Přejít na obsah

Vtipy, vtipná a zajímavá videa, gify, obrázky a hlášky.


Rej3ct

Recommended Posts

Deň sv. Valentína, manželia sa zobudia ráno vedľa seba v posteli. Manželku prepadla romantická nálada...
-Ferko, keď už je dnes ten sviatok zaľúbencov... Splním ti niečo pekné. Čo by si si odo mňa prial?
Manžel sa zamyslí...
-Chcel by som, aby si ma dnes uspokojila svojimi ústami.
Manželka sa začervená...
-To akože myslíš na "TO" ?
-Áno. Budeš celý deň pekne držať hubu.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

 
"Miluju česnekovou pomazánku." zamnul jsem si ruce, když jsme si sedali ke stolu. Káťa se někde zdržela.
"Tahle bude skvělá, česnek je pěkně ostrý." usmál se strýc.
"To já rád." přikývl jsem a zakousl se do prvního chlebíčku. 
Pak se mi na chvíli zatmělo před očima a z planety zmizela atmosféra. Vyhrkly mi slzy z očí a měl jsem pocit, že uši se mi několikrát protočily kolem své osy. Konečně jsem se nadechl.
"Kolik v tom je česneku?" zasípal jsem konečně.
"Nevím, asi dva." odpověděl strejda také tiše, myslel si, že jen šeptám, nenapadlo ho, že jsem měl klinickou smrt.
"Jenom dva stroužky?" divil jsem se a pozoroval, jak vidličce rostou vlasy, když jsem na ní dýchl. Doma dáváme i 5 a takováhle síla to nikdy nebyla.
"Ne." zasmál se strejda "Dvě paličky."
Měl jsem pocit, že do mne narazil náklaďák s tuřínem. Tohle byl prakticky denaturovaný česnek pálivý. Něco, co se přidává v Temelínu, když dojde jaderné palivo.
Zkusil jsem si ještě kousnout. Opět mdloby a když jsem konečně vydechl, v okruhu deseti kilometrů vyhynuli upíři. U oken stálo pár tchořů s transparenty, na kterých bylo napsáno: "HNUS! HNUS!"
Přišla manželka.
"Tak jaké to je?" zeptala se.
"Vynikající." vypálil jsem, jakmile jsem si v rychlosti utřel oči.
"Ty jsi plakal?" zeptala se Káťa překvapeně. 
"No jo, strašně se mi stýskalo." zachroptěl jsem. Manželkám je lepší nelhat, ale pravda také není nejlepší řešení.
"Cítím, že je v tom hodně česneku." prohodila Káťa a vzala si chlebíček. Trochu jsem si poodsedl.
"Kdepááák." mávl jsem rukou a dělal, že se láduju dalším. "Je velice jemná, skoro není cítit."
"Tedy, jsi borec," řekl strejda "spousta lidí to nesnese. I mně přijde docela silný."
Manželka si kousla. Přestala dýchat. Pevně zavřela oči. Zpod víček se jí vydraly slzy.
"Ale..." pohladil jsem jí. "Tobě se také stýská, jsem hned vedle tebe lásko." Rychle jsem se zase stáhl, ale naštěstí nebyla ani schopná se po mně ohnat. Vypadala nádherně, vůbec jsem nevěděl, jak moc jí sluší modrá. Pomalu přecházela do fialova. Seděl jsem a tiše čekal na zelenou. Jako na přechodu. 
"Tak jaké to je?" zeptal se strejda konverzačním tónem.
"Moc dobré." odpověděla Káťa vychovaně a zafuněla ke stropu, až na lustru pohasly světla a ze střechy spadly dvě kočky. Zvláštní, manželka vždycky krásně voní, ale tentokrát jsem měl pocit, že vedle mne vyrostla Titan Arum. 
"Páni já jsem plná." řekla Káťa s položila zbytek chlebíčku na malovaný talířek, na kterém okamžitě pochcípaly kytičky. Otočila se ke mně: "Ale Martin říkal, jak je hladový, nebude vadit, když to dojí?"
"Vůbec ne." řekl strejda, usmál se a vstal od stolu. Poněkud jsem zbledl. Svou smrt jsem si představoval jinak. Určitě ne tak smradlavou. Proboha, budou muset čekat, až začnu zapáchat, aby se ke mně vůbec mohli přiblížit a pohřbít mně. Na hrobě mi neporostou ani voskovky.
Řeknu to takhle: nikdy neprovokujte tygra.
A zvlášť ne, když je to vaše žena.
 
