Jump to content
Rej3ct

Vtipy, vtipná a zajímavá videa, gify, obrázky a hlášky.

Recommended Posts

<a> Tak co ta písemka? :D
<b> Věděl sem úplný *****, tak sem to opisoval od spolužačky
<a> Nechytla tě?
<b> Skoro. Prej že opisuju a že mi dá za 5 :D
<a> A dostal si? 5?
<b> Ne. Dokolane sem se z toho vymluvil
<b> Paní profesorko, já neopisuju, já koukam Kátě do výstřihu
<a> Ty seš debil :D :D :D
<b> Vytlemená třída, pořádná facka, ale z písemky mam za 2 :D

Share this post


Link to post
Share on other sites
 

 

628cs_290.jpg

 

Americký námořník prochází jedoucím vlakem a marně hledá volné místo. Pouze v jednom kupé zahlédne dobře oblečenou, důležitě se tvářící francouzskou paničku, která má na sedadle vedle sebe položeného malého pudla.
Námořník se dámy zeptá:
„Madam, mohl bych se posadit na toto místo?“
Francouzka na námořníka ani nepohlédne, jen pokrčí nos, sešpulí rty a pisklavým hlasem pronese:
„Vy Američani jste tak nevychovaní. To sedadlo přece patří mé malé Fifince!“

Mariňák se zatváří zklamaně, ale přesto projde celý vlak ještě jednou. Opět marně. Vrátí se tedy do kupé s Francouzkou a jejím psíkem a otáže se znovu:
„Madam, nezlobte se, potřeboval bych se posadit. Mám za sebou dlouhou cestu a opravdu jsem velmi unavený.“
Dáma si odfrkne:
„Nejenže jste vy Američané nevychovaní, vy jste také nesmírně arogantní!“

Po této odpovědi to už Američan nevydrží, popadne pudla a vyhodí jej otevřeným oknem ven.
Madam začne ječet:
„Co si to dovolujete, vy násilníku?! Okamžitě zachraňte mou Fifinku nebo na vás zavolám stevarda! Já vás předám policii, dostanete trest smrti!“

Jakmile dáma nabírá po chvíli ječení dech k dalším výkřikům, ozve se anglický džentlmen sedící v rohu kupé a distingovaně říká:
„Pane, vy Američani máte sklon dělat věci naprosto opačně. Nejenže držíte vidličku v jiné ruce a jezdíte po nesprávné straně silnice, ale teď jste dokonce vyhodil z vlaku nesprávnou čubku….“

Share this post


Link to post
Share on other sites

Když jsem byl ženatý 25 let, podíval jsem se pozorně na svou ženu a řekl jí: „Drahá, před 25 lety jsme měli malý, laciný byteček, laciné auto, spali jsme na laciné pohovce a dívali se na malou černobílou televizi, ale zato jsem spal s krásnou 25 letou vášnivou blondýnkou. Teď máme drahou, třiapůlmilionovou vilu, auto za osm set tisíc, krásnou, velikou ložnici a plasmovou televizi, ale každou noc musím spát s padesátiletou ženskou. Tak se mi zdá, že ty teď do toho scénáře jaksi nepasuješ.“
Moje manželka je velice rozumná ženská. Řekla mi, ať si tedy najdu vášnivou 25 letou blondýnku a ona už se postará, abych znova bydlel v laciném bytě, jezdil v laciném autě, spal na laciné pohovce a díval se na malou černobílou televizi.
Nejsou starší ženy fantastické? Ty opravdu vědí, jak vyřešit krizi středního věku.

Share this post


Link to post
Share on other sites

 

