Přejít na obsah

AW - Příběhová kampaň: Epizoda 4 - rozhodněte o dalším osudu našich hrdinů


Ashadak

Recommended Posts

Velitelé!

 

Epizoda 4 už je skoro za dveřmi a my bychom vám opět rádi dali možnost ovlivnit směr, kterým se náš příběh vydá. V předchozím článku jsme si představili novou mechaniku, která se v epizodě představí a nyní si pojďme představit jaké máme možnosti.

 

Ale nejdřív navážeme tam, kde jsme minule skončili. Naši hrdinové se nacházejí na palubě transportní lodi, důmyslně skryti před zákeřným protivníkem. I přes vypnutá palubní světla muži a ženy jednotky Seahawk odpočívají a jejich spánek narušují jen agregáty lodě a nekončící šepot moře.

 

Dva muži a jedna žena se tísní v kapitánské kajutě kolem malého stolku. Kapitánská kajuta nenabízí příliš mnoho prostoru a jediným zdrojem světla je malá svíčka, která se statečně pere s okolní temnotou. Nikdo si nedovolí rozsvítit, aby náhodou neodhalil pozici lodi společnému nepříteli.

 

Odjezd z Al Aris probíhal hladce, nemohli však pobrat všechno a bylo opravdu těžké vybrat co vzít a co nechat. Prostor na lodi byl velmi omezený a přednost dostaly potraviny a voda. Pro členy však byl největší odměnou zasloužený odpočinek. Blackwoodův plán fungoval bezchybně. Nikdo na ně neútočil, ani si jich nikdo nevšímal, přesto se Blackwood rozhodl, že v noci se popluje bez osvětlení. Co kdyby se někdo rozhodl prověřit osamocenou loď na moři.

 

Několik veteránů vycepovalo posádku tak, že se podařilo nejen loď řídit, ale i udržet správný směr, na západ, směrem k Gibraltarské úžině a pak k jejich cíli, Spojeným státům americkým.

 

Pouhý den na moři a Seahawkové přišli na skutečný význam starého námořního přání o klidných vodách. Moře bylo snad všechno jen ne klidné a dokonce i obrovská masa oceli lodního trupu měla co dělat, aby všechno zvládla.

 

Souboj s vodním živlem byl natolik vyčerpávající, že většina členů posádky spala. Těch několik málo, kteří jsou stále vzhůru, bylo na horní palubě, dívajíc se do noci ve snaze zapomenout na události předchozích dní. Pro mnohé byla Afrika zlým snem, ze kterého se stačí jen probudit, dát si horké jídlo a kávu a vyrazit se svými milovanými na výlet.

 

"Proč vlastně jedeme do USA? Vždyť ani nevíme, co tam je. S zhroucením internetu, omezením civilních letů a cenzurou to může být jen jaderná pustina."

 

Blackwood se lehce opřel do křesla, zavřel oči a usmál se.

 

„Budu se plavit za západem slunce a mořem západních hvězd, dokud nezemřu.“

 

Oba velitelé se na něj zmateně zadívali.

 

„Cože?“

 

Kathryn ho však vzápětí překvapila.

 

„Byron?“

 

„Tennyson, Každopádně Kathryn, velmi dobře.“

 

Seagrove se na oba zmateně podíval a zvedl obočí.

 

„Poezie, Joshi. Poezie.“

 

Zamračil se, to se dalo čekat. Blackwood často přemýšlel, jak je možné, že ona, taková hrubá a navenek tupá žena, rozumí těmto věcem víc než on s tím, že jemu se dostalo velmi kvalitního vzdělání. Život je plný překvapení. To je taky důvod, proč za to stojí.

 

"V každém případě posledním darem našeho drahého a zesnulého Petra, je poloha tajného zařízení korporace Clayburn v bývalém státě Texas. Nevíme, co tam je, ale víme dvě věci. Za prvé, je to velmi cenné - proč byste měli tak daleko zařízení od pobřeží. Za druhé, není příliš dobře chráněno - jeho hlavní ochranou je, že o něm nikdo neví."

 

Pozorně pozoruje své společníky a přemýšlí kam až může zajít, aby neprozradil příliš mnoho.

 

„Moji měnou je zlato a diamanty. Prachy byly sice dobré, ale po finanční krizi v roce 2020 je lepší mít v zásobě drahé kovy a kameny než pár bezcenných papírků. Kromě toho diamanty se dají dobře přepravovat. Nevím jak vy, ale je čas na nějakou výplatu.“

 

Počkal až oba přikývnou. Vůbec nemají tušení, co je v tomto zařízení čeká. Ale on ano, ano ano, on to udělá a on bude ten, kdo bude z toho těžit. Ačkoli je čím dál víc přesvědčený o tom, že pro oba nebude v jeho plánu místo. Možná budou oba rozumní až vyloží karty na stůl, ale do té doby bude jen pozorně naslouchat.

