Přejít na obsah

AW -Ve Vývoji: Jarmila II


MegaVydra

Recommended Posts

 

Ve Vývoji: Jarmila II

 

Jedna z hlavních vlastností československých ozbrojených sil která sahá až k prvním dobrovolným jednotkám zřízeným během první světové války - mobilita.

První jednotky používající obrněné automobily byly československé legie v Rusku. Dostali na pomoc několik obrněných vozů a využili je k velkému účinku proti nově založené ruské Rudé armádě. Obrněné automobily spolu s obrněnými vlaky, jedním ze symbolů legií, pomohly čechoslovákům k porážce ruských sil a v jednom okamžiku ovládaly většinu transsibiřské železnice.

 

6456_0.jpg

 

OA-82 Jarmila II replika

 

Tato tradice se v poválečných letech neztratila s několika obrněnými vozy vyvinutými především Tatrami a Škodou. Českoslovenští stratégové uváděli, že mobilita je klíčem k obraně meziválečného Československa a lehké a rychlé vozy schopné rychlých přemístění byly v tomto konceptu klíčové. Během války používali několik obrněných vozů československé síly v exilu. Nejvýznamnější byly britské Humber Mk.1 a Mk.2 a několik lehkých obrněných vozů BA-64B. Oba typy byly přesunuty v malých počtech do nově založené československé armády v roce 1945 spolu s ostatním vybavením československých exilových jednotek.


Tato vozidla byla poměrně rychle vyřazena. Pro BA-64B se to stalo v roce 1949, kdy bylo několik vozů zcela opotřebovaných. Humbers se v počátku 50. let 20. století rozpadli spolu s ostatními západními vozidly v československé službě. Tento akt byl pouze formálností, nicméně kvůli nízkému počtu obou typů (kolem deseti celkem) byla Československá armáda byla bez jakýchkoliv obrněných vozů pro druhou polovinu čtyřicátých a počátku padesátých let.

 

ba-64.jpg

 

BA-64 v československé službě

 

Toto nebylo něco s čeho byli Čeští vojáci šťastní, ale při obnově obrněných jednotek se primárně soustředilo na nákup, rekonstrukci a později na stavbu nových tanků, stíhačů tanků a dalších těžších vozidel. Teprve 31. března 1952 vrchní velitelství schválilo program na vývoj nového, lehkého obrněného auta.

 

tatra805.jpg

 

Tatra T-805 - verze obrněné vozidlo

 

Nové obrněné vozidlo mělo vycházet z podvozku Tatra T-805, lehké univerzální platformy, která by se stala základem mnoha variant, včetně nákladních vozů a dodávkových vozidel, a to díky vynikajícímu terénnímu výkonu . Druhým požadavkem bylo, aby byl vůz v kategorii 3,5 až 4 tuny a aby byl obrněn stejným způsobem jako starší sovětský BA-64. 6mm ocelové desky by chránily vozidlo pouze proti palbě s ručních zbraní, ale to bylo považováno za dostatečné pro úlohu, kterou mělo vozidlo provádět. Vozidlo mělo být poháněno motorem Tatra T-603 o výkonu 75 koní a vyzbrojeno dvěma kulomety 7.62 mm DT - jedním v trupu a jedním v malé věžičce.


Automobilové závody n.p. Společnost Mladá Boleslav byla vybrána jako vývojář vozidla. V reakci na požadavky armády navrhli projekt pod označením Š-971 (někdy také OA Š-971, kde OA je Obrněný Automobil nebo obrněný vůz). V něm byl motor umístěn vzadu.

 

jarmila.jpg

 

Š-971 prototyp - Praha, 1954, foto T805.cz

 

Předběžná projektová dokumentace spolu s malým měřítkem modelu byla připravena 3. prosince 1952, ale byli proti tomu zástupci tankové divize. Byli přesvědčeni, že by bylo lepší, kdyby byl vozík T-805 "tak jak je" s motorem vpředu a s navařenými pláty panceřování na něj. Jejich myšlenka se ukázala být výrazně horší než to, co navrhli Automobilové Závody, ale a tím dokázali způsobit zpoždění několika měsíců předtím, než byla v roce 1953 konečně schválena verze pro další vývoj. V tomto okamžiku projekt obdržel oficiální kódové jméno - Jarmila. Pokud jde o československé názvové konvence, odkaz na vozidla podle jejich názvů projektových kódů není neobvyklý. Možná nejznámějším příkladem je Ještěrka, oblíbené jméno 30mm dvojče na obrněném podvozku Praga V3S. Toto jméno také pochází z označení projektu. Jméno Jarmila tak nebylo oficiálním vojenským označením, ale vývojovým.

 

jarmila2.jpg

 

Š-971 prototyp, foto T805.cz

 

Vývoj obrněného vozu Jarmila byl poměrně pomalý, většinou kvůli neustálým změnám ve vojenských požadavcích. Například v jednom bodě byla kulometná věž úplně odstraněna. Byly objednány tři prototypy a první byl postaven v roce 1954 a prošel továrními a vojenskými zkouškami. O rok později byly postaveny další dvě a byly testovány v létě roku 1955.


Největší problém, který se objevil při těchto zkouškách, byl přehřátí motoru. Chladicí systém byl několikrát vylepšen na dvou pozdějších prototypech, ale vývoj bohužel trval až do začátku srpna 1956, kdy ještě nebylo jasné, zda by zlepšování chlazení skutečně fungovalo. Při pohledu na vývojové otázky se armáda rozhodla zrušit projekt 14. května 1956. Dva z prototypů měly být odloženy až do roku 1958 - jeden byl použit jako nový typ s dělem 82 mm v roce 1957. Poslední stopy obou prototypů mohou být nalezené v některých vojenských dokumentech od roku 1961, po kterém zmizely. Oni byli pravděpodobně vyřazeni poté.