PS.: večeře nakonec měla aspoň jednu pozitivní dohru. Sice musím manželce koupit nové disky, ale zase se s ní několik týdnů nemusím dívat na Stmívání. Nedopatřením jsem kýchl na pořadač a zdá se, že v tom filmu vyhynula většina hlavních postav. V pořádku, všichni muži, co mne čtou mohou přestat tleskat. Oba.
Naštěstí mým filmům se nic nestalo, jen Rambo pláče, ať ho radši strčíme zpátky do jámy ve Vietnamu, Vetřelec sípe: "Kill meeee NOW!!" a Terminátor se zasekl v místě, kdy se ponořil do roztaveného železa, odmítá vylézt a tvrdí, že je mu tam dobře.
 
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Guest DinDin_snr

Lol, Ladislav Větvička z Ostravy opět řádil:

 

 

Otřesne chovani Palestyncu a Žydu k synkum z Moravy a Čech

Když letadlo s pěti Moravakama a jednym Čechem přistavalo v Tel Avivu, měli zme všeci stažene dupy. Česka propaganda, psana, radyjova aji televizni, hlasala drsne kontroly, prohrabavani kufru, hodinove vyslechy na detektorach lži, povinnu obřizku, zabaveni chlastu, prasečich vyrobku a jine nelidske zvyklosti. 

Švarna Žydovka v policejni kukani zebrala muj pas, podivala se na fešneho synka z Ostravy a položila otazku, na keru už sem zvykly, a keru meně inteligentni celnici pokladaju: "Kam jedete?"

"Tuž do Izraela, asi, ni, když stojim na izraelske hranici? Anebo se tu da vstupit kajsik jinde?", zeptal sem se ji s idyjotskym vyrazem, kery je mi vlastni a kery sem se naučil při desitkach setkani s českyma a jinyma uřednikama. "Tak vitejte a přeji vam hezky pobyt." A to bylo všecko. Vstupil sem na uzemi hystoricke Palestyny.

 

Očekaval sem, že se na mě okamžitě u vychodu z letišťa vrhnu synci z Mossadu, podrobi mě krutemu vyslechu, snowboardyngu, waterboardyngu, mučeni masožrouta vegetaryjanskym hummusem. Nic se nestalo. Tak přece enem synci z knajpy Na Rožku neměli pravdu. Helmut mi radil, že mam davat pozor na slimaky, bo jeden z jejich druhu často vybuchuje. Ale ja moc dobře vim, že tento agresivni druh - muslimaci - je ojediněly. Většina slimaku je umirněnych, a nerobi problemy, enem je nesmite fotit, na to su haklivi.

Vlastik mě zas varoval před agresivnima fčelama, bo pry maju velice bolestive džihadla. Jenže je leden. A všeci synci z Ostravy moc dobře vědi, že fčely v lednu spi.

Nastupil sem do taksyka, kery řidil stolety Žyd. Zeptal se mě odkud sem. To už je u taksykařu taky zvyk. A jak sem chtěl platit, nic nechtěl. Že to mam zadarmo, bo sem z Československa, a Československo je zachranilo, když v roce 47 a 48 dodavalo Žydum zbraně ze Zbrojovky Brno, keryma se pak ubranili proti arabskemu utoku a oni je pak nezahnali do mořa, jak měli v planu. A za valky v Anglyji se pry žydovšti synci nejvic naučili od československych vysadkařu, a nabyte zkušenosti pak využili v ozbrojenych skupinach Stern a Irgun.

„A nebyly to teroristycke skupiny, kere vraždily britske vojaky a arabske osadníky?“ „Ni, to byli bojovnici za nezavislost“, vysvětlil mi stary Žyd.

Mam rad, když pomahame dobre věci a když nas Čechoslovaky maju lidi ve světě radi. Člověk je tak trochu hrdy na to, co ve světě znamename.

 

Po přijezdu do Jericha na Autonomnim uzemi Plasteliny sem se citil fajně a přyjemně tajak kdysik v Maroku, bo všude okolo byla špina, nepořadek, trubeni a sami Arabi. Tajak v lazňach Darkov.

Hladovy a žiznivy sem vpalil do první pekarně. „Odkud si“, ptal se stary arabsky pekař. To už je u pekařu taky zvyk. A jak sem chtěl platit, nechtěl nic a ještě mi přidal pytel arabskeho chleba zadarmo. Pry Arabum v Palestyně Československo hodně pomohlo, když jim v roce 47 a 48 dodavalo zbraně ze Zbrojovky Brno, keryma se branili proti roztahovani Žydu na uzemi, kde Arabi v klidu a miru skoro patnact set let žili. A v sedumdesatych rokach se pry synci z Organyzace pro osvobozeni Plasteliny naučili hrozně moc od československych instruktoru.

„A nebyly to teroristycke skupiny, kere vraždily šporcmeny v Mnichově a děcka v autobusach?“ „Ni, to byli bojovnici proti okupantovi“, vysvětlil mi stary Arab.

Mam rad, když pomahame dobre věci a když nas Čechoslovaky maju lidi ve světě radi. Člověk je tak trochu hrdy na to, co ve světě znamename.

