Jump to content
Sign in to follow this  
Aaron Goldstein

Bitevní loď USS New York

Recommended Posts

Bitevní loď  USS New York

 

image.jpg

 

V roce 1910 byly úspěšně dokončeny testy nového lodního děla ráže 356 mm (14"/45 cal.). Proto bylo rozhodnuto postavit novou třídu bitevních lodí, vyzbrojených těmito děly. Jednalo se o tzv. "superdreadnoughty". Byly to poslední americké bitevní lodě s více než čtyřmi dělovými věžemi. Zároveň to byly poslední americké bitevní lodě osazené uhelnými kotly.

 
11. září 1911 byl v loděnici New York Navy Yard v Brooklynu ve státě New York. položen kýl lodi BB-34 a loď byla nazvána USS New York. 17. dubna 1911 byl v loděnici Newport News Ship Building and Drydock Company v Newport News ve Virginii položen kýl lodi BB-35 a loď byla nazvána USS Texas. Obě lodi byly označovány jako třída New York.
 
013402i.jpg
 
Stavba USS New York
 
Třída New York navazovala na třídu Wyoming. Vyzbrojena byla deseti děly ráže 356 mm (14"/45 cal.) v pěti dvouhlavňových věžích. Dvě byly umístěny stupňovitě na přídi, jedna samostatně za zadním stožárem a dvě stupňovitě uložené na zádi. Sekundární výzbroj tvořilo 21 kasematových děl ráže 127 mm (5"/51 cal.). Výzbroj doplňovaly čtyři podhladinové torpédomety ráže 533 mm.
 
V roce 1918 obdržel USS New York dvě protiletadlová děla 76 mm (3"/50 cal.) a bylo odebráno pět kasematových děl 127 mm (5"/51 cal.). 
 
image.jpg
 
USS New York v roce 1916
 
Velké přestavby se USS New York dočkal v roce 1926 v loděnici Norfolk Navy Yard. Počet protiletadlových děl 76 mm (3"/50 cal.) byl navýšen na osm. Loď dostala protitorpédovou obšívku. Byly odstraněny torpédomety. Na samostatnou dělovou věž č. 3 byl instalován katapult. 14 uhelných kotlů Babcock and Wilcox bylo nahrazeno šesti naftovými kotly Bureau Express. Loď přišla o jeden komín a dvojice mřížových příhradových stožárů bylo nahrazeno trojnožkovými. Na vrcholu předního stožáru bylo zřízeno stanoviště řízení palby a boje proti požáru. Za komínem vyrostla nízká věž obsahující záložní řídící stanoviště. V důsledku přestavby se mírně zvýšil výtlak a snížila rychlost.
 
image.jpg
 
USS New York v polovině 30. let
 
V roce 1937 bylo přidáno osm protiletadlových kanónů ráže 28 mm ve dvou čtyřhlavňových uloženích. V roce 1938 byl (společně s torpédoborcem USS Leary) zkušebně vybaven pulzním radarem XAF. Protože se osvědčil tak byl poté nainstalován na třídu křižníků St. Louis a Brooklyn a na bitevní loď West Virginia.
 
Na přelomu let 1940 - 1941 byly přepracovány dělové věže, čímž byl zvýšen maximální náměr z +15° na +30°. V roce 1941 pak došlo ke snížení sekundárních 127 mm (5"/51 cal.) děl na šest. Naopak počet protiletadlových 76 mm děl (3"/50 cal.) byl navýšen na deset a bylo nainstalováno 24 kanónů Bofors 40 mm v šesti čtyřhlavňových stanovištích. Navíc bylo přidáno 42 20 mm Oerlikonů.
 
New york byl spuštěn na vodu 30. října 1912 a 15. května 1914 byl zařazen do služby.
 
Ihned po svém zařazení zamířil do Veracruz, kde byl určen jako vlajková loď kontraadmirála Franka Fridaye Fletchera, velitele loďstva zajišťující americkou okupaci tohoto přístavu. Po ukončení "Veracruzského incidentu" se USS New York plavil podél východního pobřeží  a testoval systémy lodi.
 
Po vstupu USA do války se USS New York stal vlajkovou lodí 9. divize bitevních lodí, která byla odeslána k britské Grand Fleet. Tam se 9. divize stala součástí 6. bitevní eskadry britské Grand Fleet a plnila různé úkoly při blokádě Německa, či ochraně konvojů.
 
14. října 1918 vedl USS New York skupinu bitevních lodí do Pentland Firth, když lodí otřásl náraz. Loď přišla o jeden ze šroubů. Poškozená loď se vydala do Rosyth maximální možnou rychlostí 12 uzlů. Kapitán usoudil, že došlo pravděpodobně v mělkém kanále ke srážce s německou ponorkou. Opravy v suchém doku kapitánovu domněnku potvrzovaly, protože na boku lodi se našly šrámy odpovídající velikostí šroubu ponorky. Poválečné zkoumání německých záznamů potvrdilo, že se jednalo s největší pravděpodobností o UB-113 a nebo UB-123. USS New York se tak stal jedinou lodí z 9. divize, která pravděpodobně potopila nepřátelskou loď.
 
V meziválečném období plnil USS New York rutiní úkoly v Atlantiku i Pacifiku a prodělala mohutnou přestavbu.
 
Po vypuknutí WWI USS New York se zprvu podílel na hlídkové činnosti, později se účastnil ochrany konvojů. 
 
