou byla horní hangárová paluba o síle 51mm a nad strojovnami byla pancéřová paluba o síle 89mm.
 
Výzbroj:
Osm děl ráže 203mm (8"/55 cal.) bylo umístěno ve 4 dvoudělových věžích, 12 kanónů ráže 127 mm (5"/51 cal.) umístěných jednotlivě a protiletecké kulomety 12,7mm. Dělové věže s kanóny ráže 203 mm byly do roku 1942 sejmuty a nahrazeny dvouhlavňovými protiletadlovými komplety ráže 28 mm. Děla ráže 127 mm byla nahrazena novějšími modely obého použití (5"/25 cal.) a byly doplněny protiletecké zbraně v počtu dvaatřiceti kanónů ráže 20 mm.
 
Leteckou skupinu představovalo 90 strojů - 18x stíhací F2F-1, 20x průzkumný SBU-1, 18x bombardér F4B-4, 18x torpédový BG-1 a 2 plovákové JF-1 a 3O2U-3. Počet letounů se měnil, stejně tak jejich skladba 7. prosince 1941 to byly letouny 30x střemhlavý Douglas Dauntless SBD-2 a SBD-3, stíhací 16x Brewster Buffalo F2A-3 a torpédové 12x TBD-1 Douglas Devastator. V roce 1942 to bylo 88 strojů, ale standardně loď nesla 63 letounů. Letouny vyvážely na palubu dva výtahy o rozměru 13,7m x 7,6m. 
 
Pohon:
Pohon lodí tvořily mohutné kotelny a elektrické motory. Bylo použito 16 kotlů Yarrow a čtyři turbíny General Electric. Celkový výkon se pohyboval okolo 180 000 koňských sil.  Rychlost lodi činila 34 uzlů.
 
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/USS_Lexington_(CV-2)
internet
 
FOTO: 
http://www.navsource.org/

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

×
×
  • Create New...