Bitevní loď USS Wyoming

[Aaron Goldstein]

Bitevní loď USS Wyoming

 

 

3. března 1909 schválil kongres USA stavbu dalších dvou dreadnoughtů. Jednalo se o projekt třídy Wyoming. 9. února 1910 byl v v loděnicích Cramp shipyard ve Filadelfii v Pennsylvánii položen kýl lodi BB-32, která byla pojmenována USS Wyoming. 25. ledna 1910 byl v loděnici New York Ship Building Company v Camdenu ve státě New Jersey položen kýl lodi BB-33 a loď byla pojmenována USS Arkansas.

 

USS Wyoming byl spuštěn na vodu 25. května 1911 a 25. září 1912 byla loď převzata do služby.

 

Konstrukčně se jednalo o navázání na předchozí třídu Florida. Došlo ovšem k navýšení o jednu dělovou věž. Loď tak byla vyzbrojena 12 děly ráže 305 mm (12"/50 cal.)uložených v šesti dvouhlavňových věžích. Dvě věže byly situovány stupňovitě na přídi a dvě dvojice věží stupňovitě na zádi. 

 

První přestavbu prodělal Wyoming v roce 1919. Sekundární výzbroj byla snížena na 16 127 mm kasematových děl (5"/51 cal) a byly přidána dvě protiletadlová děla ráže 76 mm (3"/50 cal.). 

 

 

USS Wyoming v období I. světové války

 

Další přestavba proběhla v roce 1926. Loď byla opatřena protitorpédovými výdutěmi. 12 uhelných kotlů Babcock and Wilcox bylo nahrazeno čtyřmi naftovými kotly White - Forster. Loď si zachovala stejný výkon a mohl být odstraněn zadní komín. Stejně tak byl odstraněn mřížový stožár a na jeho místo bylo nainstalováno pomocné stanoviště řízení palby. Část sekundárních baterií byla přesunuta z kasemat do nástavby. Protiletadlová baterie byla posílena na osm hlavní a byly odstraněny torpédomety. Na věž č. 3 byl nainstalován katapult a loď disponovala třemi hydroplány.

 

Na základě Londýnské smlouvy z 22. dubna 1930 byla loď v roce 1932 překvalifikována na školní loď. Bylo rozhodnuto jí využít jako výcvikovou loď pro dělostřelecké specialisty. Trupové číslo bylo změněno na AG-17. Z lodi bylo částečně demontováno pancéřování. Demontována byla také část hlavní výzbroje. šest děl ráže 305 ( 12"/50 cal.)mm bylo odstraněno a hlavní výzbroj tak zůstala zachována pouze u věží 1,2 a 6. Zachováno zůstalo 16 127 mm děl (5"/51 cal.) a osm 76 mm protiletadlových děl (3"/50 cal.). Odstraněn byl také katapult.

 

 

USS Wyoming v roce 1930

 

V roce 1942 bylo nainstalováno šest děl 127 mm (5"/38 cal.)  ve třech různých lafetacích a bylo odstraněno všech 16 původních 127 mm kasematových děl (5"/51 cal.). Zároveň bylo odstraněno šest z osmi 76 mm.  protiletadlových děl (3"/50 cal.). V průběhu WWII bylo postupně přidáno šest 40mm protiletadlových kanónů Bofors v jedno čtyřhlavňovém a jednom dvouhlavňovém uspořádání. Dále bylo přidáno osm 28 mm kanónů ve dvou čtyřhlavňových uspořádáních a nakonec 10 Oerlikonů ráže 20 mm lafetovaných po jedné hlavni.

 

V lednu až dubnu 1944 bylo demontováno i zbylých šest děl hlavní výzbroje a na jejich místo bylo namontováno šest 127 mm děl (5"/38 cal.) ve třech samostatných věžích po dvou hlavních.

 

 

USS Wyoming v roce 1944. Na snímku je dobře patrná úplná změna hlavní výzbroje

 

Po svém uvedení do služby loď prodělala několik cvičení.  do 9. divize bitevních lodí, která byla po vypuknutí Velké války odeslána k britské Grand Fleet. Během války hlídkovala převážně v Severním moři při ochraně konvojů do Norska. Po ukončení války působila jak v Atlantiku, tak v Pacifiku.

 

USS Wyoming po zařazení do služby se připojila ke zbytku Atlantické flotily v Hampton Roads a 30. prosince 1912 se stala vlajkovou lodí kontradmirála Charlese Johnstona Badgera, velitele Atlantické flotily. Loď prodělala několik námořních cvičení. Navštívila právě dokončovaný Panamský průplav, Maltu, Itálii a Francii.

 

6. dubna 1917 vstoupily USA do války a 25. listopadu byla vytvořena 9. divize bitevních lodí ve složení USS Wyoming, USS New York, USS Delaware a USS Florida a tato divize byla odeslána k britské Grand Fleet do Scapa Flow. Divize tam dorazila 7. prosince 1917 a stala se součástí 6. bitevní eskadry s úkolem ochrany konvojů do Norska v Severním moři.

 

Po ukončení války působil USS Wyoming jak v Atlantiku, tak Pacifiku. 

 

Od roku 1932 sloužil jako školní loď pro dělostřelecké specialisty a to i po vypuknutí WWII. V červenci 1945 se stala experimentální lodí zkoušející vytvořit dělostřeleckou taktiku proti útokům kamikadze. V létě 1946 prodělal na této lodi výcvik i praporčík Jimmy Carter, budoucí prezident USA.

 

11. července 1947 odplul Wyoming do Norfolku a 1. srpna byl vyřazen ze služby. Posádka byla přemístěna na bitevní loď USS Mississippi, která také sloužila jako výcviková loď pro dělostřelce. 16. září 1947 byl USS Wyoming vyškrtnut ze seznamu plavidel a 30. října byl prodán k sešrotování. 5. prosince vyplul na svou poslední plavbu do New Yorku, kde byl firmou Lipsett, Incorporated rozřezán.

 

Parametry: 

Standardní výtlak 26 000 tun, maximální 30 610 tun, 

Délka na konstrukční vodorysce 171,3 m, 

Šířka 32,3 m, 

Ponor 9,1 m,

Dosah 8000 námořních mil při 10 uzlech, 

Posádka 1063 příslušníků mužstva a důstojníků. 

 

Pancéřování:

boky - střed 279 mm

dělové věže - čelo 305 mm

velitelská věž 292 mm

 

Výzbroj:

Hlavní výzbroj tvořilo 12 děl ráže 305 mm (12"/50 cal.), umístěných v šesti dvojhlavňových věžích. V roce 1932 byl počet děl snížen na polovinu a v roce 1944 odstraněny úplně

 

Sekundární výzbroj původně tvořilo 21 kasematových děl ráže 127 mm (5"/51 cal.) určených k boji s hladinovými plavidly. V roce 1919 byl jejich počet snížen na 16. Dále bylo v roce 1942 přidáno šest děl ráže 127 mm (5"/38 cal.) dvojího užití (protiletecká i proti hladinovým cílům) a byly odebrány všechny původní kasematové 127 mm (5"/51 cal.). Protiletadlová výzbroj byla postupně navyšována.

 

Na lodi byly původně instalovány dva podhladinové torpédomety ráže 533 mm. V roce 1926 byly torpédomety odstraněny.

 

Pohon:

Čtyři šrouby poháněly parní turbíny Parsons, které odebíraly páru z původně 12 uhelných Babcock and Wilcox. V roce 1926 byly vyměněny za čtyři naftové kotle White - Forster. Výkon  28 000 ks umožňoval rychlost 20,5 uzlů.

 

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADda_Wyoming

internet