Přejít na obsah
kvetule

Reportáže, videa

Recommended Posts

Den, kdy začala bitva u Verdunu

140. díl - Slavné dny
mapa.jpg

Počty mužů, kteří se na obou stranách zúčastnili bitvy u Verdunu, jsou astronomické. Ve francouzské uniformě tu bojovalo 1 140 000 vojáků, na německé straně to byl milion a čtvrt mužů. Také počty mrtvých a zraněných jsou ohromující. Na francouzské straně to bylo 315 – 542 tisíc, u Němců 281 – 434 tisíc. Celkem tedy až 975 000 mrtvých nebo raněných. Některé jiné zdroje dokonce odhadují, že jen mrtvých bylo kolem milionu…

Stejně hrůzné jako počty obětí byly podmínky, které museli vojáci u Verdunu snášet. Život v zákopech plný zimy, hladu, nemocí, únavy a smutku po mrtvých nebo zmrzačených kamarádech byl spíš čekáním na smrt … nebo na zázrak. Většina z těch, kteří přežili, si fyzické nebo  duševní následky nesla po celý zbytek života.

 

 

Video zde: http://www.stream.cz/nejnovejsi/slavnedny/10001576-den-kdy-zacala-bitva-u-verdunu

 

Autor: Pavel Zuna

Střih: Vláďa Šimek

Produkce: Zdenka Weisová

Dramaturg: Pavel Zuna

Šéfproducent: Lukáš Záhoř

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Válečná technika (1)

Řízená střela Řízená střela, kulomet a tank – tři extrémně ničivé zbraně prošly dlouhým vývojem. Jaký byl jejich příběh? Americký dokumentární seriál (2006)

http://play.iprima.cz/zaostreno-na-valky/valecna-technika-1

 

 

Válečná technika (2)

Řízená střela, kulomet a tank – tři extrémně ničivé zbraně prošly dlouhým vývojem. Jaký byl jejich příběh? Americký dokumentární seriál (2006)

 

http://play.iprima.cz/zaostreno-na-valky/valecna-technika-2

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Den, kdy začala první světová válka (28. červenec)

 
 
158. díl - Slavné dny
 
Co se do reportáže nevešlo:
 

Velmi pozoruhodnou roli sehrála ve válce Itálie. I když byla součástí Trojspolku, a měla se tedy do války zapojit po boku spojenců Rakouska-Uherska a Německa, své závazky porušila a připojila se k Dohodě. Ta jí totiž slíbila lepší kořist z války: část rakouského území v Alpách a na dalmatském pobřeží.

Válku jako první opustilo Rusko. Na začátku roku 1917 nejdřív padl carský režim a v listopadu se pak moci chopili komunisté. Ti si, protože měli v zemi svých starostí dost, vyjednali separátní mír (tzv. Brest-litevský) a za poměrně potupných podmínek (ztráta Finska, Pobaltí atd.) východní frontu opustili.

Často se říká, že konec první světové války přímo zavinil začátek té druhé o dvacet let později. Versailleská konference, která poválečné uspořádání řešila (a na kterou poražené strany nebyly vůbec přizvány) totiž uvalila velmi přísné sankce zvlášť na Německo (platby byly rozvrženy až do roku 2010) a tak děsivá ekonomická situace vytvořila živnou půdu pro Adolfa Hitlera.  

Video o atentátu v Sarajevu můžete zhlédnout ZDE.

Video o bitvě ve Verdunu můžete zhlédnout ZDE.

Video o vypuknutí španělské chřipky můžete zhlédnout ZDE.

Video o vzniku ČSR můžete zhlédnout ZDE.


Autor: Martin Krušina
Střih: Vladimír Šimek
Produkce: Zdenka Weisová
Dramaturg: Pavel Zuna
Šéfproducent: Lukáš Záhoř

 

zdroj: http://www.stream.cz/vice-o-poradu/slavnedny/10003112-den-kdy-zacala-prvni-svetova-valka-28-cervenec

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Historie Poslední bomby

1007729_zoom-historie-posledni-bomby_ima
65 min

Americké bombardéry B-29 byly velmi účinnou zbraní. Jejich ničivou sílu pocítilo mimo jiné během druhé světové války i Japonsko… Americký dokument (2008)

reklama
 
Dnes na Prima ZOOM 21.0022.00 Historie Poslední bomby O pořadu

 

 