Príbehy o prvom sexuálnom zážitku bývajú vždy ako zo zlého filmu. Môj mi prišiel ako z komédie. Postavme scénu. Chlapec- 80 kilogramov, nagélované vlasy s gélom za 60 centov z DMka, oblečenie z výpredaja v Tescu, spotené tenisky a pazuchy. Toto bola krajšia časť príbehu. Prichádza princezná. Naša prvá. Naša vyvolená. Krátke mastné hnedé vlasy, lupín viac ako vojakov terakotovej armády a tepelná izolácia vo vybavení Medveď yogi. Tá ***** vážila 100 kilogramov. Dobrú chuť. Bije mi srdce, neviem, či zo stresu, alebo z toho, že som deň predtym prvýkrát pil trochu viac alkoholu ako dovoľuje zákon.
Kráčam a uvedomujem si , akú obrovsku chybu robím. Som najebaný. Sucho v ústach zaručuje príjemný vánok smetného koša, zatiaľ čo La Tortura na mňa už netrpezlivo vyčkáva na moste pri poliklinike. Aby mi nestačilo kráčam hore schodmi a zrazu ju vidím. Pozorujem ju zhora dole a prirovnal by som to k odomykaniu mapy v Age Of Enpires. mám chut sa otočiť na opätku. Jej telo pripomínalo jabloň. Tlstý kmeň a v hube nejaká zelina. Tá svina sa nehanbila dopĺňať špeka v priamom prenose. Aj tak jej smrdelo z huby.
Prichádzam k nej a objíma ma. Ruky sa mi zabárajú do jej stukovatelej riti a citim, že cez taký peceň by sa sralo jedna báseň. Opýtal som sa jej, či radšej nechce ísť na vyšetrenie štítnej žľazy , že to má blízko na polikliniku. Zlomový moment. Hovorí, že ide domov, ale posledné zostatky skurveneho etanolu v mojej krvi ju zastavili a nechali sa unášať na vlne cunami. Prechádzali sme sa po meste, hanbil som sa ako pes. Vyzerali sme ako matka a syn. Tehotná matka a syn. Keď sa mi pošťastilo započul som aj príjemné ločkanie jej ritných pólov. Hudobný zážitok do piče. Ona jediná dokázala stimulovať každý jeden z mojich zmyslov. Také pálenie v očiach som naposledy citil keď mi bratranec vypichol s anténou z lega oko. Navrhol som v poslednej mizérii bar. Dal by som si vyrovnávacie pivo a možno by opeknela. ***** do piče. Každý jeden pojebaný bar v Meste sa otvára najskôr o tretej. Stále sa ku mne približovala a jej gravitačne pole ma pomaly pohlcovalo. Vôňa spotenej pazuchy útočila na moje nosné čidlá ako vyjebaná Žumpa. Bolo docela teplo, bol máj tak som navrhol posed, nech si nachvíľu moje uši oddýchnu od symfónie upachtenej rici. Miesto? Oproti exetútorskému úradu.
Neisto si sadám a vidim ako sa na mňa pozerá viacero mestských kamier. Osudová chyba. Medvedica mi dala pocítiť váhu implózie galaxie na mojom kolene. Prisahám piču ked nevážila sto kíl tak nech Sa mi rozleptá predkožka. Neskutočná váha, v tej chvíli som mal prvýkrát ženu tak blízko seba. Odkrvila sa mi noha a skoro som ochrnul do piče. Potom mi začala rozprávať kokotiny o jej bývalom frajerovi a stále sa na mňa pozerala. Ja som to nedokázal. Bola ako medúza, akurát mi z nej neskamemela hlava ale *****. Ako sa hovorí lepšie ako s motykou po vajci. ********. Keby som vedel, čo nasleduje, dám sa vykasrovať. Bohužiaľ, asi zacítila ako sa jej stehno v aspiku zavlnilo v rytme prvotnej skutočnej erekcie neskúseného chlapca, a využila toho. Vrazila mi jej zošuverený jazyk do huby. A bolo to. Neviem to opísať. Predstavte si ako veľmi horká je káva bez cukru a bez mlieka. Tento skurvený tuleň chutil horšie ako vyjebané červivé lejno. (lejno je aspoň aromatické).
Lízala mi ústa akoby mi robila dentálnu hygienu a razom som oľutoval že som tej kurve nekúpil žuvačky. 21. Storočie a niektorí ludia si stale nedokážu umyť zuby. Chytala ma za krk a mal som zimomriavky, chcel som sa pustiť ale držala ma ako reťaz. Postaviť som sa nemohol, asi by mi vyjebalo kĺby z kolena. Začal som jej radšej rozprávať kokotiny o tom ako musim ist domov, že máme obed. Ona mi však odoslala do ucha odpoved zlým spôsobom. Skurvené ušné tornádo. Spravila mi vyjebanú otolinolarintologickú prehliadku. Vyšmykla mi ucho s jej zvrasneným jazykom ako skatepark. Postavil sa mi. Živočíšne pudy sa nedajú potlačiť. Bola to najnechutnejšia vec akú som kedy zažil. Jej tlsté prsty pripomínajúce rybie prsty sa zošmykli na moje nohavice a začala ma pohonkávať. Euforicky pocit.radsej som zatvoril oči, kedže v realite ma žiadna krása nečakala. Pootvoril som prave oko a zbadal som diverzifikáciu v praxi. Ten skurvený obelix mal medzierku medzi zubami širokú jak priesmyk v Termopylách. Akurát tam nebolo tristo Sparťanov ale 300 miliónov bakterií z toho kolko cicín už fajčila. Nájdite mi toho vyjebanca čo povedal že z fajčenia sa chudne. Môže mi zaplatiť výcuc vody z kolena do PIČI. Príbeh sa nekončí.
Sotila ma a zúfalo som si ľahol na lavičku. Ona na mojom pipíkovi. Dáva si dole tričko. Vidim dve spuchnuté parené buchty v o tri čísla menšej podprsenke. Pýta sa ma či ich chcem vidiet a ja zaslepený testosteronom prikyvujem hlavou. Bradavky jak moravské koláčiky s lekvárom od babky teda moc na spapanie neboli. Neviem či mi viac nepripomínala gurmánske menü v reštaurácii než ženu. Zlomový bod. Rozopína si nohavice a berie mi ruku. Moje prsty sa brodia proti svojej vôli cez savanu v jej osraných tangáčoch. Citim teplo, mozog hovorí že je to ta najnechutnejšia vec akú som kedy držal, ***** kričí, že som doma. Pokračujem ako z porna, hore dole, nič sa nedeje. Vraj je rozťahaná. To som si myslel že keď sa mi tam vošla cela dlaň to nie je nič špeciálne. Vytahujem svoju ruku a napína ma. Z tej kurvy vytieklo pól litra gaštanového paté. Zhrozený svojim osudom utekám na pár krokov k tráve a utieram si ruku do stebiel matky prírody. Pýta sa ma, či to nemám rád, dáva si ruku medzi nohy a následne si ju oblizuje. Vyjebaná nočná mora. Piča je slabé slovo. Toto bola pičisko. Pičáren. Boh ma ochraňuj. Duša volá o pomoc a dočkala sa. Krakatoe išiel o päť minút autobus. Pýta sa ma či s ňou nejdem, odmietol som. Hrdina. Utekala. Tlstá oblina sa zapotila pri behu a ja som sa dobre zabavil. S nepokojom v dusi a rozkroku sa poberám domov s presvedčením, že dievcata už nechcem nikdy ani vidiet. To som ešte netušil, že sa zo mna stane fajnšmekr.