V listopadu 1942 se USS New York účastnil Operace Torch, což bylo vylodění ve francouzské severní Africe. 8. listopadu USS New York a USS Philadelphia pod ochranou šesti torpédoborců zahájili dělostřelecký přepad Marockého přístavu Safi. Torpédoborce USS Colea a USS Bernadou převážející vyloďující se 47. pěší divizi se dostaly do palby pobřežní baterie Point de La Tour. Bitevní lodi USS New York se podařilo několika přesnými zásahy 356 mm děl zničit dálkoměr a bunkr velitele baterie a celou baterii tak umlčet. USS New York zůstal u pobřeží severní Afriky dokud nebylo předmostí zabezpečeno a poté se vrátil zpět do Norfolku.
 
V roce 1943 byl USS New York využíván jako školní loď pro dělostřelecký výcvik a v této roli sloužil až do konce roku 1944. V prosinci 1944 se přesunul do long Beach v Kalifornii.
 
12. ledna 1945 se skupina lodí USS Idaho, USS Tennessee, USS Nevada, USS Texas, USS Arkansas a USS New York vydala jako úderná skupina podpořit invazi na Iwodžimu. USS New York přišel o lopatku šroubu ještě dříve než k invazi došlo a odplul na atol Eniwetok, kde probíhala provizorní oprava. Po opravě se u Saipanu připojil k úderné skupině a 16. února celá skupina začala dělostřeleckou přípravu na Iwodžimu. Během ní vypálil USS New York 6417 granátů, z toho 1037 ráže 356 mm. Podařilo se mu zasáhnout muniční sklad na ostrově. 
 
19. února se stáhla napřed do Ulithi a později do Manusu, kde došlo k řádné opravě jejího šroubu. Po této opravě byla zařazena do Task Force 54 společně s USS Mryland, USS Colorado a USS West Virginia určené k podpoře vylodění na Okinawě. Ostřelování Okinawy začalo 27. března 1945 atrvalo celých 76 dní. USS New York vypálil celkem 4159 granátů hlavní výzbroje ráže 356 mm a 7001 granátů sekundární výzbroje ráže 127 mm. 14. dubna se stal USS New York obětí útoku kamikadze. Letadlo však havarovalo 46 m od lodi a USS New York utrpěl pouze nepatrné škody. 11. června odplul do Pearl Harboru k opravě hlavní výzbroje opotřebované množstvím výstřelů. tam dorazil, po malé zastávce v Leyte, 1 července a nacházel se zde i 15 srpna, když skončila válka.
 
USS New York byl vybrán jako jedna z testovacích lodí pro Operaci Crossroads, což byly jaderné testy u atolu Bikini v roce 1946. USS New York přečkal jak první test Able, což byl vzdušný výbuch, tak i druhý test Baker, což byl výbuch podvodní. Po těchto testech byl USS New York odtažen do Kwajaleinu, kde byla loď 29. srpna 1946 vyřazena ze služby a následně do Pearl Harboru, kde byla dva roky zkoumána. 8. července 1948 byla potopena jako cvičný cíl při cvičení s ostrou municí.
 
image.jpg
 
USS New York v Pearl Harboru - leden 1948
 
Její sesterská loď USS Texas byla v roce 1948 vyřazena ze služby a zakotvena ve městě Houston, kde dodnes slouží jako plovoucí památník - muzeum. Je jedinou dochovanou prvoválečnou lodí amerického námořnictva.
 
Parametry: 
Standardní výtlak 27 000 tun, maximální 28 367 tun, 
Délka na konstrukční vodorysce 174,7 m, 
Šířka 29,1 m, 
Ponor 8,7 m,
Zásoba paliva 4 200 t 
Dosah 7060 námořních mil při 10 uzlech, 
Posádka 1042 příslušníků mužstva a důstojníků (po přestavbě 1290). 
 
Pancéřování:
Boky - střed 305 mm
Kasematy - dolní 279 mm
Kasematy - horní 152 mm
Paluba 51 mm
Dělové věže - čelo 356 mm
Dělové věže - boky 51 mm
Dělové věže - strop 102 mm
Dělové věže - zadní stěna 203 mm
barbety 305 mm
velitelská věž 305 mm
 
Výzbroj:
Hlavní výzbroj tvořilo 10 děl ráže 356 mm (14"/45 cal.) umístěných v pěti dvojhlavňových věžích. Jejich původní náměr činil 0 až +15 stupňů, ale po modernizaci byl rozsah náměru od 0 do +30 stupňů.
 
Sekundární výzbroj tvořilo 21 kasematových děl ráže 127 mm (5"/51 cal.) určených k boji s hladinovými plavidly. V roce 1918 byl jejich počet snížen na 16 a v roce 1941 byl jejich počet zredukován na šest.
 
Protiletadlovou výzbroj tvořily od roku 1918 dvě děla ráže 76 mm (3"/50 cal.). V roce 1926 byl jejich počet navýšen na osm a v roce 1941 na 10. Navíc bylo v roce 1937 instalováno 8 kanónů ráže 28 mm (2x4). V roce 1941 pak bylo přidáno 26 kanónů Bofors ráže 40 mm (6x4) a 42 Oerlikonů ráže 20 mm
 
Na lodi byly původně instalovány čtyři podhladinové torpédomety ráže 533 mm. V roce 1926 byly torpédomety odstraněny.
 
Pohon:
Dva šrouby poháněly dva vertikální parní stroje s trojitou expanzí, které odebíraly páru ze 14 kotlů Babcock and Wilcox. Po přestavbě byla loď poháněna šesti naftovými kotly Bureau Express. Výkon 28 100 ks umožňoval rychlost 21 uzlů.
 
Zdroj:
internet
 

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

×
×
  • Create New...