Přejít na obsah

Leaderboard

Popular Content

Showing content with the highest reputation on 23.8.2017 in all areas

  1. Představujeme konečnou odměnu za první sezónu kampaně Velitelé! Chceme Vám tímto představit, konečnou podobu odměny za splnění všech podmínek první sezóny příběhové kampaně. Dvě části máme již za sebou, další ještě čekají. Co nás tedy čeká, pokud všechno splníme? Zajímavý kousek techniky vozidlo Abrams AGDS! Důležité je, že toto vozidlo je výhradně vytvořené pro kampaň, a proto ho nepůjde koupit, ani získat formou odměnového kódu, získáte ho jen prostřednictvím kampaně. Ale nyní se pojďme seznámit s vozidlem samotným. Abrams AGDS je prototyp vozidla, které v červenci 1996 společnými silami navrhli Dr. Asher H. Sharoni (bývalý plukovník v izraelských ozbrojených silách) a Lawrence D. Bacon z kalifornské společnosti nazvané Western Design Howden, který byl malým vojenský dodavatelem pro americké ministerstvo obrany, specializující se na vývoj a výzkum zbrojních systému. Společnost stále existuje, ale v roce 2004 byla přejmenována na Meggitt Western Design, prodána skupině Meggitt PLC a následně sloučena se svými dalšími dceřinými společnostmi. Hlavním důvodem vzniku tohoto projektu byla nutnost americké armády reagovat na stále lépe technologicky vybavené protivníky. Jednalo se zejména o následující hrozby: Taktická letadla (útočné letadla, stíhačky v konfiguraci pro pozemní útoky) Helikoptéry Drony Pěchota a lehká vozidla vyzbrojená řízenými střelami Velké objemy BVP, které byly za příznivé ceny dostupné z výzbroje zemí bývalého Sovětského svazu. Americká armáda nebyla příliš schopná čelit těmto hrozbám, alespoň ne v univerzální podobě. Již od šedesátých let používali Američané kombinaci slavného vozidla M163 Vulcan AA (vybaveného stejnojmenným 20 mm rotačním kulometem) a nosiče raket MIM-72 Chaparral vyzbrojeného pozemní verzí slavné rakety vzduch-vzduch Sidewinder. Toto kombinované řešení však mělo řadu závažných nedostatků. Vulkán měl sice rychlé reakční časy a mohl snadno sestřelit helikoptéru, ale jeho operační dosah byl extrémně krátký, asi třetinový proti doletu protitankových raket, kterými disponoval sovětský vrtulník Mi-24 Hind. Kromě toho měl pouze radar krátkého dosahu, protože bylo zbytečné instalovat větší systém u zbraně, která byla efektivní na vzdálenost do 1200 metrů. Systém Chaparral byl sice schopný zneškodnit helikoptéry na delší vzdálenosti a měl i silný radar, ale příprava tohoto systému trvala mnohem déle. V podstatě déle než se vrtulník mohl vynořit z krytu, vypálit raketu a znovu se ukrýt. Chaparral navíc neměl žádné pancéřování, což z něj činilo bezbranný prostředek při pozemním útoku. Odpovědí na všechny hrozby měl být nový AA systém na úrovni divize (program byl nazván DIVAD pro divizní leteckou obranu). Bylo zvažováno několik řešení (včetně takových monster, jako je osazení podvozku tanku Patton obrovským rotačním kulometem ráže 30 mm GAU-8 Avenger, běžně používaném na letounu A-10 Thunderbolt II), nejslibnější však byl systém M247 Sergeant York vyvinutý v roce 1978 společností Ford Aerospace. Jednalo se v podstatě o podvozek tanku M48 vyzbrojený dvěma kanóny Bofors 40mm umístěných v nové věži. M247 se nakonec ukázalo jako velmi neštastné řešení - bylo strašně nespolehlivé, nepřesné a špatné při napadání skutečných cílů. Ke konci svého šestiletého vývoje, v roce 1984, byl také velmi zastaralý, protože nové sovětské střely už dávno překonaly dostřel jeho 40 mm kanónů. Navzdory skutečnosti, že tyto problémy se objevily velmi brzy, pokračoval tento projekt až do roku 1985 jednoduše proto, že nebyl dostupný jiný prostředek. Projekt byl zrušen až v srpnu roku 1985 poté, co bylo vyrobeno padesát takových monstrosit a americká armáda zůstala na stejném bodě jako před začátkem vývoje a to s