AW - Deník vývojářů: role jednotlivých tříd - stíhače tanků

[Ashadak]

Předchozí části deníků:

• Spottovací systém
• Bitevní tanky
• Obrněná bojová vozidla

Velitelé!

 

Historie této specifické třídy vozidel je poměrně rozsáhlá a složitá. Podrobný popis by pravděpodobně vydal na celou knihu, pro naše účely nám bohatě postačí mnohem kratší shrnutí.

 

Stíhače tanků jsou prostředkem speciálně navrženým k ničení nepřátelských tanků za mnohem nižší cenu. Ať už byla jejich konstrukce navržena od nuly nebo jen úpravou stávajícího vozidla, jejich úloha na bojišti zůstala stejná po mnoho let - čelit nepříteli v boji na dlouhé vzdálenosti (ideálně tak, aby se nepřítel nezmohl k odvetě) a následně ustoupit (nebo dál postupovat) a celý proces opakovat.

 

 

Třída stíhačů tanků zažila své zlaté období hlavně během druhé světové války, kdy byla vyvinuta řada specializovaných nebo improvizovaných vozidel, která bojovala se zdánlivě nekonečnými počty německých tanců (a naopak – proti nezastavitelné rudé armádě v druhé polovině války). Obzvlášť Američané vytvořili celou vojenskou větev vozidel a taktiku uzpůsobenou tomuto stylu boje, zajímavé je, že možná nejúčinnější stíhač celé války StuG III, byl ve skutečnosti jen improvizovaným řešením v podobě samohybného děla na pásech a velmi schopným zabijákem tanků.

 

Mnoho z těchto válečných vozidel bylo postaveno na základě stávajících typu bojové techniky, (např. Panzer II nebo Panzer 38 (t) pro řadu Marder, podvozek Panzer III pro řadu StuG III nebo podvozek T-34 pro sovětské stíhače SU-85 a SU-100) pouze vybaveným silnějším dělem, které by však regulérní typ nemohl použít – za každou srandu se však platí - v tomto případě bylo dělo umístěno téměř vždy napevno, umožňovalo střelbu směrem dopředu a pohyb jen pod určitým omezeným úhlem. (tzn. vozidlo muselo na svojí kořist čekat v úkrytu, aby svého protivníka překvapilo a zničilo ho jediným úderem, protože jeho slabé pancéřovaní mu neumožnilo protivníkovi čelit v přímém střetu).

 

Samozřejmě existovaly i výjimky. Americké stíhače tanků(M36) byly věžové konstrukce a do jisté míry se chovaly jako skutečné tanky. Byly sice celkově rychlejší, ale zase méně pancéřované a s otevřenou konstrukcí věže. Extrémním případem byl typ M18 Hellcat, jedno z nejrychlejších pásových vozidel druhé světové války. Jeho extrémní rychlost mu však příliš výhod nepřinesla. Hellcat byl často využíván jako doprovodné vozidlo a díky tomu byl značně omezován nejen terénem, ale i jinými vozidly, která měl za úkol chránit.

 

Němci na druhé straně postavili několik super těžkých stíhačů tanků, jako by Ferdinand nebo obávaný Jagdtiger. Jednalo se o těžce obrněná, pomalá a těžkopádná monstra, jejichž přínos v boji byl obrovsky nadsazený, jak propagandou, tak příběhy o boji s nimi (a o jejich porážkách samozřejmě - některé z dochovaných písemnosti dokonce uvádějí víc zničených Ferdinandů než bylo skutečně postaveno v průběhu celé války). Tato vozidla byla na výrobu extrémně drahá a relativně poruchová. Jasně, jejich zbraně byly opravdu smrtící, ale s nezkušenými posádkami a velkými logistickými problémy se ukázalo, že tato skupina vozidel nemá zase tak zásadní přínos(tato skupina vozidel zmizela už ke konci války). Na druhé straně barikády sovětská řada SU-152 a ISU-152 byla celkem úspěšná díky své schopnosti působit v roli dělostřelectva a tato role jim zůstala po velmi dlouhou dobu (řadu z nich ještě používaly irácké síly během války v Perském zálivu).

 

Po válce byla tato třída vozidel rychle nahrazena jiným univerzálním bojovým prostředkem - bitevním tankem. V poválečném období bylo vyvinuto jen málo specializovaných stíhačů tanků - nejznámějším příkladem byl německý Kanonenjagdpanzer, vozidlo vyvinuté pro využití děl ráže 90 mm z vyřazovaných tanků Patton. Od tohoto typu zůstala většina projektů(například stavba takového vozidla na podvozku Leopard 1 nebo dokonce na základě vozidla Leopard 2) jen na prknech a prototyp vozidla Taifun II byl víceméně posledním mohykánem své třídy. Na ruské straně, možná nejsilnějším stíhačem a jedním z posledních vozidel svého druhu byl prototyp SU-152 Taran z roku 1965.

 

Potřeba efektivně ničit nepřátelské tanky však zcela nevymizela.