 

"Co uděláme, až se dostaneme do USA? Nemůžeme si tam jen tak nakráčet. Musí to být někde na jihu, aby byla cesta do Texasu krátká a abychom se vyhnuli americkému námořnictvu."

 

Pozorně je sledoval a čekal na jejich nápady a studoval reakce. Před sebou měli rozloženou mapu. Neuniklo mu, že se vztahy mezi oběma důstojníky poslední dny zlepšil, sice to mělo do přátelství pořád daleko, ale už na sebe aspoň tak často neštěkali.

 

"Jacksonville, Florida. Ideální místo přistání, námořnictvo tam postavilo malou základnu předtím, než se svět zbláznil."

 

"Jsi z Jacksonville, Kate?"

 

"Gainesville. Nedaleko odtud. Znám oblast, celé město tehdy žilo pro armádu."

 

"Tak to vypadá, že se budeme muset podívat za vašimi rodiči."

 

Celá škála emocí proběhla po tváři Grayové, od štěstí po melancholii, snažíc se sladit oba světy dohromady - lásku otce, slunce, školu, jablkový koláč a líné nedělní odpoledne, v kontrastu s realitou války. Není to dobré.

 

"Jo, byli by opravdu nadšeni, kdyby jim můj Abrams zaparkoval na trávníku."

 

"Možná, ano - tvůj otec je přece mechanik, a Abrams je skvělý stroj. Vsadím se, že by si rád vzal jeden pro sebe."

 

Vidí, že i Seagrove chápe vliv války na člověka a snaží se rozptýlit její obavy. Bohužel to nefunguje, protože Kathryn uvízla v myšlenkách někde mezi krásnými vzpomínkami na dětství, protože to bylo to jediné pozitivum, které jí v dnešním světě zůstalo.

 

"Dobře, Jacksonville. Jak to zahrajeme? Můžeme přistát u základny, pokud bude prázdná a co pak? Vyklouznout z města a vydat se na západ? Vsadím se, že pokud to uděláme, nikdo nás nebude obtěžovat. Tady není žádná americká vojenská přítomnost, že? Celý jih patří žoldákům a korporacím."Nuceně se usmála.

 

"Jsme stále obrněná jednotka, Joshi. Lidé si všímají, když tanky projíždí ulicemi. Nejsme pravidelnými americkými silami a obyčejní lidé nebudou nadšeni až nás uvidí. Mohli bychom se snadno dostat do střetu, zde platí jiné zákony. Pravděpodobně nějaké korporace. Považujme to za nepřátelské území, nedělej mi to těžší. Vezměme si ze základny všechno, co potřebujeme a mizíme. Nebudeme tam, abychom zůstali natrvalo."

 

"To už jsme to jednou zkusili, Kate. Nakonec jsme skončili s mnoha mrtvými, z nichž mnozí byli naši. Je čas vyzkoušet něco jiného. Pokud se nemůžeme proplížit, možná bychom mohli uzavřít dohodu s tím, kdo má na starosti město. Stále máme nějaké peníze, nakoupíme si zásoby, projedeme kolem a ukážeme že nejsme nepřítel."

 

"To nás bude stát čas. Jakmile se Clayburn dozví o naší pozici, on se to dozví a uvědomí si, kam jdeme, pošle proti nám všechno, co má. Nejde jen o Reavry, Joshi, všechno. Přežili jsme Al Arish jen díky štěstí. Pokud by se Reavers nestáhli, zničili by nás. Příště možná už nebudeme mít takové štěstí. A nezapomeň, že je tu pořád šance, že si Clayburn všechny koupí, mohl by obrátit celé město proti nám."

 

"Ne tak rychle, Kate. Právě teď si myslí, že jsme utekli a že už o nás nikdy neuslyší. Pravděpodobně již obsadil Al Arish, takže získal funkční vojenský přístav a nepořádek, který musí v celém regionu uklidit. To všechno s téměř žádnými ztrátami, s výjimkou jeho synovce, který byl idiot. Clayburn je pragmatický. S tolika zisky nás nebude pronásledovat, pokud se nebude cítit ohrožený. Sakra, mohli bychom dokonce udělat to, co si myslí, že chceme udělat, zmizet. Nechtěli byste na to všechno zapomenout a najít si domov?"

 

Tím zasáhne na citlivé místo. Vidí, že o tom Kathryn opravdu uvažuje, ale pak se na ní znovu podívá a v jejích očí vidí ryzí odhodlání.

