Přejít na obsah

Vtipy, vtipná a zajímavá videa, gify, obrázky a hlášky.


Rej3ct

Recommended Posts

 
“Dobrý den.” - vešel jsem do půjčovny jízdních kol.
“Budete přát?” - uvítal mne ledabyle asi čtrnáctiletý kluk za pokladnou. Jak jsem brzy pochopil, zaskakoval za svého otce, byl to rodinný obchod.
“Dušenou šunku, nikde jí tu nemůžu sehnat.” - vypadlo ze mne, jak jsem byl překvapený z tak mladého prodavače. Odměnou mi byl výraz Mastercard: k nezaplacení.
“To ‘hužel nemáme. A zkoušel jste řeznictví?” - zeptal se opatrně a rozhlížel se po prodejně, kde jsou nejbližší těžké předměty.
“To je nápad lepší než drogerie, co napadly mne!” - zabubnoval jsem nadšeně několika prsty na pult. Mladý muž raději ještě trochu odstoupil. “A co půjčit kolo?” - nadhodil jsem.
Hned pookřál, protože byl zjevně na svém terénu.
“Ano,” trochu se ušklíbl v úsměvu “to tu děláme.”
“Potřebuji se sedačkou pro dítě.”
“Hm,” - odkašlal si “‘hužel nejni. Rozpučený, víte?” - vysvětlil a chvíli mne pzoroval, jestli nedostanu nějaký záchvat.
Začal jsem si prohlížet nejbližší kolo.
“Tohle je na prodej, na pučení jsou vzádu.”
“Já se jen dívám, kam bych tak malou dceru připevnil. Myslíte, že by šla místo téhle pumpičky?”
Zamrkal. “To netušim.” A pak zcela zřetelně, bez pubertálního polykání hlásek dodal: “Já se zkusím zeptat táty.” 
Ovšem z nějakého důvodu mi to spíš znělo jako: “Jste si jistý, že máte správně nastaveno dávkování prášků a berete je pravidelně?”
Odešel dozadu, odkud se po chvíli ozvalo: “Čau tati, máme sedačky na pučení?” A pak už jen významově hodnotný rozhovor: “Hm... Hm… Hm… E. ...Hm…” Potom se vrátil a pokrčil rameny: “Tak ‘hužel, nic nejni.”
“A co vozík za kolo?”
“Ten se musí objednat předem.”
“A máte ho?”
“Ne.”
“A myslíte, že tříleté dítě dokáže utíkat tak rychle, aby mi stačilo, když pojedu na kole?”
“To asi ne.” - pronesl zamyšleně.
“Ani, kdybych ho měl na vodítku?”
Opět pohled Mastercard. Dva za cenu jednoho. Neřekl nic.
“Tak kdybych si kolo půjčil a dceru vám tu nechal, kolik si účtujete za ustájení?”
Oči se mu rozšířili hrůzou. Byl jsem si jistý, že musí mít mladšího sourozence.
“Tříletou?” - hlesl. “Ani za milión.”
“Ona je moc hodná.” - pronesl jsem významně, takže mu bylo jasné, že po návratu by z půjčovny nezbyl ani ventilek.
Když jsem odcházel, zmizel zase někde vzadu. Mezi dveřmi jsem se zastavil a slyšel: “Né, nejezdi na prázdniny, říkal… Ty vole! ...Budeš pracovat, vyděláš si, říkal… Ty vole! ...Bude to zábava, říkal… Ty volééé!!”