 

A tak sem zjistil, že veškera naša domaci propaganda je nepravdiva, a že nas tady všude maju radi, bo takhle to probihalo cely palestynsky tyden.

Tuž až tady přijedete, chovejte se jako doma. Žydi se zdravi „Šalom“, Arabi zase „Salam alejkum“. Jako Čechoslovaci, kere maju všude radi, možete oboji propojit a zdravit „Šalom alejkum“.

Konec koncu, salam aji šalom znamenaju u obuch komunyt jedine: Mir.

Ladislav Větvička, instruktor OOP, Stern a Irgun, Nazareth

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

 
Tomuhle neuvěříte. Před několika týdny jsme v jednom starém truhlíku za oknem našli holubí vajíčko. Když jsme odjížděli se psem Dennisem k veterináři, holubice na něm seděla, když jsme se vrátili, bohužel již bez něj, našli jsme čerstvě vylíhlé holoubátko. Narodilo se přesně ve chvíli, kdy nás Smrdidech opustil. Já na reinkarnaci nevěřím, ale malé holoubě se jeví jako hluché, slepé... Jen pro jistotu jsem ptáčeti hodil klacík - a nic. Vůbec se nehnulo. Zavolal jsem: "Sedni!" A zase nic. Pohrozil jsem mu prstem, ale okázale mne ignorovalo, jako bych vůbec nebyl.
Polil mne studený pot.
PROBOHA TO JE NÁŠ PES!
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Tříletá Viki popadla velkou bábovičku a odběhla k pítku. Vrátila se s vodou a vylila ji do pískoviště. "Děláš rybníček?" - zeptal jsem se. 
"Ne." - zněla úsečná odpověď. Znovu odcupitala. Zase vylila nádobku. "Tak to bude vodní příkop?" "Ne." - prohlásila rezolutně, takže jsem věděl, že jsem úplně vedle. Vrátila se potřetí, vylila vodu, odhodila bábovičku a radostně vypískla. Pak se odrazila a skočila doprostřed louže v písku, než stačil kdokoli zareagovat. Moje panensky bílé kalhoty byly rázem odpaněny. Včetně tří ohozených dětí okolo. Matka dvouleté holčičky v nádherných růžových šatičkách na mne vrhla pohled, kdy místo očí měla dva kalašnikovy. Nicméně všechny tři děti popadly kyblíčky i bábovičky a běžely s Viki k pítku. Vrátily se a začala vřava. Všechny děti na hřišti skákaly v loužích v písku a vřískaly nadšením. Potom se u pítka vytvořila fronta skoro patnácti dětí se vším, do čeho se dala nabrat voda. Jedna holčička zkoušela načepovat do svého půlročního brášky. Batolata vtrhly zpátky, vychrstly vodu a skákaly, až změnily barvu do okrově hnědé. Vypadalo to jako v keramické dílně a ty prckové se proměnily v polotovary před vypálením. Všichni rodiče začaly křičet a rozhlížet se divoce kolem, kdo to celé spískal. Věděl jsem, že je nejvyšší čas. Přeskočil jsem plůtek, čímž jsem se dostal na hřiště pro starší děti a začal volat: "Péťo! Péťo! Oběd!" Viki jsem šumák, ta běžela zase k pítku jako vůdce. A dav řičících škvrňat za ní. Napsal jsem si do mobilu, že musím sehnat příručku "Kterak sobě nenápadně uloviti vlastní dítě".

 

 

Ma tam fakt super veci :-Dhttps://plus.google.com/u/0/107334468980085426372/posts

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Deň sv. Valentína, manželia sa zobudia ráno vedľa seba v posteli. Manželku prepadla romantická nálada...

-Ferko, keď už je dnes ten sviatok zaľúbencov... Splním ti niečo pekné. Čo by si si odo mňa prial?

Manžel sa zamyslí...

-Chcel by som, aby si ma dnes uspokojila svojimi ústami.

Manželka sa začervená...

-To akože myslíš na ""TO"" ?

-Áno. Budeš celý deň pekne držať hubu. 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Na zastavke nastupi starsia pani, mlady muz sa dvihne a
pusti ju sadnut.
pani si sadne a po chvilke hovori: "Ake je to teple, co ste
tam naprdel?"
Chlapik nastvane: "Viete co, teta? Chodte na severny pol a
sadnite si ladovemu medvedovi na *****!"
Pani zalapa po dychu, osopi sa na sofera: "Poculi ste, co mi
povedal?! Robte nieco!"
Sofer:"Mam vam zabocit?"

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Join the conversation

You can post now and register later. If you have an account, sign in now to post with your account.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Pasted as rich text.   Restore formatting

  Only 75 emoji are allowed.

×   Your link has been automatically embedded.   Display as a link instead

×   Your previous content has been restored.   Clear editor

×   You cannot paste images directly. Upload or insert images from URL.

Načítání
×
×
  • Vytvořit...