 

"Nemáme na to, abychom zajistili nový domov pro více než dvě stě lidí, Joshi. A dlužíme jim to. Za jejich pot, jejich krev a vše, co ztratili. A dlužíme Clayburnovi výprask. A nenechám toho, dokud ho nedonutíme zaplatit. A pokud jde o mě, proč bych se měla vrátit domů a ostatní ne. Na to bude čas později."

 

Nastane ticho...v místnosti dohořívá i ta poslední zapálená svíčka a když zhasne i ta, ticho a temnotu přeruší až Blackwoodův hlas.

 

„Uděláme to asi takhle...“

 

Dnešní hlasování bude trošku jiné než to poslední. Pokud byly důsledky posledního rozhodování jasné, důsledky dnešního hlasování nejsou předem známy, takže místo toho, abyste se rozhodli předem určeným směrem, použijte zdravý rozum, znalosti kampaně a to vše rozhodne. Diskutujte o tom se svými kolegy na fóru, která volba vám vyhovuje nejvíce.

 

ummqasrw1_0.jpg

 

Důsledky vašeho výběru jsou logické a neexistuje vysloveně špatná volba – některé však zvýší obtížnost závěru kampaně, ale kdo ví, také mohou přinést zajímavé odměny. Zde jsou vaše možnosti:

 

První možnost – utajené vylodění: pokus o vylodění v tajnosti a v noci, proklouznout skrz Jacksonville co nejrychleji, nezdržovat se získáváním většího množství paliva, potravin a dalších zdrojů. Vyhnout se pozornosti, ztrátám tím nejbezpečnějším způsobem. Je velmi nepravděpodobné, že vás bude někdo pronásledovat.

 

Druhá možnost – nastražit past: opět pokus o tajné vylodění s tím rozdílem, že za sebou zanecháte pasti pro případné pronásledovatele. Je to riskantní postup, ale nikdy nevíte kdo se za vámi pustí. Nejspíš přijdete o možnost bezpečného návratu, bez střetu s místními obyvateli.

 

Třetí možnost – zůstat a doplnit zásoby: oznamte svou přítomnost místním obyvatelům a zůstaňte v okolí, abyste doplnili své zásoby, obchodem získali další palivo, jídlo a vodu. Kromě toho by vaše síly mohly využít čas na odpočinek, vztah s místními obyvateli bude omezen jen na to nejnutnější. Zase vás nebudou nenávidět. Jako další bonus, několik členů Seahawks, kteří mají kořeny v oblasti, jako Kathryn Grey, můžou navštívit své rodiny.

 

Čtvrtá možnost – nábor nových členů jednotky: oznamte svou přítomnost místním obyvatelům a pokuste se doplnit zásoby po dobu několika dní, místo odpočinku se někteří z vašich mužů a žen pokusí přesvědčit místní obyvatele, aby se připojili k jednotce a to z jakýchkoli důvodů, které považují za vhodné - peníze, čest nebo sentiment. Ve městě, které žilo armádou Spojených států, se vždycky najde nějaký nadšený veterán, ne?

 

Pátá možnost – žoldácká práce: doplňování zásob a nábor je dobrá věc, ale proč si nevydělat pár babek navíc? Jsou zde bohatí lidé, kteří by mohly využít obrněnou jednotku pro svoje cíle, likvidace konkurence nebo banditů se vždycky hodí. To však bude vyžadovat čas navíc.

 

Šestá možnost – okupace: pokuste se obsadit město a získat veškeré zdroje, které potřebujete silou. Místní obyvatelé samozřejmě nebudou nadšení, ale rychlý, nečekaný útok by mohl uspět. Potom můžete po několika dnech opustit město. Clayburn bude mít dost času získat u místních podporu, ostatně vy jste přece zaútočili první ne?

 

Sedmá možnost – rychlý přepad: místo aby jste obsadili nějaké území, proženete se městem jako bouře, vezmete co poberete a za hodinu nebo dvě necháte vše za sebou. Nikdo nemá rád zloděje, ale tato taktika nedá místním obyvatelům čas k protiútoku.

 

Vybírejte pečlivě a moudře. Epizoda 4 začíná již velmi brzy!

 

vote_button.png

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Join the conversation

You can post now and register later. If you have an account, sign in now to post with your account.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Pasted as rich text.   Restore formatting

  Only 75 emoji are allowed.

×   Your link has been automatically embedded.   Display as a link instead

×   Your previous content has been restored.   Clear editor

×   You cannot paste images directly. Upload or insert images from URL.

Načítání
×
×
  • Vytvořit...