 

jarm3.jpg

 

Š-971 s 82mm bezzávitovou raketou

 

To nevyřešilo situaci československých pozemních jednotek, které byly vybaveny jen motocykly a potřebovaly vhodné lehké obrněné auto.


V letech 1956 a 1957 bylo vynaloženo úsilí nahradit zrušený projekt Š-971 něčím jiným. Upřednostňovaným řešením bylo použití šasi T-805, tentokrát s motorem vpředu. Na nějaký čas importoval sovětskou BTR-40 lehkou kolovou APC, ale to se ukázalo být příliš drahé a návrh nikdy nikam nešel. Vlastní vývoj byl způsob, kudy vede cesta.


Několik nápadů bylo  včetně lehkého čtyřčlenného APC, těžšího 8-man APC a obrněného vozu, ale program začal až v červnu 1957 nabírat pevnou podobu, kdy generálmajor Jiří Mastný navrhl lehký obrněný vůz vyzbrojený dvěma zbraněmi ráže 82 mm na podvozku T-805. Závod Škoda v Plzni (přejmenovaný na závody Vladimíra Iljiče Lenina nebo závod VV Linin v letech 1952 až 1959) již vyráběl nákladní automobily T-805 a myšlenka byla, že jakmile skončí výrobní proces, závod by jednoduše začal s montáží obrněné varianty. Dne 5. listopadu 1957 byl oficiálně schválen plán na výrobu takového vozidla v roce 1958.


Tatra Kopřivnice byla vyzvána, aby navrhla vozidlo na základě návrhu a prototyp byl postaven - pod vedením Mastného - kolem dubna 1958. Vozidlo bylo označeno Tatra T-811, ale je obecněji známé pod svým projektovým označením OA-82 Jarmila II.

 

oa82.jpg

 

OA-82 Jarmila II, foto T805.cz

 

Prototyp Jarmila II vážil 3,1 tuny, byl 4 metry dlouhý, 1,95 metru široký, 1,85 metru vysoký a měl čtyřčlennou posádku. Světlá výška vozu byla 40 centimetrů. Byl poháněn vylepšeným zážehovým motorem Tatra T-603 V8 93hp, který mu pomáhal k výkonu 30 hp /  maximální rychlosti 80 km / h. Pancéřování bylo srovnatelné se staršími sovětskými obrněnými vozy BA-64 - 12 mm ocelovými deskami vpředu a 6 mm po stranách. Zbraň byla nejzajímavější částí - dvě vz.59 82mm bezdrážkové rakety instalované na malé otočné věžičce, schopné otáčet se o 360 stupňů. Obě zbraně by mohly vypálit buď HEAT munici schopnou proniknout 220 mm pancířem na 30 stupňů, nebo vysoce explozivní náboje určené k ničení měkých cílů.

 

ot-8_0.jpg

 

OT-8, foto od T805.cz

 

Jako vedlejší produkt tohoto vývoje obrněných vozů bylo také navrženo větší APC pro 8 vojáků (označení OT-8) s podvozkem a součástí čelní části trupu identickou s OA-82. Myšlenka byla, že by obrněné automobily používaly OA-82, zatímco jiné menší jednotky, jako například obranné jednotky NBC, používaly OT-8.


Prototyp OA-82 byl úspěšně testován (některé zdroje tvrdí, že byly postaveny další 4), ale bohužel se vozidlo stalo obětí okolností. Zatímco to byla dobrá kvalita, Tatra argumentovala, že prostě neexistuje žádná volná výrobní kapacita, neboť společnost byla zaneprázdněna vyvíjením autokanonu o velikosti 30 mm, s názvem Samota. Přípravy na hromadnou výrobu OA-82 byly zrušeny 4. února 1959, čímž došlo k úplnému ukončení vlastního vývoje obrněných vozů.

 

6455.jpg

 

OA-82 Jarmila II replika

 

Pokud jde o potřeby armády, byly vyřešeny urychleným dovozem 124 lehkých obrněných vozidel BRDM-1 v roce 1960. Tato vozidla sloužila jen pět krátkých let, než byla v roce 1965 nahrazena vozy OT-65 maďarského původu.
Pokud jde o prototyp Jarmila II, nepřežil a pravděpodobně byl v určitém bodě vyřazen. Avšak v průběhu vojenských akcí v České republice je někdy vidět fanouškovská replika, vyrobená počátkem roku 2000.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • 3 months later...

@MegaVydra> Pro mě moc zajímavý článek, zmiňujete mého dědečka, Jiřího Mastného, a protože se zabývám genealogií, chci Vás poprosit, zda by jste mi prozradil zdroj, sám už mám pár let kopii jeho osobní složky z vojenského archívu v Olomouci, ale jsou evidentně informace, které mi unikají. Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem.

Jiří Mastný ml. 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Dobrý den:) Jsem rád že vás ten článek zaujal, mám velkou radost. A mám i radost že je to o někom s vaší rodiny to je fakt super, tohle je kus naší historie  :)

Doufám že překlad je v pohodě bylo to co si mapatuji dost těžké :D 

Tohle je zdroj s kterého jsem překládal :

https://aw.my.com/gb/news/general/development-jarmila-ii

A zdroj z kterého čerpal autor anglického článku je z knihy Od Bodáku po Tryskáče od M.Dubánka.

Snad vám tohle pomůže :)

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Join the conversation

You can post now and register later. If you have an account, sign in now to post with your account.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Pasted as rich text.   Restore formatting

  Only 75 emoji are allowed.

×   Your link has been automatically embedded.   Display as a link instead

×   Your previous content has been restored.   Clear editor

×   You cannot paste images directly. Upload or insert images from URL.

Načítání
×
×
  • Vytvořit...