kombinací zastaralých systémů Vulcan a Chaparral. V roce 1987 se objevil další alternativa v podobě protivzdušného systému ADATS (Air Defense Anti-Tank System) společnosti Oerlikon-Contraves, jehož součástí bylo masivního odpalovací zařízení schopné čelit jak vzdušným, tak pozemním cílům. Systém byl účinný, ale extrémně nákladný a projekt nebyl přijat do služby kvůli rozpočtovým škrtům (malý počet vozidel sloužilo v Kanadě od roku 1989). Nakonec se americká armáda musela spolehnout na systém protivzdušné obrany krátkého dosahu Avenger (dva bloky řízených raket FIM-92 Stinger instalovaných na podvozku vozidla Humvee), vyráběného od roku 1987 a oficiálně přijatého do služby v roce 1990. Avenger však byl pouze záplatou na problémy, které postihly americké systémy protivzdušné obrany. Nebyl schopný útočit na pozemní cíle, ani nebyl vyzbrojen jinými zbraněmi pro vlastní ochranu jako jeho varianta umístěná na podvozku vozidel LAV, které používala výhradně americká námořní pěchota. Ve své snaze nalézt odpovídající řešení na tyto problémy doktor Sharoni v podstatě dosáhl stejného závěru, který se v Rusku zhmotnil ve formě vozidel řady Terminator - víceúčelové vozidlo schopné likvidovat vzdušné i pozemní cíle, a to i včetně těch silně obrněných. A tak vzniklo vozidlo pod označením obrněný pozemní obranný systém (AGDS – Armored Ground Defense System). Ze závěrů jeho studie by se daly vy specifikovat požadavky na takové vozidlo: velmi dobrá úroveň pancéřování srovnatelná s bitevním tankem M1 Abrams co nejvíce snížit náklady použitím už existujících komponent spolehlivé, se snadnou údržbou zásadní podmínkou byla rychlá reakce systému na hrozbu vozidlo by mělo být osazeno více druhy zbraňových systému, které mu umožní napadání libovolných cílů v různých vzdálenostech vozidlo by mělo být schopno střelby za pohybu zároveň by mělo být natolik pohyblivé, aby udrželo krok s tanky Abrams a BVP Bradley mělo by mít schopnost operovat za každého počasí, ve dne, v noci mělo by být chráněno proti účinkům zbraní hromadného ničení Zbraňové systémy by musely splňovat tyto požadavky, stejně jako být prověřeny v boji a vyvinuty pro budoucí taktické využití vozidla. Role vozidla AGDS bude v doprovodu obrněných a pěchotních jednotek a často bude bojovat v první linii (odtud požadavek na vysoký stupeň ochrany). V takových situacích bude střet s nepřátelskými obrněnými jednotkami nejen možný, ale vysoce pravděpodobný, a proto systém AGDS musel mít prostředky k jejich zničení. Znamenalo to mít ve své výzbroji i PTŘS. Dalším zohledněným prvkem jsou zkušenosti ve využití protivzdušných systémů v minulých konfliktech. Například během války v Afghanistánu sověti často používali systém Shilka proti bojovníkům z Mujahedeenu s velkými úspěchy. Proud projektilů ráže 23 mm doslova roztrhal všechny bojovníky nacházející se v cílové zóně vozidla. Stejné využití těchto systémů se objevilo o několik let později během jugoslávské občanské války, kdy se využívaly protiletadlové systémy ráže 30 mm na podvozku vozidla Praga se stejnou smrtící účinností. Jinými slovy, dva nebo více autokanonů byly pro tento druh práce naprosto ideální. Myšlenka osadit věž s protiletadlovou výzbrojí na podvozek tanku(obdobně jako u projektu DIVAD) byla v podstatě správná. Takové vozidlo mělo dostatečnou mobilitu a nabízelo i slušnou úroveň ochrany. A tak se zrodil Abrams AGDS. Koncept vozidla Abrams AGDS se skládá ze standardní korby tanku Abrams s nově navrženou věží. Čelo vozidla nabízí ochranu posádky na úrovni tanku (úroveň by mohla být dále zvýšena soupravami ERA pro tanky Abrams), přičemž je schopno udržet krok s ostatními americkými formacemi vyzbrojenými tanky Abrams a BVP Bradley. Posádku vozidla tvoří tři muži (velitel, střelec a řidič). Korba vozidla patří tanku M1A2 Abrams. Na základě spekulací