*

Sedačku na kolo se nám podařilo u někoho půjčit, tak jsem se o prodejny odpoledne vrátil. Stále tam byl ten kluk. Nevítal zákazníky s nějakým valným nadšením, ale to možná jen mě. 
“Brý den.” - pozdravil.
“Dobrý den, tak sedačku mám, už jen to kolo.”
Přikývl a odešel dozadu se svěšenými rameny. Tentokrát se zezadu ozýval ruch, jako by tam byla nějaká párty. A vonělo to jako grilovačka. Až do půjčovny kol jsem slyšel:
“Tati, je tady zase ta šunka.”
Nastal nepopsatelný řehot. Zjevně se z toho stala historka, kterou slyšel každý. Takže už mám příjmení. No bezva. Pan Šunka. Těší mě. Když vše utichlo, ozval se otec, který se snažil znít zcela prostoduše, ale moc to protáhl: “Jaká šunka, synu?”
“Dušená…” - odtušil syn otráveně a znovu ten výbuch smíchu. Takže jsem měl i křestní. Být pan Šunka je fustrující samo o sobě, ale jmenovat se křestním Dušená, to bylo na mne moc. 
Otci dělalo problém se ovládnout a musel několikrát začínat, než řekl: “Co chce tentokrát?”
Někdo jiný tam zahlaholil: “Hovězí svíčkovou.” Načež snad minutu se tam nikdo nebyl schopný nadechnout.
“Chce kolo.”
“A už vyřešil, jak dát to dítě místo pumpičky?”
Salva smíchu. Příhoda byla zjevně reprodukována do nejmenších podrobností. 
“Přines si vlastní sedačku.” - vysvětlil kluk, který obecné veselí úplně ignoroval.
“No tak víš, co máš dělat, půjč mu kolo.” - zakončil to táta a na konci vyprskl: “Panu Šunkovi…” Další výbuch. Kluk se zjevně otočil a šoural zpátky. Ještě bylo slyšet otce: “Tak já ho nechápu a tenhle zákazník ho dokázal rozložit do pěti minut.”
Zase smích a ke mně se blížila obsluha se slovy: “Ty volééé…”
Přivedl mi kolo. “To je kolo, pane Šunk…” - zbledl. “Pane.” Dělal jsem, že jsem nic neslyšel. Jenže mi to nějak nedalo a zeptal jsem se: “A je to dobré kolo? Nebo nějaká šunka?”
Obrátil oči v sloup a na půl úst pronesl: “Se omlouvám. Jo, je dobrý. Já vám tam tu sedačku přidělám.”
Poděkoval jsem. Zatímco pracoval, rozezněl se zvonek ve dveřích, další zákazník. Nějaký chápek. Vypadal velmi nedůvěryhodně.
“Já mám kolo, chci ho prodat.” - oznámil bez úvodu i bez pozdravu.
“Jaký?” - zeptal se kluk, aniž by přerušil práci.
“Já ho přivedu.”
Zvonek u dveří se mohl strhat. Zvonil celou dobu, co se s kolem snažil vjet do obchodu. Konečně se mu to podařilo. Ten teenager na kolo jen mrkl, dál pokračoval v montování mé sedačky a utrousil: “Aha, Olpran. To nechci, nedá se prodat. Zkuste to dát někomu za stovku. A když ho nebude chtít vzít, zkuste mu nabídnout i dvě.” 
Chlápek přikývl, vzdychl, otočil se a za stálého zvonění odešel.
“Tohle byla šunka.” - pronesl ten kluk ke mně. “I když je několik hodin seřizujete, nedají se spravit, jsou blbě vyrobený.”
Za chvíli bylo vše hotovo.
“Kdy ho vrátíte?” - zeptal se. “Máme do pěti.”
“To stihnu.” - řekl jsem.
Sjel mne pohledem, zhodnotil mé cyklistické dovednosti, vytrhl kus papíru a zamumlal: “Já vám dám radši čílo, pane Šunk… Sakra.”
Málem mi to roztrhlo koutky úst, ale vydržel jsem. Poděkoval jsem, rozloučil se a odváděl si kolo s vědomím, že v každém řeznictví se teď budu hlásit: “Dušená Šunka?” 
“ZDE!”
Ty voléééé...

https://play.google.com/store/books/details/M_M_Cabicar_Nudistick%C3%A9_brambory?id=DnBWAwAAQBAJ
(se svolením autora)
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Join the conversation

You can post now and register later. If you have an account, sign in now to post with your account.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Pasted as rich text.   Restore formatting

  Only 75 emoji are allowed.

×   Your link has been automatically embedded.   Display as a link instead

×   Your previous content has been restored.   Clear editor

×   You cannot paste images directly. Upload or insert images from URL.

Načítání
×
×
  • Vytvořit...