(46' 30'') Historie poslední bomby dokumentuje jeden z leteckých úderů na Tokio, které probíhaly během jara a léta roku 1945. Letka 21st Bomber Command amerického letectva vyrážela ze vzdálených základen a držela se nízko při zemi a mořské hladině. Mise, která vzlétla z válkou zničeného ostrova Iwodžima, jejíž délka byla 3 000 mil, je dodnes považovaná za jednu z nejnebezpečnějších akcí druhé světové války. Záběry natočené kamerou Technicolor převedené do vysokého rozlišení ji přesto zachycují kompletní v celé délce – od prvotního plánování akce generálem Curtisem Lemayem, přes samotný nálet a bombardování, až po návrat a dosednutí zpátky na iwodžimské přistávací ploše. V Historii poslední bomby dokonce nechybí ani fantastické záběry natočené piloty stíhaček P-51 Mustang, které eskortovaly bombardéry B-29 nad jejich cíle, a bránily je před nepřátelskými útoky. History in HD: The Last Bomb, USA 2008.

 

 

http://zoom.iprima.cz/porady/historie-posledni-bomby

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Den, kdy první žena přeletěla sólově Atlantik (21. květen)

video zde:
 
 

Pro zmizení Amelie Earhartové jsou dnes dvě hlavní teorie. První říká, že její Lockheed  Electra 10E havaroval v  oceánu a potopil se i se svou dvoučlennou posádkou. Podle druhé (jak je to zmíněno i ve videu) Earhartová s  Noonanem nouzově přistáli na Gardnerově ostrově (dnes atol Nikumaroro v souostroví Phoenixské ostrovy, republika Kiribati) a tady až do své smrti marně čekali na záchranu.

Existují však i některé poměrně divoké hypotézy. Podle jedné z  nich byla Earhartová špionkou a na jejím zmizení mělo podíl Japonsko, podle další byli ona i Noonan Japonci dokonce popraveni. Spekulovalo se i o tom, že byla za války jednou z  tzv. Tokijských růží – tedy anglicky mluvících žen donucených vysílat z Japonska propagandistické rozhlasové zprávy, které měly podlomit bojovou morálku amerických jednotek. Asi úplně nejdál zašla teorie, která tvrdila, že Earhartová svůj let přežila, přestěhovala se do New Jersey a tam prožila zbytek života pod novou identitou jako bankéřka Irene Bolamová. Ta se proti tomu velmi ohrazovala, nicméně stejně se v jejím soukromí přehrabovala spousta výzkumníků a lovců senzací, než byla tato spekulace definitivně vyvrácena.

Množství (většinou nesmyslných) hypotéz o osudu Amelie Earhartové však spolehlivě ukazuje jednu věc: jakým fenoménem letkyně byla … a také to, že její životní příběh neztratil ani dnes vůbec nic na své přitažlivosti.

 

Amelia Earhartová byla oficiálně prohlášená za mrtvou "in absentia" (v nepřítomnosti) 5. ledna 1939. Její manžel George Putnam totiž požádal, aby mohla být zkrácena obvyklá sedmiletá lhůta a on mohl disponovat Ameliiným majetkem a platit z něj účty za pátrání, které v Tichomoří na vlastní pěst organizoval. Navzdory jeho snaze o prozkoumání mnoha ostrůvků a atolů v oblasti se jeho lidem nikdy nepodařilo najít žádnou stopu ani po Lockheedu Electra, ani po jeho posádce.

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Den, kdy byla potopena bitevní loď Bismarck (27. květen)

Video zde: https://www.stream.cz/slavnedny/10005798-den-kdy-byla-potopena-bitevni-lod-bismarck-27-kveten#nejnovejsi 

 

Výtlak: 50 000 tun

Délka: 251 metrů

Šířka: 36 metrů

Ponor: 10 metrů

Rychlost: 30 uzlů (54 km/h)

Dosah: 17 200 km

Pancíř: Chrom-niklová ocel, tloušťka 110-360 mm

Výzbroj: 4 dvojhlavňové věže s děly kalibru 380 mm

6 dvojhlavňových věží s děly kalibru 150 mm

16 protileteckých kanónů kalibru 105 mm

16 protileteckých kanónů kalibru 37 mm

12 kulometů ráže 20 mm

Posádka: 2092 mužů

 

 

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Ukážeme vám první jízdu zrestaurovaného tanku LT 35, podíváme se do útrob tanku LTP, který se k nám dostal až z Peru a představíme houfnici zpoza polárního kruhu, kterou vyrobili v plzeňské Škodovce.

 

http://novaplus.nova.cz/porad/brana-do-historie/video/6250-brana-do-historie-9-dil-predvalecna-ceskoslovenska-vojenska-technika/

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlašte.

Přihlásit se

×