 

 

V šedesátých letech začala klasické třída dělových stíhačů mizet, avšak vzniklo několik typů vozidel, které zaujaly toto místo. Můžeme si je rozdělit do tří kategorií:

• Zabijáci tanků s PTŘS
• Vozidla pro palebnou podporu
• Podomácku vyrobené nebo improvizované prostředky pro likvidaci tanků

První kategorie zahrnuje speciální vozidla vyzbrojena hlavně PTŘS, a někdy dodatečně i kulomety. Tato řešení často vedla k jejich záměně za obrněná bojová vozidla, protože byla obvykle postavena na stejném podvozku. Mezi typické příklady patří německý Raketenjagdpanzer, britský FV438 Swingfire nebo ruský raketomet Kornet na korbě vozidla Tigr-M. Velkou nevýhodou těchto vozidel je, že i když jsou často vynikající při ničení nepřátelských tanků, nehodí se pro nic jiného, protože klepání na dveře drahou řízenou raketou je obrovským plýtváním prostředků. Jako taková je jejich role na bojišti dost specifická.

 

Druhá kategorie zahrnuje vozidla jako M1128 Stryker, která jsou sice schopná ničit nepřátelské tanky (zejména starší) díky svým zbraním srovnatelným s kategorii bitevních tanků, ale jsou určená primárně k zajištění palebné podpory pěchoty a lehkých obrněných vozidel. Jsou sice velmi univerzální, ale slabě pancéřovaná, a proto nemohou jít do přímého střetu s nepřátelskými bitevními tanky. Ruská vozidla jako Sprut-SD také spadají do této kategorie. Jedinou výjimkou je typ Zhalo-S - na rozdíl od ostatních, bylo skutečně projektováno jako čistokrevný stíhač tanků, ale jeho zbraň se ukázala být příliš slabá a projekt byl přerušen.

 

Třetí kategorie zahrnuje různá vozidla vyvinutá v zemích, které si nemohou dovolit koupit moderní hardware. Tato kategorie je poměrně vzácná a téměř nikdy neslouží k vývozu – vozidla postavená z nutnosti jsou rychle nahrazována, kdykoli se naskytne příležitost. Příkladem mohou být čínské stíhače z osmdesátých let a různé kubánské nebo severokorejské zbraně omezené bojové hodnoty.

 

Za zmínku stojí, že ani výše zmíněné bojové prostředky často nejsou považovány za "moderní" stíhače a označení „stíhač tanků“ pomalu míří do zapomnění. Během posledních let jsme však byli svědky vzestupu třídy tzv. hybridních vozidel, schopných jak podporovat pěchotu, tak i ničit obrněná vozidla. Příkladem budiž ruská vozidla řady BMPT a ačkoli Rusové rozhodně nebyli jediní, kdo se pokoušel o vývoj tohoto druhu vozidel, „Terminátoři“ jsou z nich nejznámnější.

 

Zařazení

 

V Armored Warfare je do třídy stíhačů tanků zahrnuta většina z již zmíněných vozidel a to i přesto, že by se dalo v některých případech hovořit spíše o vozidlech kategorie lehkých tanků, nebo obrněných bojových vozidel. Zkusíme si tedy tuto třídu rozdělit na dvě hlavní kategorie:

• raketové stíhače tanků
• dělové stíhače tanků

Raketové stíhače tanků jsou – jak napovídá samotný název - ozbrojené řízenými protitankovými raketami. Do vozidel této kategorie patří:

• Wiesel TOW
• Wiesel HOT
• Swingfire
• M1134
• Terminator series
• T-15 HIFV

Raketové stíhače můžeme ještě rozdělit na dva druhy - lehké a těžké. Lehké mohou být pásové(Wiesel, Swingfire) i kolové (M1134). Jsou obecně velmi rychlé (ačkoli ne zase tak rychlé nebo obratné jako obrněná bojová vozidla) a dobře maskované, trpí však velmi slabým pancéřováním a co je nejdůležitější, nemají žádnou hlavňovou výzbroj.

 

To znamená, že se musí držet daleko od nepřítele. V bezprostřední blízkosti jsou celkem bezbranní a jsou potravou pro vozidla třídy AFV a LT. Hratelností se velmi přibližují lehkým AFV - musí zůstat do poslední chvíle skrytá před protivníkem. Na rozdíl od AFV, které však nepřátele vyhledávají, mají stíhači takto objeveného protivníka zničit. Pokud ho však chtějí zasáhnout musí stát na místě, protože jejich rakety je téměř nemožné ovládat za jízdy. Pokud jste trpělivým hráčem a nevadí vám poziční styl jako opravdový odstřelovač budete odměněni neuvěřitelně silnými zásahy protivníka.