Dr. Sharoniho může dojít ve srovnání se standardním tankem M1A2 Abrams k dalšímu zatížení, a to o 20-25% (jak bylo později prokázáno, když se objevily těžké soupravy přídavného pancéřování). Abrams AGDS ve své základní podobě váží mezi 55 a 60 tunami. Vybranou pohonnou jednotkou by mohla být turbína Honeywell AGT1500, s výkonem 1500 hp, poměrem výkonu a hmotnosti přibližně 25 hp/t, která by umožnila vozidlu dosažení maximální rychlosti kolem 65 km/h. Tím nejlepším prvkem vozidla je však jeho věž. Její odolnost je zhruba na stejné úrovni jako u protějšku M1A2 Abrams a to díky použití kompozitního pancíře spolu s dalšími prvky ochrany. Mezi ně patří vrhače kouřových granátů a odnímatelné panely. Výzbroj tvoří dva hlavní zbraňové systémy a dálkově ovládané stanice s kulomety, a to: raketový systém ADATS dva automatické kanóny Bushmaster III ráže 35 mm Oba systémy jsou schopné střelby za jízdy. Rakety ADATS tvoří hlavní zbraňový systém AGDS. Jsou uloženy ve dvou výsuvných boxech po šesti kusech, skrytých uvnitř, pokud nejsou zapotřebí. Tyto masivní rakety HEAT-FRAG ráže 152 mm váží 51kg (12,5kg patří výbušné složce) a mohou být použity proti pozemních i vzdušných cílům. Mohou proniknout pancéřováním kolem 900mm RHAe, i když tento odhad je poměrně skromný a možná ne úplně přesný, záleží na zdroji. Některé uvádí možnost průniku až 1300 mm. Maximální dostřel systému je 10 km a maximální rychlost rakety je Mach 3+ (přibližně 1027 m/s). Autokanóny Bushmaster III ráže 35mm se mohou použít k boji na krátkou vzdálenost, a to jak proti letadlům, vrtulníkům, tak proti měkkým cílům(pěchota). Mohou použít explozivní munici nebo APFSDS (a díky systému s dvojím podávání ji i kombinovat nebo střídat). Úsťová rychlost je 1400 m/s při kadenci 250 kusů za minutu na jednu hlaveň (v součtu 500 kusů za minutu pro obě hlavně). Chcete li šetřit municí je dobré střílet krátkými dávkami po dobu 1,5 až 2 sekundy. S kanóny můžeme dosáhnout deprese -15 stupňů a elevace +90 stupňů. Mezi další přednosti vozidla patří: pokročilá elektronika, umožňující veliteli sledovat až 10 cílů současně soustava pokročilých senzorů, umožňující odhalit jednotky protivníka na dlouhé vzdálenosti velká část součástek je kompatibilní s těmi, které jsou v tancích Abrams vizuální podobnost s tanky Abrams, což znesnadňuje identifikaci pokud se vozidlo pohybuje s ostatními vozidly Alespoň taková byla úvaha. AGDS Abrams se ve skutečnosti nikdy nedostal z kreslícího prkna konstruktérů. Namísto vzniku specializovaného víceúčelového vozidla krátkého dosahu, dala armáda nakonec přednost protivzdušné modifikaci vozidla Bradley s označením M6 Linebacker (výroba začala v roce 1997). Vybrali jsme toto vozidlo hlavně kvůli své jedinečné koncepci a realistickému návrhu. V Armored Warfare bude AGDS Abrams vozidlem deváté úrovně za odměnu, které se objeví s příchodem aktualizace 0.23. Díky masivní baráži raket, bude moci zničit jakýkoliv cíl, na který narazí, zatímco jeho mobilita a pancíř mu pomůže dostat se pryč v jednom kuse, pokud by se věci příliš zvrtly. Máte zájem ho získat, ale bohužel jste se nedostali k epizodě 1 nebo k epizodě 2 příběhové kampaně? Nebojte se, i vy budete mít šanci vše dohnat v epizodě 3, která dorazí v září 2017 - ale zase tak jednoduché to nebude, splnit všechny podmínky bude opravdovou výzvou pro každého. Uvidíme se na bojišti! Zdroj. https://aw.my.com/gb/news/general/introducing-ultimate-storyline-campaign-reward
    2 points
  2. Jeste jsem pridal opravneni na FurnaceSplitter takze vyzkouset
    2 points
  3. Dvě muslimky si prohlížejí fotoalbum: „Podívej, to je náš malý Ahmed. Ten vyrostl, co? Za chvíli vyrazí se svou první bombou na zádech.“ „To je hrozné, jak se nám ty děti rychle rozletí do světa.“
    2 points
  4. Vítej mezi námi ;)
    1 point
×
×
  • Vytvořit...