 

 

Ovrklokin aneb jak na spokojené manželství 
Jelikož člověk je tvor neustále s něčím nespokojený a po vyšším výkonu čehokoliv toužící, je vždy jen otázkou času, kdy se najde fanoušek, který se čemukoliv podívá pod kapotu a laděním získá vyšší výkon.

Této činnosti se říká přetaktování, nebo také ovrklokin. (všimněte si mé skvělé anglické výslovnosti). Komunita ovrklokerů vznikla původně okolo fanoušků počítačů, kteří se snažili dostat ze svých miláčků co nejvíce a tak různými nastaveními nutí pracovat procesor či paměti rychleji, než připouští výrobce. Být počítačový ovrkloker není nic složitého, stačí jen trefit náhodně správné hodnoty v nastavení základní desky vyšší než váš kamarád z druhého vchodu, ale stále ještě pod hranici, při které týrané součástky shoří. Kdo přestřelí, není ovrkloker, ale lama - a musí napsat ježíškovi o nový počítač.

Problémem je, když je někdo třeba tak chudý jako já, (dělat redaktora Aktovky-X není úplně nejlépe placená práce) nemá peníze na počítač, ale přes to by rád něco ovrkloknul.

Jako vždy, když je člověk génius, nevadí, že je socka – nebudeme přetaktovávat počítač, který nemáme, ale přetaktujeme něco, co doma máme. Třeba vysavač. Ten má doma každý.

Stát se slavným přetaktovávačem vysavačů ale není úplně jednoduchý, za prvý je tam nastavená laťka dost vysoko (viděl jsem na to přetaktování dokonce reklamu v televizi, ženská měla tak přeboostovanej lux, že přes podlahu dokázala vytáhnout chlapa z nižšího patra z gauče až ke stropu a tam s ním smýkat – fakt, taky nekecám...). Možná si řeknete, že reklama přehání, já souhlasím. Ale znám i jeden případ od nás z ulice: tím geniálním ovrklokerem vysavače je totiž můj kámoš Lojza Macháček, tomu ovrklokin pomohl vyřešit krizi v maželství.

Lojzova manželka Magda, po několikaletém vztahu náhle začala odmlouvat, flákat domácí práce, uklízela málokdy a jedinou její náplní bylo telefonování si s kamarádkami. A krátce nato, si stejně jako spousta jiných manželek, které se doma nudí a neví co roupama dělat, (poněvadž jim chybí tvrdá ruka a silný řetěz), pořídila bišonka. To je takovej ten malej pejsek, kterej vypadá (a chová se) jako dlouhosrstá, mentálně retardovaná myš po předávkování efedrinem. 

Jenže bišonek, na rozdíl od hlodavců, kteří se snaží být co nejméně hluční a nápadní, neustále skákal po bytě a na všechno ňafal. Což Lojzu, kdykoliv přišel zmožen po dlouhé pracovní směně z továrny domů, řádně vytáčelo.

Párkrát se snažil nepozorovaně bišonka odkopnout někam mezi květináče s úmyslem mu ukázat, kdo tady velí, bohužel ne dost rychle, takže vždy skončil s prokousanými ponožkami, ponížením z neúspěchu v boji s něčím tak malým a navíc se tryskomyší ňafání od té chvíle kdykoliv se ocitl doma... zmnohonásobilo.