 

 

Těžké raketové stíhače tanků jsou úplně jinou kategorií vozidel. Právě mezi ně se řadí vozidla Terminator a HIFV T-15. Dříve tato vozidla patřila do třídy AFV, ale třídu jsme změnili, protože si myslíme že stíhače lépe reflektují jejich úlohu na bojišti. Tato vozidla mají těžce pancéřovanou korbu a lehce pancéřovanou nástavbu bez posádky nebo nízkoprofilovou věž. Jsou schopná vypálit více raket v řadě (nejčastěji čtyři) a napáchat během několika sekund ohromné škody, navíc mají ve výzbroji i automatické kanóny v podobě záložních zbraní. Na rozdíl od svých lehkých bratrů, jsou s ohledem na svojí velikost velmi nápadná, což vede ke špatným hodnotám faktoru maskování. Korba tohoto typu vozidla je stejná jako u bitevních tanků na kterých byla postavena, takže jejich nejzranitelnějším místem jsou právě zmíněné zbraňové nástavby, které jsou jen lehce obrněné. Konečně se dostáváme k pohyblivosti, která je stejná jako u bitevních tanků(stejná korba). Bohužel to má za následek snížené šance na případné odpoutání z boje. Nejlepší uplatnění tedy najdou po boku bitevních tanků, které je mohou krýt zatímco dobíjejí rakety. V případě, že by došlo náhodou na střet z vozidly AFV, přicházejí na řadu rychlopalné automatické kanóny, což slabší nepřítel jen stěží rozdýchá. Jak již bylo řešeno, jsou tato vozidla na svojí třídu velmi univerzální, ale možnost si s nimi zahrát je pouze v bitvách na vysokých úrovních(od osmé úrovně výše).

 

Dělové stíhače tanků jsou vyzbrojeny děly. Do vozidel této kategorie patří:

• LAV-300 a LAV-600
• ERC-90 F4
• řada Centauro včetně vozidla B1 DRACO
• M1128 Stryker
• Wilk XC8
• Zhalo-S
• Taifun II

Vozidla této kategorie jsou převážně kolová. Jedinou výjimkou tvoří Taifun II. Taifun II je ve skutečnosti výjimečný z několika důvodů - je to jediný stíhač kasematové konstrukce ve hře. Hra s ním není jednoduchá, ale díky kombinaci silné výzbroje a výborného maskování je v rukou zkušeného hráče opravdu smrtícím prostředkem.

 

 

Zatímco raketové stíhače jsou spíše stacionárními bojovými prostředky, ty kolové jsou vysoce mobilními prostředky typu udeř a uteč. Většina z nich vyniká rychlostí(i když ne tolik jako vozidla třídy AFV nebo LT), slušnou manévrovatelností, umožňující přesuny z krytu do krytu a likvidaci protivníků na dlouhé vzdálenosti předtím, než znovu zmizí. Pokud oceníte tento herní styl, jsou tato vozidla těmi pravými pro vás. Dávejte si však pozor - jejich maskování a přesnost zbraně jsou vykoupeny slabým pancéřováním. Tento nedostatek se projeví nejvíce ve hrách na vysokých úrovních, proto je tato kategorie vozidel vhodná spíš pokročilým hráčům. Nesmíme zapomenout, že při přesunech dochází k velké ztrátě přesnosti, proto nemůžete počítat s tím, že s nimi budete hrát podobně jako s lehkými tanky, i když to k tomu dost svádí.

 

Role stíhačů tanků na bojišti

 

Jak jsme již uvedli výše, až na několik výjimek, je role těchto vozidel v odstřelování nepřátelských vozidel na velké vzdálenosti. Vozidla vynikají hlavně ve statické přesnosti, kterou mají bezkonkurenční. Tyto vlastnosti však vozidlo ztrácí při přesunu na jinou pozici, proto se spíš doporučuje nebojovat za jízdy. Nedosáhnete takových výsledků jako s ostatními třídami.

 

Klíčem úspěšné hry je zůstat skrytý, nejlépe za křovím nebo jinou překážkou, protože tím získáte lepší maskovací hodnoty. Některé lehké stíhače se dokonce nedemaskují ani po výstřelu s kanónu nebo odpálením rakety, jiné na druhou stranu musí okamžitě ustoupit a hledat si nový úkryt(zejména u her na vyšších úrovní, kde mají protivníci k lepší demaskující technologie, jako například tepelné senzory).

 

Čekání na místech kde se očekává postup protivníka je též dobrým nápadem, protože všechny mapy obsahují řadu takových míst. V ideálním případě zkušený hráč této třídy vozidel nejen využívá vhodná místa pro odstřelování, ale také si dopředu naplánuje únikovou cestu v případě odhalení a cestu k dalšímu místu pro vedení účinné palby. Stejně jako u třídy obrněných bojových vozidel je dobré když hráč stíhače zná možnosti každé mapy. Ze všech tříd vozidel v Armored Warfare právě stíhače tanků vyžadují nejvíce trpělivosti a plánování.

 

Změny ohledně této třídy, které budou součástí nadcházející aktualizace 0.22, zveřejníme v samostatném článku.

 

Doufám, že se vám článek líbil a uvidíme se na bojišti.