Dalším nápadem byla logicky mikrovlnka. Jenže..., Lojzova averze k bišonkovi byla v rodině i mimo více než jen tušená, takže pozadí zamýšlené nešťastné náhody by bylo patrně ihned jasné. Navíc, Magda byla schopná si na žal okamžitě pořídit bišonky nejméně dva, což rozhodně nebylo jeho cílem.

Patrně nejvíc ho vytáčelo, když jeho paní s oblibou předváděla kamarádkám, co dělá bišonek ve chvíli, když se pustí vysavač. Vytočené zvíře poskakovalo vztekle jak v berserkovém záchvatu před ústím hučící hadice a ze všech sil na ní štěkalo.

A tehdy se mu v hlavě zrodil nápad s přetaktováním. Co, to nebylo jen přetaktování, to byl přímo tunning. A Lojza na to šel vědecky. Nejprve si v OpenOffice.org sešitu navrhl převodní tabulku, kam dosadil hodnoty: váha psa, sací výkon a průměrná vzdálenost od ústí hadice - manželka, která měla vysávání v ruce, intuitivně věděla, jak daleko musí vysavač od neupevněných předmětů být, aniž by je proud vzduchu stáhnul... a cílem bylo tuto hranici s velkou rezervou překonat. Výpočtem mu vyšlo, že musí odmotat polovinu závitů z transformátoru a přepnout nastavení vstupního napětí z 220V na 120V, čímž dosáhne efektu krátkodobé, leč kýžené turbovývěvy.

Pak si Lojza vzpomněl na článek v Blesku, kde psali, jak nějaký kocour přežil celý prací program v automatické pračce, včetně ždímání. Dostal strach. Pár vteřin, než přetavená pojistka motor vypne patrně nebude stačit.

Ale... naštestí měli ten den k večeři bramborový salát. Tedy, štěstí nespočívalo v salátu, ale v tom, že Lojza - anžto si chtěl večer vrznout – a jak poradily Magdě kamarádky: měl by si to zasloužit - musel při vaření pomáhat a za úkol dostal velmi ponižující práci, totiž protlačovat vařené brambory skrz kovové kolečko s drátěným výpletem. Lojza je bystrý hoch a jak tak frustrován pozoroval, co se s bramborami děje... tak ho napadlo..., prostě... druhý den nebylo kolečko na krájení v šuplíku jako vždycky... ale nějakou záhadou se dostalo dovnitř hadice vysavače, kde se (velmi pevně) zaseklo napříč mezi spojovacími díly. Takže cokoliv, co se mělo dostat do útrob, muselo přes kolečko taženo proudem vzduchu proletět.

Zbytek už jsem pak zažil na vlastní oči, protože jsme ten den byli pozvaní na oslavu bišonkových prvních narozenin. V půlce večera přišla na program scénka z vysavačem. „Heleďte, co dělá!" řekla Magda a vytáhla ze skříně lux. Lojza se omluvil a odešel do kuchyně připravovat utopence. Zvíře, jakmile spatřilo přístroj, sedlo si na zadek a začalo zuřivě štěkat. Magda namířila hadici na psíka a stiskla tlačítko do polohy ON. Ozval se zvuk motoru stíhačky. Pak zvuk meluzíny. Pak lupnutí, jako když chytnete krikeťák do rukavice. A pak něco..., asi jako když srknete ze lžíce horkou polívku, ale velmi... velmi rychle. Pak vypadl proud.

Na místě, kde ještě před několika pikosekundami stál pes, zela díra po pěti chybějících parketách a bišonkův stín, protože čoklík zmizel tak rychle, že na to světlo ještě ani nestihlo zareagovat.

Magda okamžitě dostala hysterický záchvat. Za táhlého vytí se vrhla dobývat z útrob vysavače nebohé zvíře. Jenže... lapač prachu byl jen plný mokrých, hnědočervených pilin, po psovi ani památky.

„To jsou ty tvoje *****ní nápady." konstatoval suše zrovna příchozí Lojza.

A od chvíle, kdy se Magda vrátila zpět z psychiatrické léčebny, zase poslušně myje nádobí, vyšívá a nepřeje si žádné domácí zvíře.

Inu, jak je vidět, i ovrklokin v rukou odborníka může mít velmi praktické využití.

 

 

Share this post


Link to post
Share on other sites

Join the conversation

You can post now and register later. If you have an account, sign in now to post with your account.

Guest
Reply to this topic...

×   Pasted as rich text.   Restore formatting

  Only 75 emoji are allowed.

×   Your link has been automatically embedded.   Display as a link instead

×   Your previous content has been restored.   Clear editor

×   You cannot paste images directly. Upload or insert images from URL.

Loading...

×
×
  • Create New...